5-Nezvaný Host

1.3K 101 4
                                    

Hrot šípu se již neotíral o mé vlasy, byl dostatečně vzdálen od všeliké části mého těla. S povzdychem a protočením očí jsem dala ruce mírně nahoru na znamení, že se vzdávám. Lukostřelec se zdál být překvapen, ale oči a šíp ze mě nijak nespouštěl.

„Mám ji." Vyslovil s údivem někam do prázdna. Zmohla jsem se pouze na zvídavý pohled, neboť jsem netušila, s kým to hovoří. Lukostřelec se podíval na mé znaky na kápi a pažích a překvapeně se na mě podíval.

„Co jsi k sakru zač?" Otázal se mě dosti nepřívětivým tónem hlasu. S uchechtnutím jsem chopila rychle šíp do pravé ruky a přelomila jej na dva díly. Mezitím, co se natahoval pro další šíp, jsem získala dosti času na to se postavit. Zvedla jsem se na nohy a dala mu úder pěstí. Lukostřelec proti mně vystřelil šípem a já se mu spěšně vyhnula. Rozběhla jsem se proti němu, dala mu úder pěstí do nosu a chtěla jej kopnout do břicha, ale on zachytil mou nohu a já skončila na zemi. Znovu se chystal nabít luk, ale já tentokrát byla rychlejší. Vykopla jsem mu luk z rukou a podrazila mu nohy. Lukostřelec skončil na zemi a já rychle vyskočila na nohy. Chtěla jsem rychle utéct, ale on mě chytil za nohu a stáhl na zem. Rychle si na mě obkročmo sednul, chytil mě za krk a najednou jsem měla u hlavy zbraň. Dobře, tohle se nepovedlo.

„Wow, už jsem myslel, že tě přepere." Ozval se ode dveří pobavený hlas nějakého muže. Oba jsme se podívali směrem ke dveřím a tam stálo několik lidí. Hlas však náležel muži menšího vzrůstu s hnědými nagelovanými vlasy, jenž ujídal z pytlíku oříšky.

„Tak děkuji za pomoc!" Křikl na ně lukostřelec, jenž stále byl na mě. A to znělo děsně, přinejmenším mně. Pohledem jsem bloudila na zbraň, jíž jsem stále měla u hlavy a poté na členy týmu, již setrvávali ve dveřích a pozorovali lukostřelce.

„No, já se skvěle bavil." Pověděl opět pobaveným tónem zakrslý mužík. Bylo by dobré znát jeho jméno, neboť přezdívat mu zakrslý mužík zní, jako na nějakého lesního skřítka. Ne, že by se od něj vzrůstově příliš odlišoval. Ten zakrslý mužík se na mě nepříjemně podíval a po chvíli měl na pravé ruce mechanickou ruku, jíž uprostřed zářilo světélko. Vzdávám to, lidská technologie je až příliš vyspělá. Pravděpodobně to bude část z jeho obleku, jenž využívá k boji.

„Měli bychom zjistit, co tu chce a jak se dostala přes Jarvise." Vyslovil vysoký blonďák, jenž v ruce třímal kovový štít. Štít byl upraven, aby znázorňoval symbol Ameriky, takže tohle nepochybně bude Kapitán Amerika a ten zakrslík bude Iron Man. Takže to, co se válí na mně bude pravděpodobně Legolas, Robin Hood nebo Hawkeye, to se snad vbrzku dozvím. Lukostřelec mě hrubě uchopil za rameno, zdvihl mě ze země, ale nepřestával mi mířit zbraní na hlavu.

„A teď se hezky projdeme." Pronesl posměšně mým směrem. Šlo poznat, že si užíval fakt, že má navíc. Kdyby mě nepřilehl, tak bych mu ten zadek nakopala. Všichni si stoupli kolem mě, abych nemohla utéct, či se nějak bránit. Tak hádám, že tohle bude jeden z mých zaostalých nápadů. Vysmykla jsem se Hawkeyovi a praštila jej loktem do tváře, ale to už na mě Iron man mířil svou rukavicí. Kopla jsem jej do hrudníku a on provedl dva kroky dál a mírně se zohnul. Kapitán mi chtěl dát ránu pěstí, ale zachytila jsem mu pěst a sama mu dala jednu ránu do brady. Dal mi druhou rukou ránu přímo do břicha. Au. Mírně jsem sebou cukla, ale více jsem nereagovala. Kopla jsem jej přímo do rozkroku s nadějí, že mi dá již pokoj. Slyšela jsem jej zaskuhrat, to muselo bolet. Sice jsem žena, ale v tomhle s ním soucítím. Když se proti mně hrnula Black Widow, lehce jsem znehybněla. Tak a teď jsem v prdeli. Chtěla jsem jí dát ránu pěstí, ale můj úder vykryla a místo toho mi sama dala pěstí přímo do tváře. Kopla mě přímo do hrudníku a já se mírně zapotácela, kruci ta má páru. Svezla jsem se na zem a podjela jí mezi nohama a zezadu jí podkopla nohy. Opravdu jsem nečekala, že mě stáhne sebou a ona bude hned na nohách.

„Tak do tohohle se mi vměšovat nechce." Pověděl pobaveně Iron man a obě nás sledoval s úsměvem na tváři. Rychle jsem se vyhoupla na nohy, ale hned jsem dostala ránu pěstí. Sakra, ta je rychlá, kde ji cvičili? Chytila jsem ji za ruku a svalila ji na zem. Přišlápla jsem jí hrudník, když jsem zezadu ucítila nepříjemnou ránu a tělem mi projela elektřina.

„Menší šoková terapie nikdy neuškodí." Pověděl s pobaveným tónem v hlase Hawkeye. Padnula jsem na zem a lehce sebou trhala. Nebyla jsem schopná se pohnout a po chvíli jsem upadla do bezvědomí.

***

Pomalu jsem otevřela oči a snažila se se zaostřit. Viděla jsem rozmazaně, takže jsem neměla nejmenší ponětí, kde jsem a co se děje. Slyšela jsem pouze nějaké hlasy, jež mi byly povědomé. Snažila jsem se je přiřadit, ale mozek byl ještě lehce otřesen z elektrošoku. Když už mé oči byly schopné zaostřit, poznala jsem osoby stojící naproti mně. Tohle byl opravdu blbý nápad.

„No konečně je vzhůru." Pronesl ironickým tónem Iron man. Zamrkala jsem očima a podívala se kolem. Byla jsem přivázaná k židli v poměrně velké světnici. Opravdu mě jen přivázali k židli?

„Ty provazy by ji měly udržet, jsou navržené tak, aby odrazily jakékoliv schopnosti." Pronesl dlouhovlasý blonďák s pohledem upřeným na mě. Do prdele, já chci pryč.

„Ona má nějaké schopnosti? Proč je nepoužila, když se tam na nás vrhla, jako nějaký vzteklý pes?" Podíval se na Thora překvapeně Hawkeye. Podívala jsem se na provazy a nechala své oči proměnit na bílo. Rozpálila jsem své ruce a začala křičet bolestí, tak jsem neprodleně skončila.

„Právě jsi řekl, že to odrazí její schopnosti, ale ne ona se bude dobrovolně mučit. Vlastně, proč ne, ušetří nám práci." Pokrčil rameny Iron man a poukázal na mě rukou. Pozvedla jsem obočí a sledovala celý tým.

„Vy netušíte, kdo to je, že ne?" Podíval se na všechny pobaveně Thor a já si odfoukla vlasy, jež mi padaly do obličeje, čímž jsem upoutala nechtěnou pozornost. Jenom jsem foukla, nechrlím oheň.

„Je to dcera Lilith. Té Lilith." Podíval se po všech Thor a světnicí se rozeznělo ticho. Celý tým si zaměnil nechápavé pohledy a poté se opět podíval na Thora, jenž upřeně koukal na mě.

„Lilith? Myslíš prvního démona?" Podíval se na něj překvapeným výrazem Kapitán Amerika a byla z něj cítit mírná nervozita. Jeho pohled už najednou nebyl tak zlostný, jako předtím. Momentálně byl spíše překvapený a plný nervozity.

„Ano, přesně té. Nebyla tu náhodou, něco zde hledala." Vyslovil vážným tónem hlasu Thor a založil si ruce na hrudi. Váhavě koukal do zdi a zabral se do vlastních myšlenek, tudíž naprosto nevnímal okolí.

„Démoni nikdy nebyli naše parketa, takže co by tady mohla hledat?" Podíval se na něj se zvídavým pohledem Iron man, jenž vypadal spíše pobaveně momentální situací, na rozdíl od ostatních členů týmu.

„Netuším, ale pokud zde byla ona, přijdou další" Zakroutil hlavou Thor a podíval se na mě. Chvíli jsem je pouze pozorovala, než se všechny pohledy obrátily na mě.

„Proč má bílé oči? Když je démon, neměla by mít černé nebo nějaké, co by křičely 'Ahoj, jsem největší zlo světa, zdrhej!" Pronesl ironickým hlasem Hawkeye a poukázal u toho na mě. Jsem si jistá, že tohle nebylo hezké.

„Protože je démon, který se narodil. Nebyla stvořena, ale narodila se. Oči a znaky na jejích ramenou jsou jejím znakem odlišnosti od ostatních démonů." Podíval se po všech členech Thor a poukázal na mé znaky na ramenou. Kde mám kápi?

„Nevíš toho o ní nějak moc?" Pronesl zvědavě a otráveně směrem k Thorovi Iron man. Naklonila jsem hlavu na stranu a dále sledovala divadlo odehrávající se přede mnou.

„Už jsem se s Lilith setkal, ale s ní nikdy." Poukázal na mou maličkost Thor a já zbledla. Tohle bude nejspíše ta část, kdy mi začnou klást otázky.

„Jak se jmenuješ?" Pronesl mým směrem Iron man. Já se zadrhla a chvíli na něj překvapeně koukala. Jeho výraz byl plný vzteku a zvědavosti. Lidé umí zvláštně kombinovat emoce.

„Ajñāna" Zdvihla jsem obočí a mírně naklonila hlavu na stranu. Všichni si vyměnili pohledy a poté se podívali zpět na mě.

„Buď nemluví anglicky, nebo je to to nejstupidnější jméno, které jsem kdy slyšel" Zakroutil hlavou Iron Man a podíval se na zbytek týmu, již koukali jako kdyby viděli draka.

Princess Of Hell [Avengers FF]Where stories live. Discover now