Invisible

/20/

‚‚Ahoj,‘‘ zaculila se Mia na svou kamarádku Maggie a omotala jí jednu ruku kolem ramen. ‚‚Jak se máš?‘‘ zasmála se.

‚‚Tady má někdo vymytej mozek optimistickou náladou,‘‘ protočila očima její nejlepší kamarádka a zároveň mrkla na Raula s Marlene, kteří se dělili o malé místo na zídce před školní budovou.

‚‚Lehce,‘‘ přimhouřila očima Mia a zase se zasmála.

‚‚Kdybych nevěděla, jaká jsi slušňajda, řekla bych, že na něčem jedeš,‘‘ podívala se na ni Marlene a začala Miu důkladně prozkoumávat svým nedůvěřivým pohledem.

‚‚Že by droga jménem láska?‘‘ ozval se Raul, když konečně odtrhnul pohled od svých precizně upravených nehtů.

Všichni se na Miu rázně podívali. Jako by zrovna vyhlásila, že je tohle poslední den planety Země.

‚‚Co? Ne,‘‘ zamračila se a lehce nervózně se posadila na lavičku vedle Maggie.

‚‚Vůbec ne,‘‘ uchechtla se její kamarádka.

‚‚Jen mám dobrou náladu,‘‘ opáčila Mia a snažila se z tváře setřást ten přihlouplý úsměv.

‚‚Ta ale nepřichází pro nic za nic,‘‘ připomenul Raul a zvědavě nadzvedl obočí. ‚‚Usmíváš se jako člověk, kterej buď za A: Vyhrál milion v kasinu, za B: Viděl místnost plnou malých roztomilých štěňat, za C: Je zamilovanej až po uši,‘‘ prohlásil a prozíravě se na ni podíval, načež si uhladil své nagelované vlasy. ‚‚A myslím, že nám nechceš tvrdit, že jsi stihla bod A a B za jediný den.‘‘

Mia se na něj zoufale podívala. Potom se podívala na Marlene a nakonec na Maggie.

‚‚Fajn, fajn. Dobře, dobře,‘‘ praštila frustrovaně učebnicemi. ‚‚Jsem v tom až po uši. Asi. Lehce.,‘‘ rozhodila rukama a důkladně protočila očima tak, aby to všichni viděli. Raulův potěšený a zvědavý pohled by se teď dal srovnávat s tou místností malých štěňátek.

‚‚Kdo je to? Chceme vědět všechno Bayfieldová. Z toho se jen tak nevykroutíš,‘‘ probodla ji očima Marlene a podepřela si zaujatě bradu.

‚‚Nic nepovím,‘‘ prohlásila nesouhlasně.

‚‚Čemu na ‚‚z toho se nevykroutíš‘‘ jsi nerozuměla?‘‘ podotkla Marlene a podívala se na ni jako na vraha, což donutilo Miu se rozesmát.

‚‚Jsem jedna velká tajuplná kaňka v deníku vašeho nudného života. Nikdo neví, co se stalo, když inkoust ukápl na jednu z tuctů stránek a nikdo už se to nikdy nedozví,‘‘ podívala se na ně významně Mia a bylo poznat, jak moc tajuplně se snaží působit.

‚‚Ale no tak. Co by ta tvoje ‚‚kaňka‘‘ tak jako mohla skrývat? Nevinnou a nepošpiněnou lásku na první pohled? Těmhle časům už odzvonilo, má milá Mio. Nauč se svoje pocity neskrývat alespoň před námi,‘‘ zamračil se uraženě Raul.

Mia tikala očima z jednoho na druhého. Přemýšlela, jestli se má opravdu o své nadšení s někým sdílet, nebo si ho sobecky nechat pro sebe.

‚‚Dobře. Fajn,‘‘ protočila očima. ‚‚Jmenuje se Jack,‘‘ začala.

‚‚A jéžiš,‘‘ protočila očima Maggie a přitiskla si koleno k hrudi. ‚‚To je příběh doslova bez poskvrnky,‘‘ podívala se na své přátele.

‚‚Byl,‘‘ přikývla Mia. ‚‚Až do včera.‘‘

To donutilo Maggie zvědavě nadzvednout obočí a ukázat svůj neskutečně zvědavý výraz, který si namáhavě probojoval cestu k její tváři. Maggie nikdy nic moc nepřekvapovalo, nikdy v ní nic nevyvolalo zvědavost natolik, aby to dala najevo. Většinu věcí prostě moc neprožívala. Ale tohle přivábilo její zvědavou stránku jako magnet.