Goddess of Winter

1. kapitola

Christie nemohla usnout když najednou uviděla ve svém pokoji modrou záři, ale kdo že je Christie? Dobře jsem to já, je mi 19 a chodím na střední školu v New Yorku architektura, i když po maturitě teď končím. Ráda si čtu a zajímám se o řecké bohy, mamka i taťka jsou z Norska, jako já, ale když mi byl tak jeden rok přestěhovali jsme se do NY. Taky jsem vám neřekla jak vypadám, hnědé vlasy, modré oči, ale to asi nikoho nezajímá. Můj život je jinak nudný a otravný ale zpátky k ději.

Podívala se z postele a modrá záře zmizela. "tror du jeg er her?" (Myslíš že jsem tady?) Ozval se mužný hlas. "Selvfølgelig gjør det det" (jistě že ano) řekl jiný ze kterého sršela zvídavost. Co to je? Zeptala se sama sebe vystrašená dívka. Naše záře zmizela. "Loke?" (Loki?) Řekl nejspíš muž. Loki.. to je severský bůh? Zarazila se a nahmatala mobil. Uslyšela dupot a ten otřásl celým jejich bytem, možná i celým panelákem. Zapla ho a ihneď zapla baterku, v místnosti se rozsvítilo světlo že zařízení jí ukázalo mohutného muže s zrzavými vlasy a vousy. Měl na sobě černý oblek jako kdyby byl právník a v jedné ruce měl těžce vypadající kladivo, druhou si pak zakrýval oči. "slokk brannen!" (Zhasni ten oheň!") Zařval mohutně a Christie nevěřila očím. Jak se tu vzal? Kdo to je? Co měl s Lokim? Co se to sakra děje? Mluvil Norsky takže to zkusila taky. "Hvem du er og hva du vil her" (kdo jsi a co tu chceš?") "Jeg vil fortelle deg å slukke brannen!" (Řekl bych ti to ale zhasni ten oheň!) V tu chvíli venku zahřmělo a objevil se i blesk. Thor.. vzpomněla si a zklopila mobil tak aby pouze svítil takže na něj viděla ale no chápete. "Liker du norsk eller vil du ha britisk språk? " (Vyhovuje ti norština nebo chceš váš britský jazyk?) Zeptal se a přiblížil se k ní, ruku sundal že tváře a bylo mu vidět do očí, došel až ke Christie a ta strachem ztuhla. "Britsky?" Zeptal se a ona se na něj podívala. Byl velmi vysoký a měl velké svaly, kožené oblečení a šedé rukavice. "A-ano" co mám dělat, co mám dělat... "Já jsem Thor, vznešený bůh bouře, blesků a hromů, syn Ódinův a právoplatný princ Ásgardu! A ty jsi Christýna, dcera Ivarova, Midgárďanka a dědička... Jakobova bohatství" řekl a tvářil se při tom až moc neutrálně. "A-ano" byla jediná věc co ze sebe strachem vydrala. "Přišel jsem tě varovat před Skadi Tjalzindottir, bohyní hor, lovu, lyžování, zimy a lží, v příštích letech tě navštíví a bude tě to stát vše, dávej si na ní pozor!" Řekl mohutně a stál oproti Christie které skoro vypadl mobil a krčila se u stěny na své posteli. "Bojíš se?" Zeptal se a dívka zakývala hlavou. Napřáhl ruce a zvednul jí hlavu. "Pokud mne poslechneš, nemáš se čeho bát" usmál se na ní a ona se taky nepatrně usmála. "Tak tedy příště, Christie Ivardottir" řekl a zvednul Mjöllnir. Nic se nestalo a oba se rozhlédl po pokoji. "Loki?!" Zakřičel Thor a nic se nedělo. "Není to vtipné!" Zvednul kladivo ještě víc a chvíli počkal ale nic. "C-co se d-děje?" Vykoktala ze sebe. "Loki mě sem dost a měl mě dostat i zpět!" Naštval se a hodil kladivo do vzduchu. To udělalo díru v pokoji, a štěstí že bydlela v nejvyšším patře protože jenom proletělo k nebi a vrátilo se bohovy do ruky. "Heimdalle, prosím sešli Bifrost abych se mohl dostat na Ásgard" zaprosil a po chvíli se v díře objevila duha. Christie začala hluboce dýchat a nevydržela když Thor po duze šel nahoru. Spadla na polštář a omdlela, mobil spadnul na zem a rozbil si displej, stále lak ukazoval 0:34.

Doufám že se líbilo, jenom první díl jestli se to uchytí, pokud si tady tento příběh přečte víc než dva lidi tak asi určitě vydám i ti druhou kapitolu, kde už to nebude takhle šílený ale slibuji že děj a akce i bohové budou jen lepší (doufám). Pokud máte nějaké připomínky, pište do komentů, ať se to moje psaní zase zlepší, díky za přečtení kapitoly, Midgarďané