3

19 0 0
                                    

Vyšla jsem ze stáje. Šla jsem do kasáren, měla jsem tam svůj pokoj. Naposledy jsem se rozhlédla. Šáhla jsem na kliku od dveří a zatáhla. Dveře se pomalu otevírali. Byla jsem nadšená jak bude vypadat můj pokoj.

Dveře byli otevřené. Opatrně jsem nakoukla do místnosti. Ten pokoj byl nádherný, byl asi trošku větší než můj doma.

Byla tu postel dvoulůžková, povlečení peřin a polštářů bylo černé. V rohu místnosti byl stůl s 2 židlemi. Byla tam almara na oblečení a různé jiné věci a před obrovskou posteli která byla uprostřed pokoje byla truhla. Ta truhla byla obyčejná.

Byla jsem zvědavá co bude v té truhle. Opatrně jsem ji otevřela a nakoukla.
Začala jsem ty věci opatrně vyndavat.

1. Tam byla bílá košile s knoflíčky.
2. Triko bylo bílé jen bílé.
3. Boty, byli hnědé, vysoké asi pod kolena
4. Černé kalhoty
5. Opasek
6. Meč
7. Dýky
8. Luk a šípy
9. Klobouk s ptačím pírkem
10. Maličkatá dýka

Šla jsem si užít poslední volný den. Procházela jsem se chodbami. Došla jsem k jednomu strážnému. Zeptala jsem se ho kudy do zahrady. Šla jsem doprava, doleva, rovně.

Došla jsem do zahrady. Vše v zahradě bylo tak barevné. Přišla jsem k jedné modré květině. Sklonila jsem se k ní a pričuchla. Ta vůně z květiny byla nádherná, voněla jako moře a po bouřce.
Slyšela jsem nějaký hluk. Otočila jsem se abych zjistila co ten hluk vydává.

Byla tam dívka s bílými vlasy, jela na černém koni. Její vlasy vlály, byli dlouhé. Neviděla jsem ji z blízka,ale působila krásně.

Byl čas večeře. Odešla jsem ze zahrady. Služební a komorní měli svoje jídelní místo. Královská rodina jedla o samotě.

Šla jsem k výdejní mu okýnku. Spojovalo kuchin a jídelnu.

Natáhla jsem se pro jídlo. Dostala jsem nějakou rozmočenou kaši s rozinkami?

To jako vážně?! Čekala jsem něco lepšího, jsme přece na hradě.

Ta kaše byla skoro hnědá, ani jsem se nechtěla ptát proč. Vté kaší plavali rozinky, ořechy. Jídla jsem se ani nedotkla. Popravdě jsem se toho jídla bála.

Zvedla jsem se a dala se na odchod. Po cestě jsem narazila do někoho. Upadla jsem. Hlavou jsem se bouchla o kachličky na zemi. Opatrně jsem vztala, aby se mi nezamotala hlava. Zjevně ten kdo do mě vrazil stál a nehodlal mi pomoc.

Koukla jsem se do koho jsem narazila.
Stála tam ta bílovlasá kráska. Měla modré šaty byli na nich perly. Omluvila jsem se jí a dala se zase na cestu do kasáren.

Dostala jsem se konečně do svého pokoje. Oblečení jsem odhodila na zem. Vzala jsem si co jsem nosívala doma na spaní.

Spadla jsem na postel, přikryla jsem se dekou.

Až teď v posteli jsem si vzpomněla na sestru a matku. Zajímalo by mě jak se teď asi mají. Také jsem si vzpomněla na toho koně toho kouzelného.

Nešlo mi usnout. Převlékla jsem se do svého oblečení nasadila boty. Měla jsem plán že si prohlédnu kasárny. Všude byla tma a já jsem nechtěla rušit, tak jsem nerozsvicovala.

Pomalu jsem se zase vydala do zahrad.

Sedla jsem se na lavičku a přemýšlela nad tím co se mi dnes a včera stalo.

???̌?????́ ??́??̄?Where stories live. Discover now