MY GOLD KID

- 13. kapitola -

,,Já teď pojedu do studia a ty budeš tady." Zaracha. Moje nálada je na bodu mrazu a přehrabuju se v jídle, které jsme cestou v Caffetterii vyzvedli.

,,Jo, jasně." Řeknu ironicky.

,,Můžeš si za to sama." Ukáže na mě prstem.

,,Vím." Řeknu pro změnu podrážděně.

,,Tak čau." Hned co se dveře od bytu zaklapnou, odhodím příbor a jdu do pokoje, kde si zapnu notebook.

Patrik:
Nechceš ven, když máme týden volna?

Cinkla mi zpráva.

Nemůžu, mám zaracha.

Ihned jsem odepsala.

Patrik:
Tak pojď tajně ven.

Ten kluk neuvažuje.

Není to jednoduché. Vrátí se nečekaně ze studia, já budu pryč a bude z toho ještě větší problém než je teď.

Doufám, že tohle už pochopí.

Patrik:
Tak přijdu já k vám.

Odepsala jsem, ať přijde a šla trochu uklidit. Za chvíli jsem uslyšela zvonek, tak jsem pustila Patrika dovnitř.

,,Máte to tady pěkný." Sedne si na gauč.

,,Díky, nechceš si něco zahrát na PS?"

,,Jo, můžeme." Odpoví a já mu podám jeden z ovladačů. Hrajeme asi ještě hodinu.

,,Mám chuť na cígo." Prohlásí a jde na balkon.

,,Počkej na mě." Vezmu Patrikovu mikinu, která byla přehozená přes gauč, obleču si ji a jdu za ním. Když si sednu vedle něj, tak mi cigaretu předá.

,,Moje mikina ti sluší." Řekne, cigaretu si vezme zpátky a potáhne.

,,Já vím." Vezmu si cigaretu od něj, potáhnu a kouř mu vyfouknu do obličeje. Cígo típnu a jdeme dovnitř.

,,Podíváme se na něco?"

,,Můžeme." Přikývnu. Jdeme ke mně do pokoje, já otevřu notebooku, a sednu si na postel. Patrik si přisedne a přisune si mě k sobě.

,,Jsi fajn kamarádka." Začne namotávat konečky mých vlasů na konečky svých prstů.

,,Ty máš kočku?" Přesměruje pohled ke dveřím, do kterých vchází kocour.

,,Konkrétně kocoura." Pohladím Morrise, který si přilehnul na postel.

,,Děje se něco?" Zeptám se, protože mě Patrik neustále pozoruje.

,,Ne." Stočí svůj pohled zpátky na film.

,,Mám hlad. Půjdu pro-." Jsem umlčena polibkem.

,,Co děláš, Patriku?" Nevěřícně se na něj podívám.

,,Promiň, nevěděl jsem, že-." Tentokrát ho umlčím já. Při líbání toho druhého mu vjedu prstama do jeho špinavě blonďatých vlasů a on mi ruce obtočí okolo pasu. Přestaneme, až nám dojde kyslík a já pozoruju ty jeho oceánově modré oči.

,,Takže jdeme se najíst?" Usměju se a společně jdeme do kuchyně. Najdu ještě nějaké jídlo z Caffetterie a vrátíme se zpátky do pokoje.

,,Morrisi, ne!" Okřiknu kocoura, který se jídlo snaží sníst.

,,Je otravnej." Jemně ho odsunu z postele dolů.

-

,,Už bych měl jít." Zvedne se z postele.

,,Půjdu tě doprovodit." Otevřu dveře a společně jdeme na chodbu.

,,Ehm ehm." Někdo si odkašle a já leknutím nadskočím.

,,Ahoj, tati." Sakra.

,,Dobrý den." Pozdraví ho Patrik.

,,Už je na odchodu." Popostrčím ho trochu. Táta nás jen pozoruje a já vím, že je všechno v prdeli. Patrik vyjde z bytu a já za ním zabouchnu dveře.

,,Tati, já ti to vysvětlím. Je to tak, že-."

,,Nic neříkej. Kdyby ses mě zeptala, tak by to bylo lepší. Nemyslíš? Hele, já chápu, že ti je skoro šestnáct a už se nehraješ s panenkama, ale dám ti radu. Dávej si na kluky pozor a teď to myslím vážně. Jsou kluci kteří ti dokážou ublížit hodně. Vím o čem mluvím. Týden, co týden jsem nějaké holce srdce zlomil. Z mého pohledu jsem nic neřešil, ale ty holky se trápily. Nechci, aby jsi dopadla jako ony."

,,Takže nejsi naštvaný?" Zněl docela klidně.

,,Jsem a hodně."

,,Já se fakt omlouvám. Nevěděla jsem, že ti návštěva bude vadit."

,,Jsem naštvaný z toho důvodu, že jsem ho viděl na chodbě ve škole. Řekl jsem, ať zůstaneš doma, protože nechci, abys s nimi byla, pak jsou jen problémy. Řešit to nebudu. Zaracha máš a ven nesmíš. Pokud budeš chtít, aby za tebou někdo přišel, tak mi dej aspoň vědět." Tímto jeho kázání skončilo. Naposledy jsem se na něj podívala a odešla do svého pokoje.

~
Že by Patrik byl něco víc než kamarád?

Děkuju, že to čtete.
Ily <3