Co když...

790 40 5
                                    

(Tom's pov)
,,No... nezměnil se v jednom, hned to první rande přišel pozdě. A ikdyž si určitě dal záležet na tom, kam půjdeme, tak moc dobře ví, že nesnáším snobský restaurace. Kdyby mě radši vzal na nějakej piknik, nebo do herny... Kamkoliv, kde to není tak formální." Povzdychne Gabs.

,,Já vím, říkáš mi to snad pokaždý, když tě nějakej kluk vytáhne do restaurace." Opáčí Karol.

Nikdy bych do té holky, co se často elegantně oblíká, že by neměla ráda rande v restauracích. Hm... dozvídám se tu dost zajímavých věcí....

,,Ale je tu ještě jedna věc.." zašeptá Gabs.
,,Jsem jedno ucho." Odpoví Karol.
,,Včera jsem přespala u Toma."
,,Počkej, co prosím?" Zarazí se Kar.
,,Vlezla jsem k němu oknem a opravovali jsme skript na divadlo, pak už bylo pozdě a já tam přespala."
,,Hádám, že to není všechno, co mi chceš říct."
,,Ne..."

Co jí ještě chce říct?
Moc je neslyším, půjdu trochu blíž.
*písk*
Shit shit shit.
Stoupl jsem na pískací hračku pro psy.

Do háje.
,,Tesso fuj!" Zašeptám na svou fenku, když se po ní začně natahovat.
Hračku vyhodím někam do háje, čehož vzápětí lituju, protože za ní chce Tessa běžet.

,,Je tam někdo?" Ozve se Gabs z trampolíny.
Shit.
,,Tesso pojď." Zašeptám a společně se vydáme rychle pryč.

Gabriela's pov
,,Venku nikdo není." Pokrčím rameny, když za sebou zapnu síť trampolíny, kterou následně znovu přikryju dekou.

,,Divný.... přísahala bych, že jsem něco slyšela."

Taky, ale nebudu to říkat nahlas, abych nepřiživovala tu paranoiu, že máme na zahradě nevítanýho hosta.
,,Klid, určitě to nic nebylo." Uklidním ji.

,,Každopádně... co jsi mi to teda chtěla?" Řekne.
,,No, spali jsme spolu v jedné posteli. A vím že bych neměla, protože v té šatně dal jasně na jevo, že se mu nelíbím... ale já si nemůžu pomoct... Dokonce -a to si nech prosím fakt pro sebe- se mi o něm zdálo... jakože, ehm ehm... tak zdálo." Vykulím na ní oči.

,,Počkej... jakože tu noc co jste spali spolu v posteli se ti o něm "tak" zdálo?"
,,Jo..." zamnu si zátylek.

,,Holka... to se modli, že jsi nemluvila ze spaní
- jak děláš skoro pořád."
,,To je právě to... ráno mě vzbudil a řekl něco v tom smyslu ,,Jsi v pohodě? Já jen že jsi prakticky sténala moje jméno, jinak dobrý."
Snažím se napodobit mužský hlas.
,,Hups." Odpoví mi Kar.
,,No... to teda."
,,Nemyslíš si, že ti tímto tvé podvědomí dává něco na jevo?" Zvedne na mě Karol obočí. ,,Třeba to v té šatně nemyslel vážně...víš jací kluci jsou v přítomnosti jiných kluků..."
To mě upřímně nenapadlo... co když má Karol pravdu? Co když ke mě taky něco cítí a tam to řekl jen proto, aby mu Ondřej dal pokoj?

****

Druhý den ráno se probudíme docela brzo. Uklidíme všechno z trampolíny a vydáme se domů nasnídat se.

,,Koukala jsi na skupinu?" Zeptá se mě Kar.
,,Jako třídní?"
,,No..?"
,,Ne?" Odpovím.
,,Tak se kouuuukni!"

Otevřu Messenger, kde na mě vyskočí 99+ nepřečtených zpráv ze třídní skupiny.
Přejedu úplně na vrch a začnu číst nahlas:
,,Ondřej: Čau, napadlo mě, jestli -když je to volno- tak nechcete od čtvrtka do soboty jet kempovat? V létě jsme to nestihli a jelikož je docela hezky, tak by to mohlo být fajn. Jelo by se do toho lesa, kam jsme jeli posledně. Takže cesta tak jeden a půl hodiny. Jede tam bus, takže klid.
Kdo by jste jel tak dejte na tuhle zprávu like."

,,Líbí se : Ondřej, Denis, Tom, Evelína, Dorota, Ned, Petra, Laura."
,,... a Karol." Obrátím oči v sloup, když tam přibude i like od Kar.

,,No ták! Pojeď, bude sranda." Přemlouvá mě.
,,Jede Zlo s Trapkou!" Vykulím na ní oči.
Myslím tím Evelínu (Evil=Zlo) a Dorotu, které všichni říkají Dorka (Dork=Trapka). Tadá, to jsme geniální co? Sice to každýmu hned musí dojít, ale naštěstí si dáváme bacha, kde to říkáme.

,,Vím, ale to přežijem, jede i Laura s Pet!"

Upřímně se mi nikam nechce - ani nevím kam se to jede, protože jsem minule nejela.
Taky nechápu jak může jet Tom! Má pořád zabandážovanou ruku.
No... kluci jsou dementi (kromě Neda) a kdyby se někomu něco stalo, tak těžko pomůžou. A jelikož bych do budoucna chtěla jít na medicínu (jako moje mamka), tak už mám nějaké základy lékařské péče. A proto řeknu:
,,Ugh, no fajn." Řeknu, když olikuju tu zprávu.

,,Juchů! Tak super, už se běž pomalu balit, já už pojedu ať se taky můžu nachystat. Jo a btw Ondra posílal screenshot z jízdního řádu toho busu, kterým pojedeme a zastavuje ti to na tu autobusovou zastávku co je kousek od vás. Tak na to mrkni." Zadrmolí.
Docela se divím, že mi to zastavuje na tu malou zastávku "Pod lípou" - většinou tudy skoro žádný autobusy nejezdí, proto musím i na ten do školy docházet až na autobusák, který je dva kilometry od mého domu.
Příjemná změna.

,,Fajn." Odpovím jen.
Potom se rozloučíme a já se jdu balit.

Už to mám z velké části připravené, jen zítra dobalím ty věci, které ještě budu potřebovat (nabíječku, kartáček atd.)
Konečně se odhodlám k dočtení té skupiny.
Dozvím se, že mi to sem jede v 14:30, že Ondra bere dva stany pro tři lidi, jeden pro dva a Tom bere ještě jeden taky pro dva. Pak si máme přibalit i plavky (sice fakt neplánuju se koupat, ale stejně...pro jistotu) no a podobný věci.

Přestože si jdu lehnout brzo, tak se mi nedaří usnout.
Pořád musím přemýšlet... Co když se Tomovi líbím? Co když ne? Co když k Ondrovi nic necítím ale on ke mě jo? Co když on ke mě nic necítí (nebo ne dostatečně na to aby se změnil)?

~~~~~~~~
🤍✨

My neighbor |T.H.|Kde žijí příběhy. Začni objevovat