Nemůžu se dočkat

843 51 3
                                    

Vracíme se do našeho tábora, kde už všichni sedí kolem ohně. (Teda kromě Denise, co dostavuje ještě poslední stan). Ale když říkám všichni, myslím tím i Ondřeje s Evelínou a Dorkou.

Asi jsme se cestou zpátky fakt trochu víc zdrželi...

,,Něco mi uniklo?" Řekne Ned, když si všimne že se s Tomem vracíme ruku v ruce.
,,Ehm ehm?!" Vykulí na mě Kar oči.
,,Jó tohle?" zvedne do vzduchu Tom naše propletené prsty a věnuje mi polibek na tvář ,,To je moje holka vážení."

Nad tím pojmenováním zrudnu.
,,ÁÁÁ!!!!! Omg! Ou jé." Vystřelí Karol na nohy a začne trsat na plný kolo.
,,Wtf to jsi opravdu tak ráda, že jsme spolu?" Zasměju se.

,,To taky, ale hlavní důvod je to, že jsem vyhrála sázku!" Nepřestává tucat.
,,Sázku?" Řekneme s Tomem zároveň.
,,Jo sázku. To jste si to nemohli nechat na dýl?" Zakňourá Péťa, když vytáhne ze své zadní kapsy u kalhot peněženku.
Zahrabe v ní a následně podá mé praštěné nejce pětistovku.

,,Laurinkooo...." zamává Kar na Lauru bankovkou.
,,To jste se nemohli dát do hromady dřív? Nebo ještě později, než tipovala Pet?" Vytahuje i ona svou peněženku.

,,Domluvily jsme se totiž, že když se netrefí ani jedna, tak sázka padá, ale jak vidíte - já to tipla správně!!"
Nad tím jen Laura zakroutí očima a předá Karol svou papírovku.
,,Děkuji." Uculí se a zastrčí si obě bankovky za kryt telefonu.

Tom odejde k Denimu, aby mu pomohl dostavět -vlastně jeho vlastní- stan.
A já si sednu na nějakou plachtu mezi holky.
,,Tak povídej! Jak k tomu došlo?" Zašeptá Pet.
,,Tady né." Zakroutím hlavou.
Nepotřebuju vykládat Evelíně s Dorkou, co se dělo i potom... do toho jim fakt nic není.
,,Řeknu vám to někdy jindy oki?"
,,Fajn, ale chci slyšet podrobnosti." Odpoví Kar.

Chvíli tam jen tak sedíme, než se přidají i Denis s Tomem.
,,Hej měli bychom vymyslet, jak budem spát."

,,Není to jasný? Ned, ty a Ondřej v jednom. Evelína s Dorkou v druhým. Já, Pet a Laura ve třetím a v Tomově on s Gabs." Odpoví Kar.

,,Holka, ty umíš dohazovat," zasměje se Tom ,,ale mě to rozhodně nevadí. Tobě?" Koukne na mě.
,,Nevadí." Zastrčím si pramen vlasů za ucho.
,,Okey, tak se pojďte zabydlet."

Na to se všichni zvedneme a jdeme pro svá zavazadla, která jsme poházeli na jednu kupu.
Tom, mezitím, než tam vůbec stihnu dojít, najde jak svou, tak i moji brašnu a míří si to k "našemu" stanu.
,,Díky." Poděkuju mu, když mi tu mou předá.
,,Není zač."

,,Co kdybys šel hlídat oheň a já to tu mezitím připravím?" Zeptám se a nastavím ruku tak, aby mi mohl předat jeho brašnu.
,,Dobře." Podá mi ji, poté mi věnuje pusu na tvář a odejde k ohništi.

" Podá mi ji, poté mi věnuje pusu na tvář a odejde k ohništi

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Už jen vyndávám sladkosti, když se vrátí Tom.
,,Máš to krásný. Nejradši bych se tam s tebou hned zachumlal, ale ostatní chtějí ještě něco podniknout, takže to bude muset počkat."
,,Už se nemůžu dočkat." Uculím se a vyjdu ven ze stanu, kde si obuju boty a společně vyrazíme za ostatními.

U ohně si už každý opéká buď buřt, nebo marshmallows.
A jelikož moc hlad nemám, tak se přidám spíš do skupinky marshmallownařů, kde je mimo mě jen Laura a Pet.

,,Co si takhle něco zahrát?" Navrhne Evelína.
,,Co třeba?" Zeptá se Denis.
,,Třeba otázky."
,,Mě poser." Zašeptám si pro sebe.

,,Takže... Tome? Proč si se sem vůbec přestěhoval?" Zeptá se Evelína.

To mě taky docela zajímá, proto k němu mezitím co z ohně sundávám svůj marshmallow vzhlídnu.

,,Táta poblíž dostal dobrou práci, mamce se tu líbilo, neměl jsem starou školu moc rád... víc důvodů." Pokrčí rameny.
,,Proč jsi ji neměl rád?" Zeptá se ještě.

,,Takhle to pokud vím nefunguje... teď jsem na řadě já." Řekne Ondřej, který sedí hned po Evelíně pravici.
,,Ugh... no jo."
,,Ale taky mám otázku na tebe... ví Gabs, že ji bereš jen jako holku na jednu noc?"

Nad tím se málem zadusím.
,,Co prosím?" Zeptám se.
,,Co to meleš?" Zavrčí na něj Tom.
,,Pokud vím, tak když jsem se tě jednou po basketu ptal jestli se ti u nás někdo líbí, jsi odpověděl, že by jedna za prc stála."

,,Jo tohle?" Zasměju se. ,,To řekl i mě." Opřu se zády o Tomovu hruď.
~Tenhle pokus o rozeštvání mu fakt neprojde.

,,A tobě to jako nevadí?" Odvětí zmateně Ondřej.
,,Řekl jsem to ještě před tím, než jsem ji poznal."

,,Náhodou mi docela lichotí, že by mě píchal. Plus alespoň řekl, že jen jedna, ne?" Zasměju se.
,,Která stojí za mnohem víc." Věnuje mi polibek do vlasů.

,,Ewwww stačí, další otázka, Nede?" Zhnusí se Evelína.

,,Dobře... mám otázku na všechny. Co by jste chtěli v budoucnu dělat?"
,,Spisovatelku." Řekne hned Evelína.
,,Dostávat peníze za hraní videoher." Odpoví Denis. ,,Brácho, to by bylo krutý. To chci taky." Přidá se Ondřej.

Z Dorky, Laury a Pets vypadne jen, že nevědí.
Kar vyjmenuje asi deset povolání, který si nejsou vůbec nijak podobný (v čemž ji naprosto chápu, protože vybrat si práci, když máš spoustu zálib, je docela hardcore) a pak přijde řada na nás.
,,Chtěl bych být herec." Odpoví Tom.
,,Já asi taky, nebo medička, nebo spisovatelka, je toho strašně moc, co mě baví."
,,To jsou hodně podobný zaměstnání no..." konstatuje Tom.
,,Já vím... vlastně jediný, co stoprocentně vím, že chci, je si v budoucnu pořídit koně."

,,Koně? Ty umíš jezdit?"
,,Jezdím už od 3 třídy." Pokrčím rameny. ,,Ale minulý rok se kůň, na kterém jsem ve stáji kousek od Staromyšle jezdila, prodal. Taky jsem si chtěla nechat víc času na přípravu na maturitu, takže jsem odešla ze skoro všech kroužků." Odmlčím se. ,,Ale po studiu se k tomu hodlám vrátit, snad už s mým vlastním koněm."
,,Páni. To jsem nevěděl."
,,Jak jsem říkala, je tu toho ještě tolik, o čem nevíš.
,,A já se nemůžu dočkat, až to zjistím."

~~~~~~~~~~
Dneska trochu kratší.
🤍✨

My neighbor |T.H.|Kde žijí příběhy. Začni objevovat