Ɣ 49 Ɣ

1.9K 240 31
                                    

John Alexove varoval, že i když o jejich vztahu ví celý svět, stále jsou slavní, stále o ně bude mediální zájem.

Proto Alex rozhodl, že půjdou na vesnickou zábavu, která se konala asi kilometr od chaty jeho rodičů. Ano, Johnovi by se to nelíbilo, ale taky mu to neměl v plánu říkat.

Možná to celé mohl více promyslet. Hlavně když je ten den přijeli navštívit i Oscar s Bellou. Dva světoznámí herci a dva modelové na vesnické party? Někdo si všimnout musel.

Začali pít už na chatě, ještě než se na akci vydali. Když dorazili na místo, Alex okamžitě popadl Yohana za ruku a dotáhl ho na taneční parket, protože hráli písničku, kterou miloval. Začal skákat do rytmu, zatímco držel Yohana za obě ruce a snažil se ho rozhýbat. Alex věděl, že Yohan umí tančit docela dobře a baví ho to, jen vždy potřeboval impuls, který by ho nakopnul.

Alex byl sakra silný impulz.

Oscar s Bellou se do několika sekund k nim přidali a radostně skákali na parketu mezi cizími lidmi, kteří naprosto neřešili, že jsou slavní, pokud si tedy vůbec někdo všimnul. Alex se tak cítil po dlouhé době naprosto svobodný.

Následně začala pomalá písnička. Alex automaticky vyhledal pohledem Bellu, jelikož právě s ní vždy tančil pomalé ploužáky a dělali si z toho srandu od doby, co se poznali. Vyšel směrem k ní, jenže v tu chvíli se na něj podívala a s úsměvem zavrtěla hlavou. Hned na to ho Yohan popadl za paži a otočil ho zpátky k sobě.

"A já jsem vzduch?" zeptal se Alexe, zatímco mu ruky už zabloudily na Alexův pes.

"Nemám rád pomalé tance," bránil se Alex. "A Bella je moje parťačka, se kterou si z toho děláme srandu."

Yohan kývl směrem k Belle a Oscarovi. "Ti si vystačí."

Alex naštvaně našpulil rty, ale hned na to spojil své ruce za Yohanovým krkem.

A možná si uvědomil, že neměl rád pomalé tance právě proto, že je neměl s kým seriózně tančit. S Yohanem to bylo něco naprosto jiného. Byla tma, kolem svítily lampiónky, byli mezi lidmi, i přes to je nikdo neotravoval. Alex něco takového ještě nikdy nezažil.

Snad půlku písničky si povídali, druhou půlku se Alex k Yohanovi více přitiskl a položil mu hlavu na rameno. Tančili tak spíše v těsném objetí.

Sotva se pak šli posadit na jednu z laviček, Alexovi začal vyzvánět telefon. John.

"Ano?" zvedl hovor.

"Kde jsi?" zeptal se ho John.

Kolem Alexe dále vyhrávala hlasitá hudba. "Na chatě," zkusil to.

Slyšel, jak si John povzdechl. "Někdo vás natočil, jak spolu tančíte. Šíří se to rychlostí blesku."

Alex čekal, jak bude John pokračovat, ale mlčel. Čekal docela dlouho, jestli se jeho manažer bude dále vyjadřovat nebo ne, ale nakonec se zeptal: "Takže problém je v čem?"

John si s odpovědí dával na čas. "Já vlastně nevím," přiznal. "Asi je to jedno, když o vás stejně každý ví."

Alex se usmál. "Konečně ses naladil na mou vlnu přemýšlení."

"Asi síla zvyku," promluvil John. "Kdyby se tohle stalo ještě před pár měsíci, měl bys sakra problém."

Alex se při hovoru rozhlížel kolem sebe, jestli náhodou nezahlédne někoho, kdo by je fotil nebo sledoval. Všichni si ale hleděli naprosto svého.

"Kde se to video objevilo?" zeptal se Johna.

"Pokouším se to najít, už to skoro-" John se odmlčel. Promluvil opět po několika sekundách. "Dáš mi, prosím, k telefonu Oscara?"

Loving You Is a Losing GameKde žijí příběhy. Začni objevovat