Pospíchal jsem ulicí a očima pátral, jestli nespatřím svůj autobus, jak mi utíká.
Kéž by se dal na chvilku stopnout čas. Nemusel bych běhat ulicí a u toho shodit nejméně čtyřicet kilo.
K mému neštěstí pršelo jako v deštném pralese a na mě nezůstaly suché ani ponožky.
Tomu říkám úžasný čtvrtek. Ještě by mi mohl ujet ten prokletý autobus..
Proč ten odporný déšť prostě musí vytvořit louži přes celý chodník? Kudy se asi mám dostat na zastávku?! Ptal jsem se sám sebe a chystal se louži přeskočit.
Když jsem se odrazil od země, upustil jsem svůj telefon, který se rozplácl v té potopě.
Chvíli plaval na hladině a potom se jako Titanic potopil dolů ke dnu.
,, Do prdele s tím! " Zakřičel jsem přes celou ulici a zkusil se natáhnout pro můj milovaný, utopený mobil. Proč já?
Když jsem ho pomocí klacíku dostrkal k okraji louže, byl už na šrot. Zatnul jsem pěsti a hodil ho do kapsy. Upravil jsem si své mokré vlasy a popadl zpátky svou koženou tašku, kterou jsem odložil. Byl jsem pekelně vytočený. Kvůli zkurvenému dešti nestihnu zasedání.
Když jsem se ale zvedl a otočil, stalo se přesně to, co jsem nejvíc ze všeho nechtěl.
Ten debilní autobus právě odjížděl od zastávky.
,, Ne.. ne.. ne .. ne!!! " Rozběhl jsem se za ním, i když bylo jasné, že to mohu vzdát.
×××
-Haii :33
1.kapitola k příběhu BIG BOYS DON'T CRY. :D
Budu ráda za veškerou podporu. :-))
Story bude věnována mému maknae Kpop_girllover.. ^^
Snad se ti bude líbit sister.
Samozřejmě doufám, že i vám..
Ohhh fine.
Prozatím Baiii.. (ps.. fotka je moje tvorba :DDD.. ehm.. trochu jsem se nudila :3)