Tábor - Larry Stylinson CZ

13

„Můžeme?!" zakřičel kluk s tmavší pletí.

„JO!" souhlasili jsme všichni, ale Louis za mnou byl potichu a nic neříkal.

Vydali jsme se na sebe a zatím jsme se dobře drželi. Ostatní už byli málem dole, ale Louis na mně držel jako přikovaný.

„Vyhráli jsme!" zakřičel jsem, když ze Zayna spadl ten kluk.

„Ashiii, mohli jsme vyhrát!" řekl Zayn směrem k Ashovi, jestli se tak tedy jmenuje.

„No jo no, jsme nejlepší" pyšně jsem se zatvářil a potom zasmál.

Louis už se taky trošku uvolnil, ale stále seděl na mě.

Zahráli jsme si ještě několik her, ale potom jsme šli z bazénu ven.

---

„Pomalu lezte ven z vody, za chvilku se budeme vracet do tábora, abychom si ještě stihli zahrát jednu hru!" zakřičel jsem aby mě všichni slyšeli.

Ozvalo se pár protestů, ale dost lidí z bazénu vylezlo, jen pár kluků tam ještě na nějakou dobu zůstalo.

Vyšli jsme potom tedy do tábora a tam si každý zalezl do chatky.

Protože už bylo chladněji, vzal jsem si mikinu, aby mi potom nebyla zima, když se ani nebudu moc hýbat, protože tahle hra je jen pro děcka.

Všichni se po chvilce zase shromáždili u stožáru s vlajkou a tak jsme šli do lesa.

Dva z vedoucích nesli jablka jako svačinu, ale Louimu jsem jedno už vybral já, abych si ověřil, že si ho opravdu dá.

Když jsme tam došli, dal jsem se do vysvětlování hry.

„Každý tým bude mít ohraničené jedno místo a v něm několik víček. Několik lidí z týmu budu hlídat víčka a zbytek půjde ty víčka krást ostatním.

Pokud se vás někdo dotkne, půjdete si do svého ohraničeného pole s víčkama udělat deset dřepů.

Ptejte se, pokud vám není něco jasné"  dořekl jsem a čekal, jestli se někdo přihlásí.

„Dobře, takže se teď se svým týmem každý vydejte k jednomu ohraničenému místu" řekl jsem a všichni se někam vydali.

Šel jsem za svým týmem, ve kterém je mimochodem i Louis.

Prostě a jednoduše jsme se nějak domluvili kdo bude kde a hrálo se.

---

Celkem se nám dařilo, ale potom se na nás vydali všichni a tak jsme moc neměli šanci. Když jsem se potom bavil s ostatními tak říkali, že chtěli vědět jak beru prohru. Teď už to ví a asi na mě nic takovýho dál dělat nebudou, protože je jedno jestli prohrajete nebo vyhrajete, ale hlavně, že jste se bavili. 

Došli jsme zpět do tábora a všichni už zašli do svých chatek.

Vzal jsem si do ruky čisté oblečení a šel se vysprchovat, tentokrát jsem už ani nečekal na Louise, protože jsem začínal být unavený.

Rychle jsem se osprchoval a zase jsem běžel do chatky.

Lehnul jsem si do postele a pomalu jsem usínal. Ještě jsem se zeptal Liama, jestli potom po večerce půjde všechny zkontrolovat.

 Chviličku po tom co jsem se s ním domluvil jsem usnul.

Louiho pohled

Vyndal jsem si z kufru čisté boxerky a po zjištění že tričko ještě celkem voní jsem se vydal do sprch. 

Dneska jsem si to tady užil. V bazénu jsem byl sice trošku nervozní a nejistý, ale vážně jsem si to užil. 

Rychle jsem se tedy osprchoval a zase jsem se vrátil do chatky, ale nebyl jsem ani moc unavený. 

Mám menší problémy se spaním. Jednou se vyspím tři hodiny a vydržím dlouho, nebo se někdy vyspím hodně a potom jsem za pár hodin unavený. Je to divné.

Lehl jsem si s telefonem, ale po chvilku jsem i s tím telefonem v ruce usnul. 

---

Probudilo mě to, že se mnou někdo třásl.

Otevřel jsem oči a snažil se rozpoznat, kdo se mnou třese.

„Už se probudil" řekl někdo nade mnou, ale já jsem stále nerozpoznal kdo to je.

„Proboha, už jsem si myslel, že se neprobudíš, Louisi" řekl myslím Niall, když už jsem se trošku vzpamatoval.

„Proč? Kolik je?" zeptal jsem se stále ještě lehce zmateně.

„Za chvilku je oběd a kluci tě nemohli probudit, už za mnou byli té jsi umřel ve spánku" řekl Harry.

„Aha..." řekl jsem a na postel si sedl.

„Tak už jděte ke stanu, já jdu ještě něco dopřipravit" řekl Harry a šel už taky pryč.

Nějak jsem se rozkoukal a šel taky ke stanu.

Vzal jsem si talíř s chlebem ve vajíčku a sedl si ke stolu, kde už byl Niall, Zayn a Liam. Koukám, že Liam je s klukama nějak hodně.