Nová Omega [Teen Wolf]

4. Kapitola

Někdo vlezl do koupelny. "Halo je tu někdo?" "Stilesi!" Zakryla jsem se závěsem a vykoukla ve sprchy. "Co tu děláš?" "Jeziš Promiň, už jdu." Odešel. Derek stál u zdi. Ve sprše. "Co je?"zasmála jsem se, vypla vodu a vylezla ven. Zakrila jsem se ručníkem.  Podívala jsem se na sebe do zrcadla. Místo mě se tam objevil vlkodlak celý od krve. Lekla jsem se a zamrkala. Zmizelo to. "Děje se něco?" "Ne, nic." Řekla jsem a šla se převléknout do pokoje.

Ráno někdo bušil na dveře. "Co se děje?" "Nemáš náhodou někde být?" "Kolik je hodin Dereku?" "Osm." Rychle jsem se zvedla. "OMS?! To jsi mě nemohl vzbudit dřív? Mám školu!"  Řekla jsem a rychle se připravovala. Mám výhodu že jsem rychlá. Takže jsem do školy doběhla rychle.

Holky nemají normálně tělocvik s kluky. Vyděla jsem, že mají nábor do týmu. Taky bych do něj chtěla. "Kouči?" "Co je?" "Asi to bude znít divně, alee....." "No tak se vymáčkni." "Chtěl bych do týmu." Kluci se začali smát. "Ty? A do týmu? Já asi špatně slyším. To jsem ještě neviděl, že by holka hrála lacrosse." "Dejte mi šanci." "No dobře, předvedeš mi co v tobě je, ale jestli tě nevezmu, nebudeš mě už otravovat." "Dobře." "Tak pojď, dělej, nemám na tebe celej den." Dal mi do ruky síťku. Připravila jsem se. Pískl. Rozeběhla jsem se k bráně s míčkem. Vyhla se obráncům, některé i přeskočila. Dala jsem gól. "To bylo dobrý. Co brána?" Postavil mě do brány. Pískl. Přiletěl jeden míč, chytla jsem ho. A další, další a další. Všechny jsem chytila. Kluci jásali. "Tohle jsem nečekal." Chvilku nemluvil. "Beru tě!" Řekl a kluci jásali. Aiden a Ethan mě nadzvedli. "První holka v týmu!" "Hej ty! Jak se jmenuješ?" Přišel za mnou trenér. "Sára Watson." "Takže Watson je nová kapitánka týmu! Druhý kapitán je McCall!"

Přišla jsem domů. Aiden a Ethan pořád mluvili o tom jak mě vzali do týmu. "Hned přijdu kluci." Šla jsem ven. Chtěla se jen projít lesem. Najednou po mě začali střílet. "To už si snad děláš srandu?!!" Řekla jsem. Trefili mě do břicha. Šíp byl potřený omějem. "Už zase!" Začala jsem utíkat. "Dereku!" Zařvala jsem a zavila. Ihned mi přiběhli na pomoc. "Argente?" "Dereku?" "Co tu děláte?" "No slyšeli jsme divné zvuky a..." "Dobře takže Alison cvičí a teď trefila Sáru." "Jo tak nějak." "A proč je ten šíp natřený omějem?!" Řekla jsem. "Promiň to jsem měla když tady řádili vlkodlaci a už to tak zůstalo." "Co to bylo za druh?" "To nevím." "Skvělý.... Pojď zpátky." Řekl Derek a pomohl mi do domu.

Sedla jsem si na židli. Derek vytáhl šíp. Musela jsem si sundat tričko. "Jelikož nevíme co je to za druh oměje, musím to vypálit." "Dobře." "Aidene, Ethane pojďte ji držet!" Derek vzal do ruky  nějakou věc, myslím že to byla svářečka. "Oh Sakra!" Řekla jsem když mi ji začal přibližovat k břichu. Začal mi vypalovat ránu. Řvala jsem.

Po nějaké době přestal. "Už je to dobrý, už jsem skončil." Řekl a objal mě. "Já už nechci, Dereku, už nechci bolest." "Už to přestane." "Tím bych si nebyl tak jistý. Za týden je úplněk." "Ale ona to zvládne." "Když ji pomůžeme tak ano." Oblikla jsem si tričko. Podívala jsem se na díru, která tam byla. "No super další zničený tričko." Kluci se začali smát.

Dneska je trénink. "Watson! Pojď sem! McCalle ty taky!" Se Scottem jsme šli ke koučovi. "Dneska budeme hrát, vytvořite tými, chci vidět jak hrajete." Slyšela jsem někoho jak něco říká. "Prvačka je kapitánem. Phce! To dopadne! Holka by neměla co dělat v týmu!" Scott si všiml, že to slyším. "Neposlouchej je." Zašeptal.

Kouč pískl. Začali jsme. Nahrávala jsem si s klukama od nás z týmu. Nějaký kluk z druhého mě srazil. Zvedla jsem se. Měla jsem v týmu Aidena a Ethana. Nahrávala jsem si s nimi. Zase mě srazili. Tentokrát jsem ale naletěla na tyčku u brány. Zlomila jsem si nohu. Scott je mě přiběhl. "Jsem v pohodě." "Musíme tě odsud dostat, kouč nesmí vidět, že se to hojí." "Co se stalo?" "Jen ji vemem na ošetřovnu." Než jsme odešli zařvala jsem na kouče. "Měl by jste zvolit jiného kapitána týmu!"

Scott a Stiles mě vzali do šatny. "Sakra! Kruci! To bolí!" Naříkala jsem. "Já už to dál nesnesu kluci!" "Zvykneš si. Já si taky zvykl. Věříš mi?" "Věřím." Scott mi sáhl na nohu narovnal ji. Zařvala jsem. Najednou bolest ustála. Převzal moji bolest. "Nenene, Scotte, já nechci aby jsi si vzal moji bolest." "Nebolí mě to, jen jsem ti ulevil." Noha srostla. "Nechci hrát proti vám kluci." "Taky nebudeš, tohle je jen trénink, v pravým zápasu, hrajeme všichni spolu." Řekl a já se usmála.

Přišli jsme zpátky na hřiště. "Vážně se chceš vzdát pozice kapitána? Jiného dobrého hráče nemám." "Ne, já jen, že spousta kluků, s tím má problém." Podívala jsem se na kluky co mě pomlouvali. "Takže problém jo? A běžte si dát kolečko! Dvě! Nebo rovnou tři!" Řekl kouč.

Po škole jsem šla se Scottem do tatérny. "Vážně to chceš?" "Nikdo mi v tom nebrání a ano, chci to." Scott si tu nechával tetování dělat. "Máš představu." Zeptal se tatér. Podala jsem mu fotku. "Kam to bude?" "Na rameno." Tatér mi ho vytetoval. Vlezlinjsme do auta. Začalo to pálit. "To je divný tohle by to dělat nemělo." "Uzdravuje se to, Derek to to musí vypálit aby to zůstalo." Tetování zmizelo. "To mi říkáš až teď?! Zase vypalovat!? Bože! No dobře."

Přijeli jsme za Derekem. "Co to znamená? Ten simbol." "Nevím, nemá to přesný význam. Je to pro mě něco, jako pouto." Řekla jsem. "Drž ji Scotte." Pozdychla jsem si. "Nemusíme to udělat, už jsi zažila dost bolesti." "Já to zvládnu." Řekla jsem. "Dobře." Derek mi tetování začal vypalovat. Omdlela jsem. Když jsem se vzbudila, tetování bylo viditelné. "Já jsem omdlela co?" "Nic si z toho nedělej, taky jsem omdlel když mi ho Derek vypaloval." Zasmál se. "Děkuju Dereku."

Tetování, co jsem si nechala vytetovat.

Zbytek dne jsem cvičila. Dělala jsem přítahy, sklapovačky. Pak jsem měla další výcvik. "Ahoj Isaccu." "Ahoj." "Takže dneska vás je o jednoho víc?" "Jo, aby jsi se zlepšila, za tři dny je úplněk." "Dobře, tak jdem na to." Dneska jsem se cítila skvěle. Po tom tréninku, jsem byla ve formě, až na tu zlomenou nohu. Odrazila jsem se od zdi a přeskočila jsem je. Vytáhla jsem drápy. "Beze drápů Sáro." "Ale no tak." "Víš ty co? Půjdeme běhat." "Dobře. Takže závod?" "Přesně tak." "Jelikož Stiles nepoběží, tak nám to odstartuje." "Dobře, takže se připravte. Teď!!" Vyběhli jsme. Vedla jsem. Najednou mě dobíhal Isacc. Nedala jsem se a zrychlila. Ztratila jsem se. Nikde jsem je neviděla. "Haló?" Nikde nebyli. "Kluci tohle není vtipný!" Najednou mě někdo chytl ze zadu. Zakřičela jsem. Lekla jsem se. "Dereku!" On se smál. "Kde jsou ostatní." "Vzdali to, jsi moc rychlá." "Nekecej, tohle byl jejich nápad, odejít a nechat mě tu s tebou..... Aaaa už chápu, oni to vědí, že jo?" "Já jim to neřekl, ale Scottovi to došlo." Řekl. Začervenala jsem se. Derek mě políbil. Odtáhla jsem se. "Dereku jdeme. Je mi jasné že nás ti zvědaví pubertální vlkodlačí uši poslouchají." Řekla jsem. "Říká ta nejmladší!" "Isaccu!" Slyšela jsem ho. "Děláte si srandu! Vy jste na stromech!?" Rychlostí jsem vylezla na strom a schodili je. "Já vám říkal, že to není dobrý nápad." Řekl Derek. "Nech si to jo." Řekl Isacc. "Kde je Scott?" "Nesouhlasil s tím. Šel za Stilesem. "Aha. Takže tu je jenom Isacc, Aiden a Ethan? Bože! Kluci! Vy jste pitomí!" Řekla jsem a rychlosti běžela zpátky domů. "Koukám že tě moc nepotěšili?" "Když jsi alfa, tak proč si jím neřekl ať to nedělají?! Scotte! Já nechtěla aby to věděli! Když si to zjistil mohl jsi to říct aspoň Stilesovi, ale celé smečce?" "Uklidni se. Tak zaprvé, oni si myslí, že to Derek jen hrál, takže to nikdo neví. A za druhé vím to jen já a Stiles." "Vážně? Promiň." "V pohodě." Řekl a já šla dovnitř.