Pozorovala jsem Jamese, jak seděl na baru a očividně pil na žal. Měla jsem chuť vysmeknout se Maxovi z sevření a utíkat za ním, říct mu, že nemusí truchlit kvůli ní. Jenže já nejsem ta odvážná. Já jsem pouze Havraspár. Nejsem Nebelvír a nikdy nebudu.
,,Všechno v pořádku?" staral se Max a já přikyvovala.
,,Ehm, jo jasně," přisvědčila jsem a on se usmál.
,,Přijdeš mi trochu mimo," zazubil se. ,,Dojdu pro punč."
Pokývala jsem hlavou a vytratila jsem se z parketu. Za chvíli se vrátil s dvěma skleničkami rudého punče, který připomínal krev a my si přiťukli.
,,Jsi vážně fajn holka, Letto," zase a znovu se usmál.
,,Prosím, jenom Scar," opravila jsem ho a on se napil punče.
,,Jasně, Scar," to oslovení zdůraznil.
,,Půjdu se na chvíli projít," zamumlala jsem a vydala jsem se ze sálu pryč. Podle mé babičky, která se jmenuje Scarlett Lockwoodová a je to matka té mojí my Havraspárští musíme neustále o něčem přemýšlet.
Vlastně měla pravdu. Já neustále přemýšlela o Jamesově charakteru. Nikdy jsem nepochopila, proč se schovává za maskou drsného a škodolibého idiota, když je uvnitř úplně někdo jiný. Slabě jsem zaslechla, jak se poklidná hudba najednou změnila na rychlou a svižnou, což hodně lidí ocenilo hlasitým jásotem.
Venku byla zima a já stála ve Vstupní síni jenom v šatech s krátkými rukávy a punčem v ruce. Podle mojí mámy když mi sáhne na ruku, tak ji mám studenou jako led, ale mě to tak nikdy nepřišlo.
Zafoukal vítr a já usoudila, že bude dobré se vrátit. Když jsem se vracela chodbami, které projasnily jen louče, zaslechla jsem mužský a ženský šepot. Zatajila jsem dech, protože mi merlin-ví-proč ty hlasy přišly povědomé.
,,Lily, já nevím, jestli je to dobrý nápad," zachechtal se ten kluk, ale já pořád ten hlas nemohla identifikovat. Zato ten holčičí jsem poznala úplně přesně, protože jediná Lily na této škole byla ta Evansová.
,,Tvoje partnerka tě hledat nebude a to že se budeme líbat jí srdce nezlomí, když to neuvidí," našeptávala mu ta zrzavá mrcha.
,,Seš si jistá?" ujišťoval se ten kluk a já ztuhla, když jsem zaslechla, co mu odpověděla.
,,Určitě, Maxi."
Začala ho vášnivě líbat a já se vydala pryč. Skvělý, Lily, sebereš mi i posledního kluka, který se mi alespoň trochu líbil. Nasupeně jsem se vydala zpátky do sálu, kde bylo o dost méně lidí než před tím.
Sedla jsem si na bar asi tři barové židle od Jamese Pottera a hned jsem si začala objednávat.
,,Jednu Ohnivou whisky," řekla jsem a James si mně všiml.
,,Piješ na žal?" zajímalo ho a já do sebe tu skleničku bez váhání kopla.
,,Něco nad ten způsob," pohodila jsem hlavou a řekla si o další. ,,A co ty?"
,,Ty to víš," bylo na něm vidět, že se o tom nechce bavit.
,,Chceš říct něco vtipného?" nadhodila jsem a on pokrčil rameny.
,,Víš, proč tady sedím?" začala jsem a on zakroutil hlavou.
,,Ne, nevím," odpověděl mi a já pokračovala.
,,Protože tvoje milovaná Lily se cucá s mým doprovodem," lila jsem do sebe další panáky alkoholu a on si o ty tři stoličky přisedl.
,,Tak to máme toho docela dost společného," usmál se.
Já pila dál a dál až jsem o sobě skoro nevěděla. Bavili jsme se hlavně o tom, jak je život nefér a že se na toho téma dá hodně mluvit.
,,Lily byla stejně jen obyčejná zlatokopka," usoudil nakonec.
,,Ty si zase úplně slepej," odvětila jsem opile a on přivřel oči.
,,Možná budu slepej z toho alkoholu, ale teď vidím docela dobře," bránil se. ,,Možná trochu rozmazaně, ale dobře."
,,Víš, kolik holek by tě chtělo?" pokračovala jsem ve své myšlence a on pozorně poslouchal. ,,Tolika holkám se líbíš, ale jako slepej vidíš jen ty zrzavý vlasy, smaragdový oči a-"
,,Tak mi uveď příklad."