Není pochyb, že Severus Snape měl po uštknutí Nagini zemřít. Na podlaze Chroptící chýše, osamocený a v kaluži krve, jak se na temného tragického hrdinu sluší. A nepochybně by se tak i stalo, kdyby mu na poslední chvíli nezkřížil cestu jistý zelenooký kluk s jizvou, jedno blechaté psisko a také autorka, která navzdory značné dávce cynismu stále neztratila víru v (relativně) dobré konce, stejně jako naději, že v nouzi nejvyšší se vždy najdou ruce, které vás dokážou zdvihnout ze země, nebo alespoň postrčit tím správným směrem.