???̌?????́ ??́??̄?

27

Byl podvečer takže jsme se utábořili na místě kde měl být Will a jeho otec, nikde ani jeden nebyl. Snad se jim nic nestalo.

Dnes jsem měla hlídku s kapitánem.
Nechali jsme vyspat koně a vojáky aby měli energii až bude akcička. Nesmí být unavení. Aby neomdleli na začátku.
Nemám ráda když říkám válka tak tomu říkám akce. Začínala jsem mít o Willa strach nikde nebyl a zachvilku měla začít válka.

Už bylo světlo nikde nebyli my museli začít vstávat. Vzali jsme si zbroj nasedli na koně a jeli na místo útoku.

Byli jsme na místě, opatrně jsme se plazili po zemi aby si nás náhodou nikdo nevšimnul touto taktikou jsme obklíčili hrad já byla u brány a kapitán na druhé straně hradu z půlkou mužů druhá byla zchovaná za mnou.

Zabušila jsem na vrata otevřel mi stráž řekla jsem že jsem zabloudila taky že jsem dívka ze jim neublížím dovedli mě ke králi na povolení.

Na to jsme přesně čekala stačilo zapít krále a bylo by boží dopuštění. Plán byl ten že první zabiju stráž, ale chytřejší se bylo zeptat na zajatce.

" Páne čeká nás v nějaké blízké době poprava že bych se zdržela?"

Kývl hlavou, to znamenalo že ano.

" Kdo bude popraven?"

To král přistoupil ke mě.

" To vše ti řekne pořadatel popravičky."

Šla jsem tam kam mi řekli dokud sem nedala znamení nic se nedělo. Stál tu mladík měl černé vlasy byl vyšší než já.

" Prý mi řeknete něco k popravě."

"Ach ano připravujeme krále a prince země která na nás chtěla zaútočit."

Věděla jsem že myslí Willa.

"Kdo jste?"

"Korunní princ slečno."

Popadla jsem ho a dala dýku k krku.

" Tak právě jste mi ulehčil prácičku." 

Šla jsem s ním do vězení vzala klíč a Willa a krále dostala ven. Dál jsme musela dát vědět k útoku. Vzala jsem petardu Willa jsem poslala otevřít vrata a s králem jsme šli na druhou stranu vypustit tu petardu a dát vědět.

Byl to hluk kdyby to neslyšel celý palác tak by to bylo divné. Král druhé země zařval že na rozkaz mají začít střílet. Když jsem to zaslechla pousmála jsem se, protože neviděl mého rukojmého.
Někdo mu něco pošeptal a on se zahleděl na mého rukojmího.

" Nestřílet mám tam syna!"

Někdo mu ještě něco pošeptal a on odešel. Strhl se hluk asi našli druhou část vojska.

Když jsme ještě nevypustil petardu tak sem princi řekla že mu neublížím věřil mi tak nic nedělal pouze hrál chudáčka mého rukojmího.

Princ chtěl od suď prostě zdrhnout, tak sem mu nabídla že bude moct žít u nás na hradě a nikdo mu neublíží. Souhlasil a dělal vše co jsem mu řekla.

Běžela jsem na místo boje. Zahlédla jsem nějakého muže jak stojí nad Jaydenem a hodlá bodnout smrtelnou ránu.

Běžela jsem tam. Mečem který jsem dostala jsem ho bodla, ale nevšimla jsem si toho že on měl v ruce ještě jednou zbraň a tou mě bodl silně do břicha.

Uviděla jsem černo a padla jsem k zemi.
Nic jsem nevnímala.

Byla to bolest. Když jsem se vzbudila všimla jsem si vedle mě spícího Williama.  Objala jsem ho, ale vše mě bolelo.

Miluju ho nikoho jiného ne jen jeho. Je těžké to přiznat, ale je to tak i když si pro mě nepřišel když jsem byla ve vězení, ale i tak se ke mě choval s úctou. Je mi ho popravdě líto ani neví že jeho milovaný člověk ho teď objímá.

Will se pořád neodtáhl.

" Neměl by jsi jít za dívkami určitě byli strachy bez sebe.

"Ty víš že mé srdce tluče jen pro jednu a nehodlám to měnit."

Bylo to tak romantické, měl mě rád i když mě dlouho neviděl.

" Jo a Ethne na pár dní jedu na výlet."

Jeho to furt neodradilo. Byl malém 2 možná i víckrát na popravě.

" Jo a ještě jedna věc, jedeš se mnou."

Tak teď to chápu aby se mu nic nestalo jsem měla dohlížet já. Jak ironické když mě asi před půl rokem hledala skoro půlka zámku a já bych ho měla zrovna ochránit věří nesprávnému člověku, ten člověk sem byla já.