Zahlédla jsem svojí sestru Sophii, jak se snaží tvářit jako by neměla trému. Všichni prváky pozorovali, ale já jsem to taky zažila.
Otočila jsem se a znovu jsem viděla moudrý klobouk, který ležel na trojnožce. Ve Velké síni byl pořád jakýsi šum, ale ten přerušil ředitel, Albus Brumbál.
,,Vítejte v novém ročníku!" zdvihl ruce do vzduchu. ,,Než zařadíme nové studenty do jejich kolejí, rád bych popřál patým a sedmým ročníkem."
Leone se na mně podívala a já se usmála.
,,A teď bych přestoupil k zařazování," zakončil svou řeč a sedl si na zadek.
Profesorka McGonagallová si vzala do ruky svůj svitek pergamenu, na kterém byla napsána jména studentů prvních ročníků.
Protože moje sestra byla až od písmene "J", tak jsem po chvíli přestala dávat pozor.
Měla jsem hlavu opřenou u jednu ruku a koukala jsem do blba. V mé hlavě se mi neustále přehrával moment, kdy Jamese kopla.
Vlastně už jsem ani nevěděla, co k němu cítím. Byla to zlost, kvůli Sophie. Ani jsem nikdy pořádně nepochopila, co jsem na něm viděla.
,,Jamesová, Sophie!" zaječela McGonagallová její jméno a já se probrala z mého polospánku.
Zahleděla jsem se do davu. V první chvíli jsem jí neviděla, ale potom jsem zahlédla její rudé vlasy.
Sedla si na trojnožku a navázala se mnou oční kontakt. Přikývla jsem, aby viděla, že jsem s ní, ať se děje cokoliv.
Profesorka jí nasadila klobouk na hlavu, ale moc dlouho se s ní necrcal. Můj pohled sklouzl k Nebelvírskému stolu, kde jsem našla i Jamese Pottera, který merlin-ví-proč mojí sestru sledoval.
,,Havraspár!" rozhodl klobouk po malé chvilce a já, stejně jako spousta lidí z Havraspáru povstala.
Od našeho stolu se ozval hlasitý jásot a moje sestra se vydala k Havraspárskému stolu.
Zase jsem nějaký čas nedávala pozor, ale najednou jsem zaslechla jméno, které bych snad někde slyšela.
,,Tonksová, Nymfadora!" zavolala profesorka a já se otočila. Tohle byla dcera Andromedy Blackové, teď už Tonksové.
,,Mrzimor!" vykřikl Moudrý klobouk a dívka utíkala ke stolu své nové koleje.
,,Weasley, Charlie!" pokračovala a já se zaposlouchala.
Tohle byl druhý syn Molly a Arthura Weasleyových, jedné z čistokrevných rodin, co se k Voldemortovi nehlásili stejně jako ta moje.
,,Nebelvír!" zařval moudrý klobouk z Bradavic a od Nebelvírského stolu se ozval hlasitý pokřik, který nového člena přivítal.
Ředitel Brumbál se znovu postavil a dal pokyn k jídlu. Ačkoli jsem měla hlad, nemohla jsem přestat myslet na to, že místo uvítací párty budu mít školní trest s Potterem.
Něco málo jsem snědla, ale rozhodně jsem se necpala tolik jako Leone.