Všechny hvězdy nebe | 𝗝𝗘𝗚𝗨𝗟𝗨𝗦 ✓

V. 𝗞𝗔𝗣𝗜𝗧𝗢𝗟𝗔 | lily evansová

James se zhluboka nadechnul a plíce mu naplnila známá vůně Příčné ulice. S úsměvem kráčel po boku svých nejlepších přátel a radostně se rozhlížel na všechny strany.

Před několika dny k nim přiletěly školní sovy s dopisy se seznamy školních potřeb a učebnic, které budou potřebovat na další školní rok a tak dnes vyrazili na nákupy.

"Jako první bych zašel do Krucánků a Kaňourů," navrhnul Remus a Sirius se ušklíbnul. "Stejně tam chceš jenom kvůli knížkám."

"A co jinýho bys taky v knihkupectví hledal?" Zeptal se se smíchem James a Sirius pokrčil rameny. "To by ses divil, kolik věcí by se tam našlo..."

Nakonec jejich kroky ale opravdu vedly k malému oprýskanému obchůdku s knihami, nebo také jak mu s oblibou přezdívali, k Remusově ráji.

Když nakoupili všechny potřebné učebnice a vyšli zpátky na ulici, uvědomili si tři kouzelníci, že dva z jejich party chybí. Jejich postřehy byly v poslední době značně zpomalené.

"Remusi, Remusi... Ty tam určitě zas někde začteně sedíš a zapomněl si na čas," prorokoval Péťa a společně s Jamesem a Siriusem se do obchůdku vrátili.

James zrovna procházel zadními regály, protože i když se to nezdálo, Krucánky a Kaňoury byly celkem prostorné, takže zepředu nešlo dohlédnout dozadu, když narazil na toho, koho hledal. Regulus stál v rohu regálu a prohlížel si staře vypadající knihu.

"Věděl jsem, že Remus je až nesnesitelně velkej knihomol, ale že i ty, Reggie? Neměl jsem tušení," James přistoupil zezadu ke Zmijozelovi a šikovně mu vzal bichli z ruky.

"Hej!" Ohradil se hlasitě Regulus. "Malé ženy? Koho tohle zajímá," zakroutil Dvanácterák nechápavě hlavou a Regulus pokrčil rameny.

"Jenom jsem si to prohlížel," zamumlal a potom výmluvně dodal; "a aspoň čtu i něco jinýho, než jenom o Famfrpálu."

James na to jenom něco nesrozumitelně odvětil a následně ho chytnul za ruku a začal ho táhnout z obchůdku.

Neshledával na tom, že držel Reguluse za ruku nic zvláštního. Bral ho jako kamaráda s hezkýma očima a kamarádi se přece můžou držet za ruce, no ne?

"No konečně, Rem už je tady," protočil očima Sirius, když se z obchodu vynořily dvě čupřiny černých vlasů.

James mu protočení očí oplatil, společně s poznámkou, že Regulus se od něj v několika ohledech značně liší. Narážel tím na Regulusovu lásku ke knihám.

Zmijozel se ale nedal a Jamese se Siriusem uzemnil tím, že narozdíl od nich aspoň bude něco vědět a nebude mít hlavu plnou samých blbostí.

Tím nechtěně rozpoutal vášnivou debatu, která jim vydržela až do té doby, než James s Regulusem zamířili k Famfrpálovým potřebám, protože oba dva potřebovali doplnit svou výbavu a zbytek jejich party odběhl k madame Malkinové pro nové hábity.

"Nenávidím fronty," odfrknul si otráveně nebelvír, když čekali na úplném konci dlouhé fronty před pokladnou a zmijozel se na něj vědoucně zadíval; "ber to pozitivně, jsme první od konce."

James si uvědomil, že na něj zmijozelský chytač kouká možná o trochu déle, než bylo obvyklé.

Ne, že by mu nějak zásadně vadilo, když se na něj ostatní koukali, to spíš naopak, ale pod Regulusovým pohledem se cítil tak nějak zvláštně nesvůj. Možná je to tím, že je to kluk. Problesklo mu hlavou.

S otázkou v očích svůj pohled stočil na mladšího Blacka, který na něj pořád upíral ten svůj šedomodrý pohled, ale jakmile se setkal s tím Potterovým, uhnul.