Tábor - Larry Stylinson CZ

18

„Co si to řekla?!" skoro jsem až zakřičel.

„Že není tvoje" zopakovala to v klidu.

„Děláš si prdel, že jo"

„Ne, nedělám" jak může být takhle v klidu?

„A ty teď jako hodláš co dělat? Mimochodem, se mnou už nepočítej, buď ráda, že to řeším tak jak to řeším a už dávno nejsi na ulici, protože tohle je můj barák" řekl jsem jí a ona se lehce zděsila.

„Ale to nemůžeš! Vždyť nám to funguje! Nemůžeš mě přece vyhodit! Ještě k tomu když jsem teď těhotná!"

„Ale můžu a ty se než se z tábora úplně vrátím zpakuješ a už tady neuvidím jedinou tvojí věc" řekl jsem a stále čekal na to, co hodlá dělat s tím dítětem.

„A to dítě... Co asi budu dělat, zaplatím si potrat, ale ty mě nemůžeš nechat! Nikdy už si lepší holku nenajdeš!"

„Ale kluka ano" zasmál jsem se a v tu chvilku jsem myslel, že tohle nepřežijí, protože její obličej se zformoval do toho nejvíc zhnuseného obličeje jaký kdy mohla udělat.

„A ještě k tomu jsem chodila s nutnou, to fakt úžasný!" zakřičela na mě a utíkala pryč z ložnice.

„To jsem to vyřešil rychle" lehce jsem se pro sebe zasmál.

Sám sebe jsem ale zaskočil tím, že jsem řekl, že můžu mít lepšího kluka, než je ona. Ano, jestli si myslíte, že jsem tím myslel Louiho, tak si to myslíte dobře.

Sakra nemohl jsem se snad zamilovat po pár dnech kdy jsme spolu mluvili, ještě k tomu snad ani nemůže být možný, že by náhodou cítil to samé, ale já jsem přesvědčený, že ho z hlavy jen tak nedostanu.

„Takže Kendall! Až přijedu z tábora tak tady nebude ani stopa po tobě a nebudeš dolejzat, víš že to na mě nepomáhá" řekl jsem jí do obličeje těsně před tím, než jsem zase vyšel z domu a autem se rozjel zpět do tábora.

Jen jsem jel zbytečné tři hodiny k tomu abych se rozčílil a zjistil, že měl Lou pravdu. To dítě opravdu není moje a Kendall mě podvedla. Hlavně že by to poe jejích slov nikdy nebyla schopná udělat.

Zastavil jsem se na benzíně a koupil dvě bagety a čtyři plechovky Redbullu. Hodil jsem to do kufru a vyjel dál.

Ummm, jedna bageta je pro Louiho a dvě plechovky redbullu taky.

Už jsem se zase blížil do tábora a tak nějak jsem uvědomoval, co se teď vlastně stalo.

Moje přítelkyně mě podvedla, vzniklo z toho dítě, nejspíše jsem se zamiloval do Louiho, i když jsem ani nevěděl, že by mě někdo mohl přitahovat kluk, jsem v jeho přítomnosti jako bych byl úplně mimo a doteď bych nejradši skákal radostí z toho, jaký e ke mně večer přitulil.

Vystoupil jsem z auta a šel rovnou k bazénu, protože mi Lima psal, že je na nějaké hry až moc velké horko.

Dvě plechovky redbullu a dvě bagety jsem nesl v ruce, protože svojí si sním teď a Louimu to druhou alespoň dám.

„Ahoj" řekl jsem, když jsem přišel k němu. Ležel na lehátku a zase si četl tu jeho knížku v černém obalu.

Lekl se, takže sebou cukl.

„Promiň, nechtěl jsem tě vylekat" omluvil jsem se hned.

„Tady máš nějaký pití a bagetu, snad tit o chutná a jíš to" řekl jsem a podal mu nakoupené věci.

„Blázníš? Miluju tuhle bagetu a i když je to dost nezdravý, tak energiťáky mi taky hodně chutnají, děkuju" poděkoval a bagetu si hned i s plechovkou otevřel.

„Můžu k tobě?" zeptal jsem se.

„Jasně, pojď" řekl a šoupnul se, abych si mohl lehnout vedle něj.

Ťukli jsme si plechovka a pustili se do baget.

---

„Jdeš taky do vody?" zeptal jsem se ho, když mi začínalo být už dost velké horko.

„Umm, jo, proč ne" řekl a já se zvedl.

Sundal jsem si tričko, ale kraťasy jsem si nechal stejný.

„Jdeš?" zeptal jsem se, když nevypadla na to, že by se někam přesunul.

„Jo, jasně, hned jsem tam" řekl a tak jsem šel do bazénu, šel jsem tam pomalu a potom jsem si všiml, že si konečně sundal tričko.

Kraťasy si na sobě taky nechal a už šel taky ke mně.

Vylezl do vody celkem dost rychle a tak jsem tam hned vlezl taky.

Doplavala jsme ke klukům, který se tam navzájem různě potápěli.

Celý den jsme strávili tam a potom byla už jen večeře.