Kings [L.S.] ✓

15. Kapitola

Harry

"Pojď, Harry. Musíme tě dostat na hrad. Nechci nic zakřiknout, ale je možné, že budeš nemocný, jelikož jsou teď noci již velmi chladné," řekne Louis, když se ode mě celý odtáhne, načež jen přikývnu.

"Budeme spolu muset jet na koni tak, jak jsme to dřív dělávali," položí mi Louis ruku na rameno a jemně mě postrčí k jeho černému hřebci.

"Dobře," jednoduše odpovím a pokusím se vyhoupnout do sedla, ale podlomí se mi ruce, takže kdyby mě Louis nechytil, spadl bych na zem.

"Promiň," řeknu zahanbeně kvůli tomu, že neumím ani vylézt do sedla. Ta chladná noc venku se na mně vážně podepsala.

"Za tohle se omlouvat nemusíš, Harry. Chápu, že teď nejsi úplně ve své kůži. Pomůžu ti," nabídne se Louis. Přikývnu a stoupnu jednou nohou do třmenu. Vytáhnu se nahoru, přičemž se na mých bocích objeví Louisovy ruce, které mi pomůžou, dostat se do sedla. Uvolněně vydechnu a chytnu se hrušky sedla, abych znovu nespadl dolů.

"Děkuju," řeknu tiše Louisovi, že bych se ani nedivil, kdyby mě neslyšel. Louis se jen usměje a vyhoupne se za mě. Přijde mi, jakoby to teď všechno bylo jako dřív. Jako bychom se nikdy nepohádali a prostě jsme si vyjeli na vyjížďku. Tak to ale bohužel není a hned jak se vrátíme zpátky na hrad, bude všechno jako předtím.

Ruce obtočí kolem mého pasu a vezme do nich uzdu, přičemž koně pobídne, aby se rozběhl. Je tak příjemné, když mě objímá takhle zezadu. Nejraději bych se opřel o jeho hruď a prostě vypnul, ale to nemůžu udělat, protože jsme v podstatě pořád rozhádaní.

"Trochu se uvolni, Harry. Bude to pak pohodlnější pro nás všechny," zašeptá mi Louis do ucha, načež se mi po celém těle objeví husí kůže. Cítím jeho teplý dech na mém krku, což mi přivádí příjemné teplo do břicha.

"Uh, jasně," vydoluju ze sebe a pokusím se uvolnit, což s jeho rty u mého krku moc nejde. Naštěstí se svou hlavou za chvíli odtáhne a já mám trochu osobního prostoru jen pro sebe. Pokusím se o něj trošku opřít a když nijak neprotestuje, opřu se celý o jeho hruď. Jo, tohle je hodně příjemné.

"No vidíš. Teď je to určitě lepší, ne?" I Louis si očividně všiml mých činů, takže si nemohl odpustit tuhle připomínku.

Jen mu odpovím tichým zamručením a zavřu oči. I přesto všechno co se mezi námi stalo, věřím, že by mě Louis nenechal spadnout. Kdyby to udělal, tak bych ho zabil já a potom i Niall.

"Už jsme tady, H," řekne po chvíli, přičemž použije přezdívku, kterou mi říkal, když jsme byli mladší. Okamžitě otevřu oči a všimnu si otevřené hradní brány, kterou po chvíli vjedeme dovnitř na nádvoří.

V tu chvíli se k nám seběhne několik sluhů. Jeden z nich si vezmu od Louise uzdu, čímž podrží koně na místě, abychom mohli slézt.

Nejdříve sleze Louis, který mě celou dobu drží za bok, abych se nesvalil dolů a poté mi pomůže dolů.

"Mám podezření, že princ Harry bude nemocný, takže ho musíme dostat do postele," řekne jedné ze služek, jako bych tu ani nebyl. Ona služka jen přikývne a Louis už mě táhne do mé komnaty.

Vůbec nezaregistruju jak, ale po chvíli mě už přikrývají peřinami a na mém čele se objeví studený obklad.

"Víš, že tady nemusíš být, Louisi," řeknu, když v místnosti zůstaneme jen my dva.

"Vím, Harry. Ale chci tady zůstat a dohlédnout na tebe," řekne s úsměvem a přitáhne mi peřinu ještě více k bradě.

Tahle kapitola mě vážně bavila psát :D

Mějte se hezky a zatím byee <3

All the love      E