Some faulting girl I. ✔

31.-Ideání téma na konverzaci

Když přišel dvacátý čtvrtý prosinec, přijela moje babi Scarlett Lockwoodová, máma té mojí. Její manžel, můj děda Herbert Lockwood zemřel v roce, kdy se narodila Sophie, takže jsme slavili takhle. Babička měla ještě bratra Abraxase Malfoye, ale Scarlett její rodiče vydědili.

Všichni seděli u krbu a já šla do kuchyně, abych doplnila popcorn do misky, kde zbylo už jen pár zrníček. Do kuchyně za mnou přišla babička a usmívala se tak, že mi chtěla něco říct.

,,Seš v pořádku?" usmála se a já pohodila obočím.

,,Jak se to vezme," vydechla jsem a ona mi položila ruku na rameno.

,,Něco ti povím," začala a já se otočila. ,,Když jsem byla Malfoyová, měla jsem dodržovat jistá pravidla. Měla jsem si vzít Rabastana Lestrange, dědu toho, co je podobně starý jako ty."

,,Cože?" vykřikla jsem tlumeným hlasem překvapeně a ona přikývla. ,,Jsi jediná z téhle rodiny, kdo tenhle příběh uslyší."

,,Proč zrovna já?" nechápala jsem a ona se babičkovsky pousmála.

,,Nechci ti to spoilerovat, ale teď jsi ve stejné situaci jako jsem byla já," odpověděla mi a já ji napjatě poslouchala. ,,Byl sedmý ročník a já si měla vzít Lestrange. Jenže, ve mně našel zalíbení jeden Nebelvírský kluk, Herbert Lockwood, alespoň jsem si to myslela."

Ten dodatek mě překvapil, ale nic jsem neříkala a čekala, až mi to řekne sama.

,,Vídala jsem ho čím dál, tím více častěji a ačkoliv jsem měla svou pozornost věnovat úplně jinému, zaláskovala jsem se do něj. Když to zjistil Rabastan, než jsem luskla prsty, už jsem nebyla Malfoyová. Mě to ovšem vůbec nevadilo a s Herbertem jsem se cítila šťastná. Tenkrát nebylo tolik ochrany jako je dnes, takže se to jednoho dne stalo, otěhotněla jsem," věděla jsem, že máma nemá žádné sourozence a domýšlela jsem, co se mohlo ještě stát.

,,Kolik ti bylo?" zajímalo mě a ona se uchechtla.

,,Osmnáct," řekla mi a pokračovala ve svém vyprávění. ,,Když to zjistil, sbalil s kufry. Jak můj milovaný bratříček vždycky říkal, on nebyl dospělý, nebyl připravený vychovat dítě. Někde uvnitř mě jsem to věděla, ale nechtěla jsem si to připustit."

,,Ale vždyť jste spolu nakonec byli," přivřela jsem oči a vložila si do úst popcorn jako bych byla v kině.

,,Když bylo tvé matce jedenáct, řekla jsem o něm a vybarvila jsem jí ho jako grázla. Tvoje máma vždycky uměla odpouštět, takže našla jeho adresu a napsala mu dopis," zavzpomínala a já nevěřícně zakroutila hlavou.

,,Neuvěřitelné," vypadlo ze mně. ,,Takže vás dala dohromady?"

,,Jako z hodně špatné romantické komedie, že?" přikývla. ,,Po třech dnech odeslání stál před prahem s tím samým kufrem, se kterým odešel. Když jsem mu zaklapla dveře před nosem, Isabelle mu otevřela okno."

Vyprskla jsem smíchy. Bože, tohle je tak ztřeštěné.

,,Takže jsem ti jen chtěla říct , drahoušku," dokončila pointu. ,,Život tímhle rozhodně nekončí."

***

Zdravím 😂🖑

Dneska vydávám ještě jednu kapitolu, protože jsem dosáhla magické hranice 900 follows a tady se blížíme k 3K přečtení a 1K votes💖💖💖

Díky moc lidi, jste prostě zlatí❤❤❤❤

☕Sharie