Chapter 17: Nepopírám 1/2

2.9K 212 9
                                    

Po únavném zíráním do stropu jsme se posadila na svou postel a zapla televizi.

__________ 

Nebylo to, jako bych se chtěla ve tři hodiny ráno odplížit z domu. Byl to jen fakt, že by moji rodiče vůbec nechápali proč opouštím domov a jdu zpátky do Londýna. Musela bych jim vysvětlit celej nepořádek, do kterého jsem se dostala a nejsem v náladě nebo vzrušení to vysvětlovat. 

Tak jsem tady s velkým pytlem v ruce a batohem na zádech, připravená se vrátit zpátky a čelit Londýnu. 

Poněvadž za Perrie, můj vzhled musí být skrytý. Mé blond vlasy mám schované pod černou kapucí a mám sluneční brýle, aby mě chránily, předtím než vyjde slunce. 

Vylezla jsem z okna, protože můj pokoj je v zadní části domu a plížila se mojí cestou okolo něho.

Přímo před mým domem je sama vyděračka. Souhlasila s mojí cestou zpátky do Londýna, vědíc o mé situaci. Danielle mě chtěla zpátky tak nutně, souhlasila s hodinovou jízdou k a ze South Shields. 

 Právě teď je skvělá kamarádka. Ale znovu, Danielle mě vydírala. 

"Jsem ráda, že nejsem ta, která to řekne Zaynovi. Nebylo by to pro mě správné, kdybych to udělala." Řekla Danielle, když mi pomohla umístit moje zavazadla do kufru. 

"Vyděračko." Zavrčela jsem. 

"Jenom se ti snažím pomoct, Pen. Tohle je pro tebe to nejlepší. Obě to víme, i kdyby jsi to popírala." Řekla Danielle. Dostala se na přední sedadlo a nastartovala motor. 

"Tím to nekončí, Dani. Zayn mě za to bude nenávidět." Zasténala jsem. "To mi zničí život." 

Danielle se ušklíbla. "Kdyby jsi mu to neřekla, není to o nic lepší. Budeš se divit po zbytek svého života 'Co když jsem mu to měla říct' a nikdy by jsi to nevěděla." 

Chtěla jsem to popřít. Opravdu chtěla. Ale měla pravdu, bez ohledu na to, jak tvrdě jsem se snažila myslet na skvělý comeback. "Bude mě nenávidět a nikdy nebude chtít znovu vidět moji tvář."  

"Není to jako bys někdy neviděla jeho tvář znovu, pokud si to necháš pro sebe, že?" Danielle nadzvedla obočí. 

"Prostě jeď." Překřížila jsem ruce na prsou a a dívala se ven z okna. 

_______

Přijely jsme k Danielle bytu kolem půl desáté ráno. Daly jsme si krátkou předstávku a zastavily jsme se pro kafe, předtím, než jsem se vrátli zpátky do jejího bytu. 

Káva pro nás obě byla zvýšení energie, protože jsme se cítily jako zombie. Byly jsme vzhůru celou noc a pociťujeme dopady nedostatku spánku. Nebylo to hezké.

"Cítím se hrozně." Řekla Danielle a dala si další doušek kávy. "Jsem tak unavená."  

"Pokud by jsi mě nevydírala, nebyly by jsme v téhle šlamastyce." Poukázala jsem na to.

"Bude to stát za to, když ty a Zayn spolu budete žít šťastně až do smrti." Danielle se usmála a dopila zbytek svého kafe.

"Nevíš o čem mluvíš."  Nafoukla jsem se. 

"Huh, vím přesně o čem mluvím." Obrátila oči v sloup a vstala, aby vyhodila svůj šálek kávy. 

Vzala jsem si chvilku na prozkoumávání jejího bytu. Momentálně jsem seděla v obývacím pokoji, kde měla gauč, tvaru L, v přední části s velkou plochou TV. Před gaučem byl konferenční stolek s několika časopisy na povrchu skla. Na stěnách byly zarámované fotografie. Většina z nich jsou s ní a Liamem, před několika lety, kdy jejich vztah začal. Byly tam i některé s rodinou a samozdřejmě i několik s Eleanor. Bylo tam i několik s jejími přáteli, které neznám, ale všimla jsem si jednoho, s ní a se psem.

I'm Not Her (CZ Translation)Kde žijí příběhy. Začni objevovat