8. Kapitola

608 72 8
                                    

Harry

Milý deníku, už je to tady. Jen pár okamžiků mě dělí od toho momentu, kdy po tak dlouhé době uvidím Louise. Jsem vyděšený. Nevím, co mám očekávat a co se vlastně stane. 
Zajímalo by mě, jak na mě bude reagovat. Jak bude reagovat na to, že znovu uvidí tvář jeho bývalého přítele. Bývali jsme přátelé. Teď jsme cizinci.
Už několikrát jsem si představoval, že se s Louisem setkáme a on mi řekne, že mě miluje, ale to se bohužel nestane.
Jsem si téměř jistý, že dnešní noc strávím v hořkých slzách smutku.
Věc kterou ale nechci v životě viděl je to, jak se budou s Eleanor líbat, držet za ruce a vyměňovat si zamilované pohledy...
Doufám, že to vydržím a nezhroutím se tam přede všemi.

Harry

Dokončím zápis do mého deníku s koženým obalem. Ať si každý říká, co chce, ale mít svůj deník není nijak trapné. Naopak, vždy když mě něco trápí, můžu se z toho vypsat a je mi o poznání lépe. Bohužel, v tomto případě se cítím pořád stejně, jelikož je tohle úplně jiná záležitost než ty předchozí.

Vím, že se tomu ale stejně nevyhnu, takže vstanu z postele, na které jsem teď celou dobu ležel. Vše mé oblečení mám ve svém kufru. I když... Není to úplně kufr. Je to něco mezi dřevěnou bednou a kufrem.

Za chvíli se má konat večeře, která slouží jako naše oficiální přivítání. Bude tam celá královská rodina, takže i Louis.

Musím si obléct něco více slušnější než to, co jsem měl na cestu, abych nedělal ostudu. Vezmu si proto černé, elegantní boty, černé kalhoty, bílou košili se zdobeným límcem a tmavě modré sako. Doufám, že to bude stačit.

Ještě před odchodem z pokoje, si vezmu z jedné tajné kapsy v mém kufru takzvanou řasenku. Je to směs černého uhlí a oleje, díky kterému mám poté více zvýrazněné řasy. V poslední době je to dost populární a navíc mi to podle mě i celkem sluší. Po dokončení všech úprav si ještě jednou prohrábnu vlasy a už se vydám do menšího sálu, kde se bude večer odehrávat.

Přede dveřmi sálu jako vždy stojí stráže, kteří mi otevřou dveře, načež pomalým a elegantním krokem vstoupím dovnitř. Zatím  jsou zde jen Louisovy rodiče.

"Králi, královno," lehce se ukloním a počkám, až mi řeknou, že si mohu jít sednout, což se po chvíli stane.

Sluha mi odsune židli, na kterou se posadím. Rozhlédnu se kolem sebe, abych se podíval jestli se zde něco změnilo, ale zjistím, že je zde vše při starém, díky čemuž mi na mysl vytanou další vzpomínky s Louisem.

"Dostaví se dnes i princ Louis?" zeptám se, když už to nemůžu vydržet. Momentálně se vůbec nechápu. Byl bych nejraději, kdybych Louise neviděl, ale i přesto jsem zvědavý, jestli přijde. Dobrá práce, Harolde. Pochválím se v duchu. Mám chuť nad sebou protočit očima, ale to by bylo nanejvýš neslušné.

"Ano, bude tady i s princeznou Eleanor," řekne jeho otec, čímž mi zabodne nůž přímo do srdce. Bylo mi jasné, že tady bude ta svině také, ale když mi to někdo řekne, je to ještě horší.

Než stihnu odpovědět, otevřou se dveře. Podívám se tedy, kdo přišel, načež naprosto ztratím slova, když spatřím ty modré oči, které mi tak moc chyběly.

Yeeey, konečně se potkali :D
Omlouvám se, že teď delší dobu nebyla kapitola, ale měla jsem trošku náročnější víkend. Každopádně teď už bych snad měla vydávat jako obvykle.

Mějte se hezky a zatím byee <3

All the love      E

Kings [L.S.] ✓जहाँ कहानियाँ रहती हैं। अभी खोजें