???̌?????́ ??́??̄?

19

Usedli jsme k večeři, král vstal.

" Takže do dámského salónku může pouze Ethan, protože nemáme královnu a muži tam nesmí, nebojte pouze na vás bude dohlížet, nemusíte si ho vůbec všímat.".

Usedl.

"Můžete se pustit do jídla."

Princ hleděl pouze na jednu, to sem byla já, ale myslel si že sem kluk. Seděla jsem po jeho pravé ruce po levé měl krále od kterého byl jak vám nejspíš došlo na pravé straně. Princezně to dnes nesmírně slušelo vypadala jako anděl, měla modré šaty až na zem a vlasy rozpuštěné. Většina mužů v místnosti od ní nemohlo odtrhnout oči. Bylo to hodně divné, ale zase odemně nemohl oči odtrhnout Will a to sem nebyla nijak vystrojená. Od Willa zas nemohly odtrhnout oči dívky. Williamovi to dnes slušelo nejvíc ze všech, ani jeden z mužů mu nebyl ani po paty, ale on nevěděl že bych ho nejradši objala a políbila.
Jako bych to udělala předtím.

Teď se dostaneme k něčemu divnému za pár dní bude ples v maskách a dokonalých šatech. Moje uříznuté vlasy jsem měla v krabičce pořád u sebe.
Stačil by čas udělala bych paruku a šla tam. Nikdo by ode mě neodtrhnul ani jedno oko, ani dívky ani král a princezna a Will ten bude unešen. Usmála jsem se ani sem si toho nevšimla.

" Proč se usmíváš  Ethne?"

Ten hlas naštěstí patřil Willovi

"Ale nic jen mě něco napadlo."

Byl večer už bylo po večeři. Já s princem jsme šli do kožedělné hradní zahrady. Nikdo tam nebyl.
Podle mě je rád že tam jsem s ním a je mu líto až odejdu a nahradíme nějaká jiná.