Obstacles

KAPITOLA 17: Chata

Ariana's POV:

Na internetu jsem si našla a pronajala chatu, kvůli paparazzi, kvůli rozchodu Zerrie a Jariany. Pořád mi někdo volá z televize a časopisů.

Před týdnem se to stalo. Před týdnem jsem se rozešla s Jaiem. Už týden jsem se Zaynem.

,,Cože?! Ty sis pronajala chatu, abys tomu utekla?! Proč?" vybuchl Zayn. 

,,Protože chci mít klid! Je toho na mě prostě moc. Já to věděla." zakřičela jsem.

,,Na nás všechny je toho moc! Cos věděla?"

,,To že se budeme hádat. A to jsme spolu týden..." 

,,My se hádáme?" podivil se.

,,Jo...ne...já...já nevím!" padla jsem na gauč.

,,Ne, nehádáme se. Jen si vyměnujeme názory. Kdy odjíždíš?" 

,,Zítra ráno. Budu tam týden." 

,,Dobře. My máme nějaký akce a pak na víkend přijedu. Jasný?" obejmul mě.

,,Jasný." 

Vystoupila jsem ze svého bílého auta, které je pomalu větší jak já.

Přede mnou stál velký, dřevěný a plechový plot, nabarven hnědou barvou. Za plotem byl menší pozemek a bílá chata. 

Podle instrukcí byli klíče schovaný v tůjích. Taky že jo.

Odemkla jsem branku a pak jsem jí také zamkla.

Na pozemku byl u plotu rám květin a taky houpačka. 

V chatě byli troje dveře. Jedny - nejlépe udržované - nejspíš vedli do obytné části. Druhé - menší - vedli asi do nějaké pracovny. A ty třetí - největší - vedli do jakési stodoly. 

Odemkla jsem dveře od obytné části a vešla dovnitř. Na straně byly schody do patra, naproti mě, vpravo byli dveře a na straně vedle mě taky. 

Otevřela jsem ty blíž u mě. To byl celkem velký pokoj. Pak jsem šla do toho druhého. To byl malý pokojík. Z toho většího byl výhled do malé zahrady. Bylo tam ovoce, zelenina a květiny. Z menšího byl výhled do nehezké části. Veliké stromy a za nimi ošklivá zapadlá chata. Otřásla jsem se a vrátila jsem se do předsíně, odkud jsem vešla do kuchyně. 

Vedle dveří byla dřevěná sedací souprava. Lavička, stůl, tři židle. Naproti dveřím - vedle nich byly kamna. Naproti dveřím byl špajs, lednice, dřez, linka a sporák. 

Vedle špajzu byla koupelna - dveře do ní. Umyvadlo, malá vana, pračka a záchod. Celkem v pohodě. 

Vrátila jsem se do předsíně a po schodech jsem vyšla do patra.

U schodů postel a naproti u pidi midi okýnka byla skřín. Vedle byly dvě křesla a stolek. A hned vedle péřák. Na něm byla váza a zarámovaný obrázek.

Byla to ta chata - někdo ji namaloval. Dole v rohu byl napsaný rok výroby a jméno. Carmen Lewisová, 17.11.2011

Bylo to kráný. Všechny ty rysy té chaty a okolí. Nádhera. Vedle péřáku byl stolek s šuplíky. Byly prázdný. Jen v jednom byla baterka. Nahoře, na stolku byla lampička.

Vedle šuplíků byly dveře.

Otevřela jsem je a v tu chvíli jsem se rozhodla, že tady budu spát. 

V koutě u dveří byla sedačka a vedle byly černé dřevěné péřáky. Pod nimi byly dvě vysoké madrace, jako postel. V pokoji byla také televize a psací stůl s lampičkou a židlí.

Výhled z okna byl do zahrady, na další chaty, pole a silnici.

Vybalila jsem si, zaparkovala jsem auto do přístřešku a vysprchovala jsem se a nyní jím chleba se salámem a čtu si instrukce.

1) Při bouřce vytahujte televizi ze zásuvky. 

2)  Při bouřce schovejte květináče (kytky) do stodoly, nebo do pracovny.

3) Zabíjejte plže, co žerou květiny, atd.. nůž najdete v pracovně - růžová rukojet!

Ble, při představě, že budu vrazždit plžáky se mi zvedl kufr. To asi nesplnim.

Umyla jsem talíř a hrnek, uklidila je a šla jsem se dívat na televizi.

Zapla jsem si telku a přepla jsem na ABC Family a koukala jsem na PLL, pak jsem to přepla na nějakou komedii, kterou jsem moc nesledovala.

Odemkla jsem iPhone a podívala jsem se, jestli tu není nějaká free-wifi. 

Nic, žádná wifi. Smůla, musím využít mobilní sít. 

Připojila jsem se a podívala jsem se na twitter a instagram. 

Pak jsem se podívala na stránky bulváru. Všude titulky typu Ariana Grande zmizela! Zayn nic neví... nebo Ariana Grande utekla před civilizací! KAM?! nebo ještě Ariana Grande odjela pryč, Zayn neví kam a je mu to fuk! atd... nuda.

V noci mě vzbudil velký hrom. Se srdcem až v kalhotech jsem rozsvítila mobil, abych věděla kolik je. Bylo 3:43 ráno. 

Vzpoměla jsem si na instrukce a ihned jsem telku vypojila. Mobil byl má baterka. 

Oblékla jsem si nepromokavou bundu a vyšla jsem do deště uklidit kytky, dávala jsem je do stodoly. 

Působila strašidelně. Všude tma, jen svit mého mobilu a blesky stodolu rozsvítily.

Zamkla jsem  stodolu a vrátila jsem se do postele. Barákem fučel vítr a déšt bubnoval na okna a na střehu. V tu chvíli se rozsvítilo nebe, jako ve dne a ozval se velký hrom.