47. > On ti to řekl? <

5.8K 388 15
                                    

...,,Nic." řekla jsem s falešným úsměvem a on se mi ve vteřině přilepil na rty. Polibek jsem mu oplatila a pořád nemohla uvěřit tomu,že se to dozvím takhle. Po telefonu. Jsem zlomená. Zlomená před člověkem,který si semnou hrál...a já kráva se do něj vážně zamilovala...

xxx

Ležela jsem na jedné straně postele a sledovala ho jak se snaží zacházet s foťákem. Přejíždím si ho pohledem a ani nedutám. Pořád nemůžu uvěřit,že by tohle udělal. Jo,dřív možná. Ale teď? Proč by mi pořád chtěl ubližovat? Myslela jsem si,že je to jiný. Že mě má rád. Začínala jsem vidět rozmazaně,rychle jsem rozmrkala slzy a prohrábla si svoje dlouhé vlasy,které by potřebovaly nutnou pomoc. Všimnul si toho jak ho pozoruju a zasmál se. Převalil se na mě,čímž docílil,že jsem ležela pod ním. Nuceně jsem se zasmála a on se na chvilku zamračil. Nakonec se jeho čelo znovu vyhladilo a přilepil svoje rty na mé. Svoje ruce jsem dala kolem jeho krku a doufala,že si  nevšimne neposlušných slz,které mi tekly po tvářích. Bohužel si všimnul.

,,Faith?" odmlčel se a odtáhl se. ,,Co se děje?" zeptal se a vpíjel se mi do očí.

,,Nic," zavrtěla jsem hlavou a pousmála se. ,,Jen jsem přemýšlela." uzavřela jsem tohle téma a on kývnul. Kdybys jen věděl Justine. 

Po hodině ležení jsem se rozhodla vstát. Bohužel,když už jsem stála,tak mě strhnul znovu zpátky k sobě a okamžitě spojil naše rty. Odtáhla jsem se dřív než bylo nutné a rychle s pousmáním vstala. Vyběhla jsem z jeho pokoje do svého a zavřela jsem se v koupelně,oblékla si džíny a tílko. Pročesala jsem si vlasy a usmála se na svou nenalíčenou tvář v zrcadle. Falešně jsem se na sebe usmála a nakonec vyšla z koupelny. Za chvíli někdo zaklepal na pokoj a proto jsem vyšla a prohrábla si vlasy,byla jsem doprovázená falešným úsměvem. Pro jistotu. I ten falešný úsměv mě ale přešel když jsem uviděla toho kdo tam stojí.

,,Co?" zeptala jsem se a zhluboka se nadechla.

,,Musím ti něco říct. Justin tě nikdy nemiloval,všechno byla jenom sázka." oznámil mi mezi dveřmi a já jen pokrčila rameny. Nevím co by se mi stalo,kdyby mi to takhle oznámil ještě předtím než jsem se to dozvěděla.

,,Já o tom všem vím." zamrmlala jsem a přejela ho znechuceným pohledem.

,,On ti to řekl?" zeptal se nevěřícně a já ho jen pozorovala. Neodpověděla jsem a ani jsem sebou nepohla.

,,Ne,nikdy by mi to neřekl." odsekla jsem a založila si ruce na prsou. On se jen ušklíbl a bez pozvání vešel do pokoje.

,,Myslel jsem si to," poznamenal a já ho probodla pohledem. ,,Dávám ti první a poslední varování. Nech ho na pokoji,Smithová. Bez tebe byl úplně jinej. A teď vyměkl. Myslím,že bys nechtěla aby se stalo něco bráškovi,že? I když tě mlátil,myslel to dobře." dodal a já se zamračila. 

Nic si o mém bratrovi nepamatuju. Jen ubližování a křik. Ale to neznamená,že mi je jedno co s ním je. I když si ho nepamatuju,tak to,že je to můj bratr mě užírá. Nechci aby se mu něco stalo. Máma by to nechtěla.

Místo čehokoliv jsem mu otevřela dveře a čekala až mu dojde,že má odejít.

,,Půjdem?" Justin se zeptal a oblíznul si rty. Zamaračila jsem se a zvedla obočí. ,,do města? Projít se." vysvětlil a já rychle kývla. Možná až moc. Křuplo mi za krkem. Prošla jsem kolem něj a on si semnou propletl prsty.

Co mám dělat? Celý večer jsem nespala a před očima viděla jen Justina jak se mi směje do očí za to,že jsem se do něj zamilovala. Stejně jako ti jeho kamarádi. Všem budu jenom pro smích. Musím si s ním promluvit. Ať už to bude znamenat konec toho všeho. Nedokážu to. Jen,když ho vidím,tak mám chuť mu dát facku a začít křičet. Ale neudělala jsem to. Neudělala jsem to,protože ho miluju.

Je to jako kdybych ani nešla vedle něj,ale dívala se na sebe z jiného těla. Viděla jsem jen pár,který se na sebe usmívá. Škoda jen,že jeden z nich falešně. 

Najednou se zastavil,čímž mě strhnul sebou. Zarazila jsem se a on mě probodl pohledem.

 ,,Co to s tebou je?" zeptal se přejel si mě pohledem. Pokrčila jsem rameny a přešlápla z nohy na nohu.

,,Nic." zavrtěla jsem hlavou a on si frustrovaně popotáhnul za vlasy.

,,Něco jo,řekni to!" přikázal mi a já sebou při jeho zvýšeném hlase trhla.

,,Fajn!" vykřikla jsem a nechala ze sebe všechny pocity ze všech dnů vyplout. ,,o všem vím!" rozhodila jsem rukama a s uslzenýma očima si ho prohlídla.

,,Co? Nechápu o č--"

,,Jo,nechápeš? Aspoň buď chlap a přiznej,že všechno,všechno co jsme zažili bylo o debilní sázce!" skočila jsem mu do řeči a křičela na něj,přičemž jsem rozhazovala rukama.

,,Nebylo to jenom o sázce!" odsekl a já ironicky kývla. ,,možná ze začátku,ale teď ne." 

,,Hovadina!" řekla jsem nepříšliš přesvědčená,setřela si pár slz a pokračovala.

,,Víš v čem je ale problém," odmlčela jsem se a popotáhla. ,,že já kráva se do tebe vážně zamilovala." 

xxx

• hups:D 

• tak,tohle se nepovedlo. :d Psala jsem to ještě teď a abych byla upřímná,tak to jaksi nstíhám,ale nějak to vymyslím:D 

• teď se chci i víc věnovat ostatním:) Ale i při mým strašným dopisování na poslední chvíli se vám část bude líbit a pokusím se na příští polepšit:D Abych řekla pravdu,tak mám všechno přesně naplánovaný až do detailů,takže to bude lepší:) :d

BET ✓ | UPRAVUJE SE |Where stories live. Discover now