Loving You Is a Losing Game

Ɣ 32 Ɣ

Alex se konečně vrátil domů. Po více jak třech měsících. 

   Nebydlel s rodiči, měl celkem slušný a velký byt v jiné části města, i tak ale z letiště hned zamířil za nimi. Čtvrt roku si s nimi mohl jen volat, a tak je konečně potřeboval vidět.

   Přece jen ale byl unavený z letu, a tak plánoval jen krátkou hodinovou návštěvu, aby se pak mohl jet domů vyspat a chtěl je navštívit na druhý den pořádně a třeba s nimi něco podniknout.

   Tak nějak ale zapomněl, jaká je jeho máma. Z hodinové návštěvy se stalo to, že tam nakonec i přespal. A na druhý den se dostal domů až v pět hodin odpoledne.

   Díky rodičům ale zapomněl na vše, co ho trápilo, což se dalo shrnout do jednoho slova. Yohan.

   Rodiče o jeho vztahu nic nevěděli a ani jim nic neříkal. Jakou by to teď mělo cenu? 

   Jediné informace, kterých se mu o Yohanovi dostávalo, získával z médií. Yohan Christensen dorazil do Anglie. Yohan Christensen započal natáčení; podívejte se na první exkluzivní fotky ze setu!

   A Alex se koukl. Samozřejmě, že ano. Šlo o seriál, který se odehrával snad na začátku dvacátého století, a tak byl Yohan oblečený v ošoupaném kabátě s nepadnoucími kalhotami. Obličej měl špinavý, jako by se právě vyhrabal z nějakých zákopů.

   I tak si ale Alex pomyslel, jak mu to sluší. A to ho rozesmutnilo.

   Podělali to. Oba dva to zbytečně podělali.

   Kdyby se Alex snažil více pochopit Yohanovu situaci. Kdyby Yohan alespoň zvážil to, že by mohli svůj vztah oznámit. Teď neměli nic. A možná se to dalo téměř hned vyřešit, ale to by nemohl být Yohan na druhé straně zeměkoule. Na půl roku.

   A nebo si zbaběle mysleli, že můžou jen tak vymazat dva roky nenávisti. Všechno se stalo tak rychle. Možná v tom byla ta chyba.

   První rozhovor se konal zanedlouho. Alex přišel do studia pořadu, kde měli mít i s Yohanem rozhovor jako jeden z prvních. Přišel sám, samozřejmě. A bál se, jakým otázkám bude čelit.

   Moderátorka tak jeho věku jako první přivítala diváky a uvedla nějakou krátkou reportáž, po které hned měl být exkluzivní rozhovor s hvězdou velice očekávaného filmu Prohraná hra, Alexem Wyattem, jak sama řekla.

   Když se na něj otočily všechny kamery a Alex periferně zahlédl červené světýlko na kameře, pozdravil všechny diváky.

   A moderátorka mu položila první otázku. "Velmi tě tady vítáme, Alexi," usmála se až moc uměle do kamery. "Myslím, že diváky nejvíce zajímá, kde je tvůj kolega, Yohan, který hraje druhou hlavní postavu?"

   Alex se pousmál. Doopravdy by si nejraději povzdechl. Zvedl mikrofon k ústům. "Yohan se bohužel nemohl dostavit kvůli seriálu, na kterém pracuje v Anglli. Myslím, že se máte taky na co těšit."

   To nevěděl. Vše, co o Yohanově projektu věděl, měl z internetu. Byl stejně informovaný jako všichni okolo.

   "To je škoda, jsem si jistá, že se všichni těšili na vás dva spolu v akci. Tak to si budeme muset asi počkat na film, že?" 

   Alex se krátce zasmál a přikývl. Už teď se cítil naprosto nepříjemně a uvítal by, kdyby vedle něj seděl Yohan. Místo toho tu měl jen sklenici s vodou. A tak se pro ni natáhl a napil se, zatímco mu moderátorka položila další otázku.

   "Mohl bys nám film nějak blíže představit? Jak se vám natáčelo, jaký byl váš výlet do Paříže?"

   Alexovi se téměř zatmělo před očima, když vyslovila Paříž. Vzpomněl si na Disneyland, vzpomněl si, jak se s Yohanem poprvé políbili na hotelovém pokoji. S tím měl spojenou Paříž. Na natáčení si skoro nepamatoval.