Cesta ke štěstí

34. Štěstí a láska

Josef naprosto nechápal jak se tohle vlastně stalo. Takže Anna to věděla, dokonce se o něj starala. Adam jí dokázal natolik důvěřovat, že jí svěřil pravdu a navíc zřejmě s jasným vědomím, že bude její pomoc potřebovat. Což následujícími slovy sama potvrdila. "Adam mi to řekl a celé vysvětlil, takže jsem věděla co mám čekat. Víš Anežko opravdu jsem ti málem v noci volala, když Adamovi znovu stoupla horečka, naštěstí zase rychle klesla. Taky ten druhý den, jak jsem odlákala Alberta, jsem se nevracela od Heleny, ale vracela jsem se od Adama. Šla jsem ho zkontrolovat a nesla mu oběd." "Pořád jsem v šoku, ale jsem ráda, že nebyl Adam sám. Mimochodem oba dva by jste opravdu zasloužili pohlavek, takhle si ze mě utahovat." Marie byla spokojená, protože Anna nebyla na boj s otcem sama. Teď je ovšem čekal další boj a tady bude Adamovu podporu moc potřebovat. "Já jsem za oba moc ráda, jen se teď bojím co všechno vaše babička udělá." "My to chápeme, ale Eduard se opravdu snažil připravit jak nejlépe mohl. To byl i další důvod, proč jsme to tajili tak dlouho." Marie byla spokojená, byla trochu překvapená, že Adam očividně zná rodiče Anny. Jenže ono to dávalo smysl, celé týdny se přátelili a teď tvořili pár.

Nakonec tuhle schůzku rozpustili a Adam s dědou odešli k plazům a paní ředitelka k sobě do kanceláře. Ta zároveň už měla informaci, že Adélka všechno ví a taky proč. Teď Sid osaměla s holkama. "Takže abych si to jen ujasnila, nejdřív jste byli kamarádi a spojenci a teď partneři. Jo a ty zatracené zprávy co mě celou dobu vytáčí, byli předpokládám od Adama?" "Jo Eli trefila jsi to přesně, opravdu ty zprávy byly od Adama. Taky jsme se nejdřív jednou a pak dvakrát týdně střídali s pozvání domů na večeři." Eliška s Anežkou se na ní nevěřícně podívali. "Musela jsi se přímo královský bavit, když jsem tě byla prosit o pomoc pro Boba v pavilonu a krytí nepřítomnosti Adama." "No uznávám, že trochu jsem se bavila." Anežka byla ráda, protože Anna doslova zářila a Adam vypadal taky moc spokojeně. "Jinak což jste asi pochopily tak s mými rodiči se Adam už zná." Pak jim ještě Sid řekla informace o Raulovi a jak se to má s Radkem. Obě to hodně překvapilo. To jak to má Adélka je taky moc potěšilo. Hlavně obě byly rády, že Adélka má fajn chlapa, navíc Adamova kamaráda. "Já si ho pamatuju, občas sem za Adamem chodí, vysoký fešák, se stejnou oblibou v černé barvě a kožených bundách." "Víš Anežkou, to mají všichni Adamovi bývalý kolegové společné."

Adam zatím s dědou došel k sobě a sedli si spolu pod terária. "Jestli mě chceš praštit, že jsem ti to neřekl můžeš si posloužit." "Nemám důvod, jsi šťastný a očividně zamilovaný a to je něco co mě činní moc šťastného. Jen nemůžu uvěřit tomu, jak dlouho jste to dokázali tajit." "No upřímně od doby co tu teď Anna je a jsme spolu to bylo opravdu těžké, vlastně bychom ani nespočítali kolikrát nás někdo málem načapal při líbání." Josef pozoroval jak se jeho vnuk u líčení toho jak to s Annou mají usmívá. Bylo neuvěřitelné jak ho její láska změnila. Taky konečně dávaly smysl ty změny, kterých si všiml už před odjezdem do Afriky. "Než jsem odjížděl dělal jsem si starosti, jestli si řekneš při ataku o pomoc, řekl jsi mi, že si určitě řekneš. Tehdy jsem o tom pochyboval a když jsem zjistit, že jsi tvrdil, že to byl jen malý atak tak jsem měl pocit, že jsi lhal. Jenže jsem nepočítal s tím, že se o tebe postará Anna." "Víš špatně se to vysvětluje, ani Štefan to dlouho nevěděl, jemu jsem pravdu o Anně taky řekl, až pár dní po tom ataku." Josef vnuka poslouchal a nestačil žasnout, tak ani Štefan to dlouho nevěděl. Nakonec to, ale byl on kdo Adamovi poradil ohledně Anny, měl možnost ji poznat a pochopil, že ta láska je oboustranná. Byl teď hlavně šťastný, už nedoufal, že se Adam změní a pustí někoho do svého života. Nakonec se rozloučili a on šel provádět další skupinu.

Sid přišla do zázemí a nechala se od Adama obejmout. Teď už jim bylo jedno i kdyby je někdo viděl. "Zlobí se na nás děda moc?" "Nezlobí se vůbec, je šťastný." Sid se na Adama podívala a byla ráda, dala mu pusu. "Mám teď jen strach o rodiče, já vím, že se táta na všechno snažil připravit." "Lásko oni to zvládnou, myslím, že lépe se připravit nešlo. Teď tomu všemu budeme muset dát čas a pak se uvidí." "Jsi úžasný chlap a já tě moc miluju." "Taky tě miluju a jsem vděčný za to, že jsme spolu. Neboj se, všechno to zvládneme, asi to nebude hned dobré, ale zvládneme to." Adam si ještě na chvilku přitáhl Annu do náručí a pak museli jít pracovat. Doufal, že snad Alice a Eduard zvládnou konfrontaci se Sidonií tak jako Anna. Opravdu jí obdivoval, její babička byla strašně rozzuřená a připravená dosáhnout svého. Sid při přípravě krmení přemýšlela o tom co se stalo. Babička zuřila, ale i díky přítomnosti dalších lidí a toho, že tam byl Adam to snášela dobře. Štěstí a láska, kterou s Adamem měli jí pomůže. Teď si jen dělala starosti jak moc ošklivě se babička pomstí rodičům.