Cesta ke štěstí

18. Pravda pro přátele

Sid seděla doma v kuchyni a čekala na Viky. Od Adamova ataku uplynulo pár dní. Dneska se konečně rozhodla říct pravdu Viky, Adam se na něco podobného chystal se Štefanem. Prostě byl čas jim to říct, pravda pro přátele o to jim teď šlo. Viky dorazila a sedla si k ní. "Tak to jsem zvědavá, co tak nutného mi chceš říct, zněla si ráno dost tajemně." Viky musela uznat, že tohle tedy nečekala. Tak ona a Adam se celé týdny přátelí. Taky to byl on, kdo jí řekl pravdu o Albertovi a tím to celé vlastně začalo. "Tak tohle jsem nečekala." "Chtěla jsem ti to říct dřív, ani Adamovi by to nevadilo, ale ty jsi se pořád plácala v citech k Petrovi. Prostě jsem ti nechtěla ještě přidávat další starosti ohledně táty a toho jak to mám s Adamem." "Sid já se vůbec nezlobím, jo uznávám, že jsem toho teď měla moc i ohledně Marka. Petr se teď s Markétou rozešel a uvidíme co bude dál. Pravdu o Lady X už taky zná, teď to chce jen čas. Teď mi, ale řekni pravdu, ty jsi se zamilovala." "Jo miluju ho, jak to má on nevím, ale je to teď mezi námi jiné. Prostě tomu chci dát čas, Adam byl tak strašně dlouho sám, že ho nechci do ničeho nutit." "Podle toho co říkáš si myslím, že i z jeho strany tam něco je, prostě teď tomu dáme obě dvě čas a uvidíme." Sid byla ráda, že se nezlobila a i s Petrem je to na dobré cestě, když mu řekla pravdu o Alex, vzal to v klidu a úplně chápal, proč to udělala. Teď si ti dva dávali prostor, potom s Viky ještě dlouho seděly u vína a povídaly si.

V tu samou dobu měl Adam doma na návštěvě Štefana. Včera měli sraz bývalé jednotky a všichni byli v šoku, že skutečně přišel. Štefan do nej pak dost šil, že to nechápe. Nakonec se s ním domluvil, že dneska přijde k němu. Teď seděli u stolu a u skotské se mu konečně chystal říct pravdu. "Tak jo, můžeš mi říct co se s tebou děje? Poslední týdny jsi úplně jiný, kdybych tě neznal tak dlouho, řekl bych, že je v tom holka." "A co když opravdu je." Štefan Pilský se na kamaráda podíval se zděšením v očích, musel se určitě přeslechnout. Jenže za půl hodin musel uznat, že to tak opravdu bylo. Kolegyně z práce byla příčina téhle změny, vídal jí tam, byla to drobná štíhlá blondýnka. Naprosto nevěřícně si i vyslechl pravdu o její rodině. Největší šok měl, ale ohledně ataku malárie, ani od něj Adam nechtěl aby s ním býval. "Takže abych to shrnul, ty máš několik týdnů kamarádku, která tě dokonce ošetřovala při posledním ataku a nikdo to neví?" "Přesná definice, teď to víš jen ty a dneska večer se to dozví její kamarádka a spolubydlící. Což mimochodem je Lady X z baru." "Počkej ta zpěvačka je její kamarádka? Teda já vážně nestačím zírat. Mimochodem nikdy jsi mi nelhal, takže s pravdou ven. Jak to spolu máte, protože tuším, že už dávno je to víc než kamarádka." "Zamiloval jsem se, ale nechci to uspěchat, asi ke mě taky něco cítí, ale poznal bych to správně po těch všech letech co jsem sám?" "Tak tomu dej čas a uvidíš, rozhodně bych jí někdy rád poznal osobně." Štefan musel uznat, že tohle nečekal, pokud by to vyšlo byl by moc spokojený. Adam se bránil vztahům a životu, jenže teď snad opravdu bude mít možnost žít. Rozhodně už s tím začal a jak to bude dál to všechno ukáže až čas.

O týden později seděla Sid na zemi ve svém novém obývacím pokoji. Viky a Petr se dali dohromady a ona se odstěhovala. Sid jí to štěstí strašně přála. Měli z toho radost vlastně úplně všichni, hlavně dvojčata, ta skákala doslova radostí. Chvilku přemýšlela, že Sid najde novou spolubydlící, ale pak zasáhl táta. S Viky se domluvil a její byt koupil, nevěděla co na říct, ale on jí řekl, že je to tak správně. Táta jí taky donutil použít kartu co jí dal, aby si koupila pohovku a další věci co potřebuje. Protestovala, ale i Adam jí říkal, že je to tak správně. Prostě jí tím táta dal šanci na pokračování nového života o který tak bojovala. Teď tu Adam byl a konečně měla možnost poznat osobně Štefana. Ten jim totiž přišel pomoct se stěhováním. Postel přestěhovali do staré ložnice Viky, tam ještě upravili nábytek a nastěhovala si tam věci. Teď uklidnila ve svém starém pokoji, ze kterého bude obývák.

Štefan už dvě hodiny pozoroval Adam s Annou, ti dva v tom rozhodně byli společně. To jak se oba na sebe dívali, když si mysleli, že je ten druhý nevidí bylo absolutně jasné. Musel uznat, že ho Anna fascinovala, znal její rodinu a měl možnost poznat i její babičku. To jaký měla vliv na Adama bylo neuvěřitelné, opravdu doufal, že se dají dohromady. Teď s Adamem dávali dohromady pohovku. "Teda nečekala jsem, že to bude tak rychle hotové." "To víš my s Adamem jsme sehraní, taky mi párkrát se stěhováním pomáhal, než jsem teď zakotvil doma." "To je fakt, tak hlavně, že to bude mít Anna hotové." "Dobře já jdu dodělat večeři, protože tady bych se očividně jen motala." Štefan sledoval Adama jak se za ní do kuchyně dívá, snad si brzo promluví, protože by je opravdu moc rád viděl jako pár. Pak s Adamem dodělal pohovku a stolek. Později se v klidu najedli a byl to opravdu fajn večer.