I'm Not Her (CZ Translation)

Chapter 11: Nejsem Penelope

Brzy jsem začala usínat. Je mi jedno, kolik je hodin, tak jako tak Zayn ze sebe udělal pohodlný polštář. Zavřela jsem oči a nechala ho spát nade mnou, ale ještě se mi podařilo uslyšet šepot, než jsem upadla do hlubokého spánku.

"Miluji tě."   

_________  

Vzhledem k Zaynovýmu přiznání, je to mezi náma jednodušší. Napětí se zmírnilo a on si myslí, že všechno vypadá v pořádku. 

Ale pro mě to není. V mé hlavě je neustálá válka. Chci mu říct, že nejsem Perrie, že jsem její dvojče. Chci mu říct, že jsem se do něj zamilovala, ale jen pomáhám mojí sestře. Chci mu říct, že to v té době bylo špatné, že jsem mu to málem prozradila. 

Teď se zoufale snažím dousáhnout Perrie. Pro jednou jsem naštěstí sama, protože od té doby co Zayn a já spolu chodíme doopravdy, neopustil mě. Šel ven s kluky a já jsem mu řekla, že radši zůstanu doma. 

Nemůžu ji dostihnout ani na mobilu, protože moje zprávy se neodesílají. Zdá se, že je v oblasti, kde ji na mobilu nemůžu dostihnout. 

Tak jsem tady, sedím před mým notebookem. Dychtivě doufám, že se malá zelená značka zobrazí vedle jejího jména. Zasténala jsem a přimáčkla si polštář na obličej. Jsem zoufalá.  

Po tom, co to vypadalo jako deset minut, jsem se podívala na obrazovku. Uplynuly tři minuty. Vím, že si Perrie dovolenou užívá. Vím to, protože mě neinformovala o návratu. Nejsem si jistá jako moc větší tlak můžu uníst, předtím než se rozpadnu. 

Danielle to ještě neřekla, za to jsem jí moc vděčná. To mi ukázalo, že je důvěryhodná a dokáže udržet moje tajemství. Ale zároveň vím, že to neschvaluje. Možná to bylo způsobem, jak se kousla do rtu, když potkala moje oči. Nebo, jak ode mně odvrátila pohled, když jsem se podívala. 

Potom, nepříjemný zvuk obklopil můj pokoj. Moje hlava se okamžitě otočila a podívala jsem se na obrazovku. 

Perrie. 

S roztřesenými prsty jsem zmáčkla potvrdit. Pak vše, co jsem mohla dělat je, čekat na nepříjemné připojení, aby jsme se viděli tváří v tvář. 

Rychle rychle rychle. 

"Zdravím Pen." Perrie se usmála, když se to konečně připojilo. 

Málem si spadla čelist, když se se podívala na její novou podobu. za prvé, její vlasy jsou nabarvené na fialovo. Ne tmavě fialová jako punk člověk, ale jako fialový květ šeříku. Tmavé kruhy, které měla pod očima, jako mávnutím kouzelného proutku zmizeli a její pleť se zdá být míň bledá. 

"A-ahoj Perrie." Koktala jsem. 

"Co se děje?" Zeptala se, když zvedla své dokonale natřené nehty. 

"Vlasy... jsou fialové." Řekla jsem. 

"Duh, pochopitelně." Protočila oči v sloup. "Tak jak to jde v Zaynville?" 

"Dobrý. Skvělý. Kdy se vrátíš zpátky?" Řekla jsem prosebným tónem. Potřebuju ji zpátky, abych se mohla vrátit do svého starého života. Kde jsou jen moji rodiče a já. Nezajímá mě, že všechny své domácí práce budu muset dělat sama, jen chci být doma. Vím, že by Zayn neměl být součástí tohoto života, ale je lepší ho opustit se zlomeným srdcem, než zůstat se lží. 

"Hej hej hej." Řekl Perrie a naznačila abych byla potichu. "Proč skvělé? Pen, co se děje mezi tebou a určitým Bradfordským klukem?"