Kde jste?/ Zayn

40.kapitola

Pohled Bell

Seděli jsme v obýváku všichni tři. Konkrétně já se Zaynem a malou. Natáhla jsem se pro pití a začala pít.

,,Mami? Tati? Když se máte rádi i jako kamarádi, tak bych mohla mít sourozence že jo?" Zeptala se malá a já se zakuckala pitím, který jsem rychle musela odložit na stůl a Zayn mě musel trochu bouchnout do zad, abych byla v pohodě.

,,Zlato takhle to nefunguje" řekla jsem nervózně ,,a jak to funguje? Ve školce mám kamarádku a její rodiče jsou přátele a ona bude mít bráchu" vysvětlila důležitě.

,,Ty by jsi chtěla sourozence? A víš že by jsme se pak museli s maminkou starat o miminko? Tobě by jsme se tolik nemohly věnovat" řekl Zayn a pohladil jí po hlavičce.

,,Já chci sourozence, abych si s ním mohla hrát" řekla ,,Bell, ale to stejně by šlo až za delší dobu. Miminko by zezačátku si nemohlo hrát až třeba za rok víš?" Usmála jsem se ,,to nevadí bych počkala" řekla.

,,Zlato tatínek asi bude mít miminko s tou Katie a-" nestihla jsem doříct protože se do toho vložila malá ,,to nebudu brát jako sourozence nebo tak" řekla rozhodně a já věděla že tohle Zayna určitě musí mrzet přeci jen pokud to bude jeho dítě tak bude chtít, aby se výdaly pochopitelně.

,,Zlato tak uvidíš až se malé narodí ano? Třeba se ti bude líbit" usmála jsem se na ní a ona se pochybovačně podívala.

,,Tati? Nemůžeš to nějak zařídit abych měla sourozence?" Zeptala se malá a já měla co dělat abych se nerozesmála.
,,Uvidíme zlato" mrkl na ní ,,a teď moje zlatíčko by chtělo dělat co?" Usmál se ,,mohl by jsi nám něco zazpívat" uculila se ,,a nechceš aby zazpíval i zbytek kluků?" Navrhl ,,tak jo!" Vypískla nadšeně.

,,Takže budeš přemlouvat Liama, aby vylezl z Perrie ložnice jo?" Šeptla jsem pobaveně Zaynovi do ucha ,,Ajo" uchechtl se ,,asi překecám Nialla" zasmál se a utekl. Já se pobaveně uchechtla.

Potom přišly všichni a začaly zpívat. Malá si to užívala a já si to natočila na instastory. Zayn si užíval pozornost malý takže se tam předváděl.
,,Bell můžeš na moment?" Řekla mi Perrie, když kluci si daly pauzu ,,jasně" usmála jsem se a následovala jí ,,nešla by jsi semnou k tvé doktorce? Chci zjistit zda jsem nebo nejsem těhotná. Ne že bych nevěřila více testům, ale chci to mít potvrzené" pousmála se a pohladila si bříško ,,jasně a Liam to ví?" Zeptala jsem se ,,ne, neví nechtěla jsem ho tím teď děsit" přiznala a já přikývla. Chápu jí.

,,Něco si zařídíme takže máte na starost můj malej poklad běda vám jestli se jí cokoliv stane" uchechtla jsem se směrem ke klukům a ukázala na Bell ,,upřímně co by se jí stalo? Kórt doma?" Uchechtl se Zayn ,,no u vás člověk neví" zasmála jsem se, poté jsme se rozloučily s kluky a s Bell a vyrazily jsme pěšky na adresu mé doktorky.

,,Jsi nervózní?" Zeptala jsem se, když jsme se blížily ,,upřímně nevíš ani jak moc. Miminko bych chtěla sice nevím Liama reakci, ale já chci" přiznala ,,já vím budeš skvělá máma" usmála jsem se. Vím že děti miluje.

V ordinaci bylo před námi pár budoucích maminek. S úsměvem jsem si vzpomněla na to, jak jsem čekala Bellu. Nevěděla jsem co si mám představit, jaký pocit to bude a upřímně byl to ten nejkrásnější pocit na světě a přeju ho zažít každému. Bylo krásný vidět poprvé svou dceru.

,,Bell jsme na řadě" řekla mi Perrie nervózně, já se usmála a vstala. Po cestě mi říkala že chce abych byla celou dobu s ní.

Vešli jsme dovnitř a já se posadila. Perrie se mezitím bavila s doktorkou ohledně zdravotního stavu, léku a podobně. Potom šla na vyšetření a nakonec jsme skončily na ultrazvuku.

,,myslela jsem si to" řekla doktorka smutně. Na ultrazvuku nešlo nic vidět a já se podívala na Perrie, na který šlo poznat že je smutná.

,,Pojďte se posadit" řekla jemně, setřela Perrie gel s bříška a šla se posadit.
My se také posadily a doktorka se smutně na Perrie podívala ,,Já nevím jak vám to říct tyhle slova se říkají hrozně těžko, protože vím jaké to je" začala a Perrie sklopila pohled.

,,Jak jsem dělala vyšetření a všechno, tak to vypadá, že v budoucnu budete mít problém s otěhotněním či donošením. Můžeme pak udělat ještě další testy v nemocnici, které budou přesnější , ale bohužel to takhle pravděpodobně bude" řekla a snažila se to říct co nejlépe, ale Perrie se tam zlomila. Upřímně takhle jsem jí nikdy neviděla a rychle jí objala. Doktorka se na ní smutně podívala.

,,J-já s-se omlouvám prostě mě to vzalo" řekla ubrečeně Perrie po chvíli směrem k doktorce ,,já vás chápu je to težké" přikývla ,,každopádně slečno  Edwards není to finální verze. Můžete mít ve finále miminko jen to třeba bude déle trvat, každopádně chce to změnit nejake věci" začala říkat veškeré důležité rady. Perrie poslouchala a nakonec dostala ještě tip na knihu, kde se tomuto tématu velmi dobře věnuji prý. Ještě si domluvila termín v nemocnici a nakonec jsme odešly.

Doma Perrie rovnou zalezla do ložnice, zamkla se tam a odmítala kohokoliv pustit.

,,Co se stalo?" Zeptal se mě po několikáté starostlivě Liam ,,viděl jsem fotky že jste byly u nějaký doktorky" dodal. Já si povzdechla a cely mu to pověděla. Liam se smutně podíval.

,,Nechci, aby si připadala že je na to sama" řekl.

Pohled Liama

,,Perrie otevři mi na tohle jsme dva" povzdechl jsem si a na konec po chvíli otevřela. Měla oči opuchlé od pláče, ale upřímně se nedivím.

,,Zlato" vydechl jsem a objal jí ,,zvládneme to ano?" dodal jsem ,,já doufala, že jsem těhotná" přiznala mi s novým pláčem ,,zlato budeš ano? Můžeme to zkoušet do toho zkusíš nějaký ty typy od doktorky a vyjde to. Akorát asi bude lepší kdyby jsi si dala pauzu od koncertů. Vím že máte mít s holkama brzo turné, ale upřímně stres by ti nepomohl"

,,a tobě by nevadilo miminko?" Zeptala se překvapeně ,,víš že děti mám rád navíc chci aby jsi byla šťastná a vím že miminko si přeješ dlouho tak proč ne. Můžeme začít pořádně po těch výsledkách z nemocnice tam jdeš zítra ne?"

Ona přikývla a já jí políbil ,,nejsi na to sama zlato ano? Společně to zvládneme a brzy tady s námi bude běhat malý Payn" vydechl jsem potom s úsměvem a ona dojatě přikývla a poté mě objala.