Lovely Secret

Lovely Secret - 51.část

Perrie

Dozpívám poslední slova z Turn Your Face a tím pro nás dnešní nahrávací den končí.

Studio opouštíme společně. Venku už je docela chladno, a tak si raději obleču svetr.

"Holky, já si vezmu taxíka. Jedu dnes za Zaynem."

"Ty pořád jezdíš za Zaynem," vyčte mi Leigh. "Nebýt práce, tak už ani nevíme, jak vypadáš."

"Nech ji, je zamilovaná," zazubí se Jesy.

"Uvidíme se na té zítřejší párty," připomenu jim, zatímco se s nimi objímám na rozloučenou. "Přijdete doufám."

"Přijdeme," slíbí mi za všechny Jade. "Tak se zatím měj. Ahoj, Perrie."

Počkám, až mi zadní světla jejich auta zmizí ve tmě a teprve potom si zavolám taxi.

Rozsvícená lampa v obýváku osvětuje Zayna sedícího na terase s mobilem v ruce. Zamířím přes zahradu rovnou k němu. Opřu se ramenem o jeden z opěrných sloupů ve stínu a chvíli ho pozoruju. Je tak pěkný... Čokoládové oči za hustými řasy kloužou po displeji, vlasy má bez laku a dalších úprav, dvoudenní strniště na tvářích i bradě na něm vypadá mužně a šedá mikina s kapucí mu hrozně sluší. Vypadá jako docela obyčejný kluk. Žádné fanoušci, žádní novináři.

"Ahoj," pozdravím ho, když už se na něj nedokážu jen koukat a vystoupím ze stínu.

Leknutím sebou cukne. Vzápětí se ale usměje a posune se na lavičce, aby mi udělal místo.

Políbím ho na přivítanou.

"Jak probíhalo nahrávání alba?" zajímá se.

"Dobře. Už nám toho moc nezbývá. Zítra máme volno, ve středu konečně poslední den tvrdé dřiny a ve čtvrtek odlétáme na čtyři dny do Milana kvůli focení."

"To tě zase neuvidím?" zaskučí.

"Můžeš jet se mnou," nadhodím a napjatě čekám na odpověď. Přemýšlela jsem nad tím celý den, také se mi nelíbila představa být od něj tak daleko. A tohle mi přišlo jako fajn nápad.

"To by nebylo špatný," zamyslí se. "Od září budeme zase v jednom kole, tak proč si neužít pár dní v Miláně..."

"Jel bys?" zeptám se nadšeně.

"Jel," přikývne s úsměvem. "Musím se ale nejdřív domluvit s klukama."

Víc mě jeho odpověď potěšit nemohla. Nakloním se k němu a radostně ho políbím.

Lilly

Chlad nás nakonec vyhnal ven. Zabalená v osušce si pročesávám mokré vlasy. Harry, také pouze s ručníkem kolem beder, ke mně zezadu přistoupí a obejme mě. V zrcadle se střetneme pohledy. Vlasy mi odhrne jemně na jednu stranu a lehce políbí na ještě vlhký krk.

Vydechnu, opřu se o něj a ruce položím na ty jeho, kterýma mě objímá.

"Asi bychom měli jít dopéct ten dort," poznamenám.

"To měli. Doufám, že si Niall nevšiml, že jsme ho nechali bez dozoru."

Zasměju se a vzápětí zavřu oči, když mi dá pusu na klíční kost. Horkými rty klouže po mé pokožce, až se mi srdce rozbuší rychleji.

Takhle bychom tu mohlu být do rána. Ač nerada, vymotám se z jeho objetí, vezmu si svoje věci a zamířím ven z koupelny. Harry jde těsně za mnou.

Když otevřu, včas na chodně spatřím Louise, jak si to míří rovnou k nám. Zabouchnu za sebou dveře dřív, než stihne projít také Harry, a na bráchu se usměju. "Jdeš se taky osprchovat?"

"Jdu," přisvědčí. "To je dost, že jsi konečně vylezla. Už jsem se začínal bát, že ses utopila."

Rozpačitě se uchechtnu. "Než půjdeš, mohl bys mi jen s něčím pomoct prosím?" kývnu hlavou směrem ke svému pokoji.

"Jo, jasně. Co potřebuješ?"

Zavedu ho k sobě a jen doufám, že Harrymu to došlo a co nejrychleji zmizí z koupelny.

Přejíždím očima po pokoji a v hlavě mi to šrotuje. Co teď do háje?

"Mohl bys... mi prosím tě sundat ty hodiny?" napadne mě konečně. Ještě že se mi včera zastavili.

Louis vyleze na židli a opatrně je sundá. "Došli baterky? Skočím ti je vyměnit."

"V pohodě, to už zvládnu," brzdím jeho aktivitu. "Nechtěla jsem je jen rozbít..."

"Maličkost. Zayn má ještě vytažené nářadí, hned jsem zpátky," mrkne na mě a zmizí. S Harrym v ručníku se naštěstí nepotká a já si můžu v klidu oddychnout.