Kapitola 3

6 2 0
                                    

Uběhly dva měsíce a já mám sádry už sundané. Jsem rád, protože chodit s tou jednou berlí bylo vážně těžké. Dazaie jsem od té doby neviděl, je mi to docela líto, chybí mi. Doufám, že se má dobře.

Jsem ve své pracovní místnosti a kreslím poslední stránky mangy jménem ‚Chlupatý opatrovník‘. Je to o muži jménem Sakamoto Yamachi. Tento mladík má psa, kterého našel na ulici. Vzal si ho k sobě domů a stali se z nich velmi dobří přátelé. Ale jediné co Sakamoto-kun neví, je to, že jeho pes je zvláštní a umí měnit podobu. Tento měnavec přísahal sám sobě, že Sakamota ochrání před všemi nástrahy života. Když se tedy na scéně objeví ex Yamachiho a omráčí ho. Tak zachrání svého pána.

Z mého kreslení mě vyruší můj telefon, který jsem mněl položený na stolku vedle mě. Zvedl jsem se pro něj a zjistil, že mi volá Kimi. „Ahoj Kimi co potřebuješ?“zeptal jsem se po zmáčknutí zeleného tlačítka určeného pro příjem hovorů. „Ahoj Yume, tohle je důležité mohl by sis prosím sednout, tedy pokud již nesedíš.“ „Samozřejmě.“ Odpověděl jsem, ale nesedl si sice bych ji mněl poslouchal ale někdy až moc přehání. „Jedná se o Dazaie“ udělala malou pauzu ve větě „je mrtvý.“ Když to dořekla tak se mi srdce zastavilo. „C-Co se stalo?“vykoktal jsem ze sebe. Po tvářích mi začaly stékat slzy. „Promiň nerada ti to říkám, mněla ti to říct policie ale já jim vysvětlila, že bude lepší, když ti to řekne někdo blízký.“ Na chvíli se jí hlas zadrhl, ale pokračovala. „Vypůjčil si pistoli od svého otce a zastřelil se v koupelně, v té místnosti byl nalezen dopis… Je na něm tvoje jméno. Mám ti ho přečíst nebo ti ho donést?“ zeptala se Kimi. „P-Přeč-čti mi ho, p-prosím.“slzy mi promáčely tričko a já jsem je nemohl zastavit. „‘Ahoj Yume, slyšel jsem o tom, co se ti stalo, moc mě to mrzí, vím, že to byla moje chyba. Chci se ti jenom omluvit, i když vím, že tohle je netradiční způsob. Nemohl jsem snést tu vinu a doufám, že ji nebudeš cítit za to, co se chystám udělat právě teď. Není to tvoje chyba. To já nesu vinu, neměl jsem ti říkat ty strašný věci. Chci, abys věděl, že to co jsem ti řekl, byla všechno lež. Řekl jsem ti to, protože jsem věděl, že si zasloužíš víc a já ti ho dát nemůžu. Miluji tě a vždycky jsem tě miloval, nic to nezmění je to holý fakt, nezapomeň na to prosím.‘a na konci je malé srdíčko“ nevěděl jsem co říct tak jsem tam jen stál a brečel. „Yume, Yume?! Jsi tam?“ upustil jsem mobil na zem a ten se o ni roztříštil. Přešel jsem ke knihovně plné knih a zchodil jsem ji na zem. Byl to strašný zvuk. Chtěl jsem jít sebrat ‚to co zbylo z mého telefonu‘ ale najednou jsem viděl jenom černo. Kimi mněla pravdu měl jsem si sednout. Všude jen tma nic jiného. Omdlel jsem.

Why is love life so short? Where stories live. Discover now