Kde jste?/ Zayn

2.kapitola

Pohled Zayna

Budím se uprostřed noci celý spocený a rozklepaný. Opět se mi to zdálo. To všechno. Poslední noc s mými holkami. Vylezl jsem z postele, přehodil jsem přes sebe župan a šel s krabičkou cigaret na balkón. Vytáhl jsem cigaretu, strčil jí do pusy, zapálil jí a opřel se o zábradlí.

Je to ironie, jak se život dokáže změnit díky údajným přátelům. Kdybych se s nimi nezačal opět bavit, tak bych zas nezačal fetovat. Sere mě, že jsem si od Bell nenechal pomoci už při prvním okamžiku, kdy zjistila že hulím. Už tehdy jsem je málem ztratil, ale pak díky tvrdým drogám a své demenci jsem o ně přišel úplně. Zpětně si vyčítám vše, ale mohu si za vše já.

Doteď si pamatuji ten příšerný pocit, kdy jsem se probral na oddělení v léčebně. Ten pocit nikomu nepřeji. Byl jsem psychycky na dně. Stále to mám před očima.

Flashback

Pomalu jsem otevřel oči. Příšerně mě bolela hlava a cítil jsem divný zápach. Ihned jsem spatřil před sebou bílý strop, pomalinku jsem zvedl hlavu a zděsil se. Byl jsem pravděpodobně v nemocnici, ale kde jsem se tu vzal? Kde je Bell společně s mou dceru? Co se sakra semnou děje?

Během chvíle zamnou přišla sestička, která mohla být ve věku mé mámi. Vypadala celkem mile, alespoň tento fakt mě uklidnil.

,,Dobrý den pane Malik, jak se cítíte?" zeptala se s lehkým úsměvem sestřička ,,Popravdě? Bylo mi i líp" řekl jsem divným hlasem, hold bych se měl rozmluvit.

,,Co se stalo? Kde to jsem a proč?" položil jsem jí otázku, která mě popravdě dost zajímala ,,Věřím, že tohle jsou vaše první otázky, které vás napadly" přikývla ,,obávám se však, že já nejsem správná osoba. Za chvíli za vámi přijde váš lékař a promluví si s vámi o všem o čem budete chtít" řekla a dala mi na stůl pití. Já jsem si ihned nalil z džbánu a ona odešla. Po nekonečně dlouhé době jsem opravdu spatřil lékaře, který to šel rázným krokem ke mě. Vypadal celkem sympaticky. Plus pro něj.

,,Dobrý den pane Malik, jsem váš lékař. Budu s vámi řešit hlavně vaší závislost a probereme další kroky. Nebojte se toho hlavně. Půjdeme na vše pomalu a v klidu ano?" řekl mile. Nechápal jsem stále o čem je řeč, tedy pochopil jsem , že asi mluví o drogách, ale proč?

,,Dobrý den, ehm asi vím na jaké téma mluvíte, ale popravdě mi nějak nedochází důvod, proč jsem zde"

On se jemně pousmál ,,jste zde kvůli vaší závislosti na drogách" řekl jen, ale já na něm poznal, že ještě něco skrývá. Neumí moc tutlat pravdu. ,,Nejsem na tom závislý" namítl jsem ,,opravdu?" řekl a podíval se mi upřeně do očí. Pravda je, že možná přeci jen malinko jsem, ale to nevadi.

,,Ne" vydechl jsem, ale bylo mi jasný že lékař zná pravdu ,,jak jsem se sem dostal? a kdy?"

,,Včera večer" řekl pouze ,,v klubu? To policie chodí kontrolovat i tam už?"podivil jsem se, ale on jen pokroutil hlavou ,,Vy si zřejmě opravdu včerejšek nepamatujete, že?"

,,Ne, měl bych?" zeptal jsem se popravdě se začínám lehce bát toho co jsem provedl ,,každopádně potřeboval bych svůj telefon potřebuji kontaktovat mou přítelkyni, aby se o mě nebála už takhle chudák musela být vzhůru celou noc" řekl jsem a on se na mě podíval smutným pohledem, reálně nevím proč.

,,Pane Malik teď buďte v klidu ano? Vaše přítelkyně bude v pořádku a vy také" řekl vyhýbačně ,,Co se stalo? Mluvte semnou na rovinu" řekl jsem vážně, protože nemám rád, když se někdo vyhýbá odpovědi.

,,Dobře" povzdechl si. Tak a mám vyhráno. Zaynovi se nikdy neříká ne.

,,Včera večer jste byl s přáteli v klubu, nevím konkrétně s kým a kde, ale dost jste pil a na to si dal tvrdé drogy. Nezvládl jste to tak,jak jste si zřejmě představoval. Doma se vám to s vaší přítelkyní zvrtlo, ale je v pořádku. Přijela pro vás policie a pak přes policii a záchranku jste tady. Na odvykačce" řekl a já otevřel pusu, chtěl jsem něco říct, ale najednou jsem byl naprosto neschopen slova.

,,Co se stalo? Co je s Bell a mou dcerou?" vydechl jsem, když jsem to konečně dokázal . Oči se mi naplnily slzami ,,myslím si, že to bude lepší, když se to dozvíte později už takhle jste rozrušený" řekl, ale já zakroutil hlavou ,,řekněte mi to nebo odejdu prostě nemůžete mě tady držet"

,,Váš management vám zde vše zařídil a obávám se, že odsud neodejte dokud bude správný čas" řekl a já si jen odfrkl, nechápu proč se mi managment sere do tohohle i. ,,Tak mi řekněte aspoň co se stalo a kde jsou"

,,Dobře" řekl nakonec ,,Nevím, jak co konkrétně bylo, ale několikrát jste udeřil svou přítelkyni, kopl jí do břicha když jste chtěl po ní sex, ale utekla do bezpečí s vaší dcerou a pak se to řešilo dál a zbytek znáte" řekl a já nemohl uvěřit tomu, co právě řekl. To prostě nemůže být pravda, nesmí!

,,To ne, já bych jí takhle neublížil" řekl jsem a začal vrtět hlavou a rychle jsem vstal z postele ,,Je v pořádku, byl jste pod vlivem alkoholu a drog je jasné, že jste si to neuvědomoval"

,,Ne, to není možný" vydechl jsem ,,chci s ní mluvit" řekl jsem vážně ,,telefon vám mohu na chvíli poskytnout, ale myslím si, že je ještě v nemocnici" řekl jeho úvahu . Pak šel za sestrou a mě se sevřel žaludek. Přeci není možný, aby to takhle dopadlo. Nemohl jsem jí přece ublížit nebo ano? Co jsem to sakra udělal? Po chvíli jsem dostal telefon, ale hovor mi nikdo nezvedal. Najel jsem na zprávy a ušklíbl se, najendou mi všichni píšou. Napsal jsem Bell dlouhou slohovku a podíval se na internet, ale upřímně? Tohle jsem dělat neměl. Paparazzi vše nafotily tedy dvě záchranky, policii a pak tam byly i fotky mě jak mě odvádí v poutech a pak Bell, jak jí vezou do sanitky, ale zarazilo mě, že tam byla i fotka kluků s mojí malinkou princeznou v náručí. Kdy se tam oni dostaly?

Po chvíli mi zas telefon sebraly, mrzelo mě jen že mi Bell neodpověděla, ale na druhou stranu tohle jsem měl čekat. Po tomhle všem. Je to příšerný pocit, nic si nepamatuji, mám prostě okno. Něco takového bych nepřál nikomu ani svému nejhoršímu nepříteli.