Upozornění tento příběh obsahuju můj sen, proto čtěte dál s opatrností ....
Užívali jsme si pohodu a vítězství tím, že jsou Mikael a Ester definitivně pryč. Burbon se šířil žaludkem dost rychle a zanedlouho každý z nás byl na odpis. Úplně nám do karet nehrálo, že druhý den je škola a když ráno zazvonil budík, nejradši bych ho vyhodila z okna a nešla nikam, na druhou stranu slib je slib a ten je potřeba držet ať, už mi John věří nebo ne, chci Elenu z nějakého důvodu zachránit a to přesto, že mi vzala Damona ... Ne nemám tušení co to je a, už vůbec nevím proč to tak mám, ale jedním jsem si jistá, dost se k sobě hodí.
Každopádně všichni jsme spali v jednom domě a ráno jsme se vydali do školy, cestou nás zastavil John, který šel s námi a mně bylo jasné, že zase máme speciální hodinu sním. Po zazvonění, přišel Rick i s Johnem „věděla jsem to" odsekla a jsem a John pokrčil nos a bez váhání mi odsekl: „Viktorie Mikaelsnová, slyšel jsem, že někdo zabil Esther a Mikaela. Víš to je vlastně důvod, proč jsem tady" „opravdu Johne? Kdopak tě pozval?" „dva detektivové, až z Los Angeles" „z Los Angeles?" „přesně tak" „no tak daleko to není, pokud letěli letadlem, netrvalo jim to déle, než 1 hodinu a 6 minut" „jak to víš?" zasmála jsem se a s výsměchem mu řekla: „no tak Johne je řeč a Los Angeles" „dobře, takže co o tom, víš?" „o Ester a Mikaelovi?" přikývnul „co přesně by si chtěl vědět? Znám je ... vlastně znala jsem se celý život" „je pravda co se říká, že to byli tvoje rodiče?" „jak tohle souvisí s vyšetřováním? Ale pokud potřebuješ odpověď, ano byli to moje rodiče" „proč nejsi smutná? Já myslel, že si přestala s vypnutím emocí" „nejsou vypnutý" „tak proč tě to netrápí?" „co přesně by mě mělo trápit, můj rádoby příteli? Měla by mě trápit smrt člověka co ze mě udělala monstrum? Smrt člověka co se mě snažil dostat na dno? Nebo snad smrt člověka, co mě celý život ponižoval a topil mne v žalu a nenechal mě přemýšlet? Umíš si představit jaké to bylo? Ne neumíš, protože vlastní dceři si nakukal, že jsi její strýc" v tom John ztuhnul došlo mu, že tohle téma přehnal a porušil, tak můj slib o mlčenlivost, když se na mě podíval jenom jsem pokrčila rameny „co tím myslí?" zeptala se opatrně Elena „má pravdu jsem tvůj otec Eleno" „cože?" zarazila se „já je mi to moc líto ... hlavně to, že si se to dozvěděla takhle" „jak to, že to ona ví a já ne?" „s Viktorií se znám roky, takže já měl něco na ni a ona na mě, když si se narodila, tohle město se hemžilo upíry, tak jsem je potřeboval vyhladit, přesto jsem s jedním z nich uzavřel dohodu: „pokud nebudeš strkat nos do mých věcí a nenarušíš moje soukromý neřeknu tvé dceři, že zrovna ty si její otec" „páni Johne smekám, ten slib si pamatuješ a přesto si ho narušil... a vsadím se, že si pamatuješ i tu část co jsem ti slíbila naposledy" namíchala jsem se do rozhovoru a Elena ukázala za sebe prstem: „takže počkej... ty si uzavřel dohodu s ní?" udivila se Elena „ta ona má jméno a ano uzavřel dohodu semnou" „co myslíš tou druhou dohodou?" „že tě ochráním za každou cenu a teď nemyslím jenom, protože si další Petrová" „Takže mě chráníš?" Otázala se, ale já se rozhodla být toxická: „No to je dobrá otázka chráním?" „Prosím Viky..." Zaškemral John, mezitím můj výsměch pokračoval: „Viky? Páni ty si asi hodně zoufalý ... pochybuju, že máš tak dobrou náladu abys mi tak řekl, takže další důvod je jediný bojíš se co jí udělá Niklaus, až se dozví že není pod mojí ochranou ..." „prosím ne" „ale ano, máš v očích strach Johne" cítila jsem se že má navrch „udělám cokoliv" „no tak na to je decentně pozdě, moji část dohody si porušil, takže naše dohoda padá, ale vím že Nik jí neublíží" „jak to myslíš??" „víš Nik si našel jistou známost a díky ní začal být citlivější, tak moc jak jsem ho dlouho neviděla, vypadá že jsou spolu šťastný a já jsem šťastná za ně" usmála jsem se na Car a ona se na mě usmála zpátky „co tím chceš říct?" to už jsem nevydržela a zakroutila jsem mu krkem, tak že spadnul na zem „ty si ho zabila?" šokovaně hleděl Rick „ne, jenom uspala má prsten" „tak to je super" rezignovaně dodal, když se John probudil vypadal dost naštvaně „ty si mě právě zabila?" „ne já tě uspala" „jinak řečeno zabila si mě" „neměl si mě tak vytáčet a dost otázek" v tom se ozvalo hlášení, že musíme okamžitě do tělocvičny, že je tam něco co nás zaručeně bude zajímat.
Celá třída jsme tedy přerušil zbytek super hodiny a šli tam, když jsem na chodbě potkala Kola hned jsem se připojila k němu, stejně tak jako Jeremy k Eleně „poslyš já to podělala" špitla jsem mu a on hned pochopil co tím myslím „no pokud tomu tak je musel tě hodně naštvat" „přesně tak ... pořád se ptal na dementní otázky jako: „proč mi nezáleželo na rodičích?" a tak jsem mu to řekla, pěkně od srdce: „dobře mu tak, upřímně si myslím, že to tak budu lepší" v tom se za námi připojil John se slovy: „a ty si zase kdo?" „John? Předpokládám ... jsem Kol Viky je moje starší sestra ... víš věděl jsem o té dohodě a nevěřil jsem, že by si riskoval svoji pověz a prokoval jedno z nejmocnějších bytostí co příroda kdy stvořila" „cože vsadili jste se kdo to podělá první" „přesně tak a já prohrál ... teď musím zabít 500 nevinných lidí a asi vím kde začít" „co ... cože?" vykoktal a Kol se zasmál, jelikož mu neodpovídal zaměřil se na mě: „myslí to vážně?" „kdo ví ... možná jo, možná ne" „no to si mi neuklidnila" „nechci tě uklidnit Johne, už ne" pak jsme došli to tělocvičny, bylo tam tělo oběšený na basketbalovém koši „hádám, že jsi ještě nezačal" podívala jsem se na Kola, když k nám přišla Caroline: „je to záhada" „musím souhlasit, který upír by byl tak neopatrný?" přidal se Enzo „já si nemyslím, že to byl někdo z nás" přidala se k debatě i Vicki „no já si myslím, že o udělal hybrid, nebo ne tak úplně" přidal se Tyler „to znamená co?" zarazila se Elena „tím si nejsem jistý" „že cítíš vlkodlaka?" namítla jsem „přesně tak" „jo taky to cítím, ale je čistě jenom vlkodlaka" „přesně tak, jenže pokud je to tak opravdu ... tak jsme všichni v koncích" „co tím myslíš?" zarazil mě Jeremy „tihle vlkodlaci podle legendy pochází z Beacon Hills, nejsou to jenom tak ledajací, nepotřebovali spustit kletbu a proměnili se prostě za úplňku dokážou se ovládat a proměnit se ve vlkodlaka téměř kdykoliv a však jejich kousnutí je pro upíra smrtelné a nedokáže ji zastavit ani moje nebo Nikova krev" „takže pokud nás ten vlk kousne jsme tuhý?" pochopil Stefan „přesně tak" „ale nás zabít nemůže" hrdě řekl Kol „v tom se mýlíš bratříčku, právě jeho zkus je smrtelný i pro původního upíra" „chceš říct, že jsme v prdeli?" „přesně to se snažím říct" „co se stane s lidmi?" zeptala se Elena „ty promění ve vlkodlaky pokud tě kousne Alfa, to je vlkodlak co má červené oči" „dobře a co hybridi?" zeptal se Tyler „no ty pokud vím, tak by měli přežít i když je kousne" najdnou jsem uslyšelela Masonův hlas: „takže jsme jediná naděje?" „já věděla, že si poslouchal" zasmála jsem se na něho, když k nám přišel, už jsem byla připravená zavolat Klausovi, najednou se však objevil se nás známí detektiv: „ale, další vražda a ty si zase u toho?" začal hned když mě zahlédl „ne Lucifere tohle nebyl upír" „jak to myslíš?" „tohle je práce vlkodlaka" „dobře a co máš v plánu?" „zastavím ho, ale potřebuju někomu zavolat" „fajn kryju ti záda" než jsem odešla uslyšela jsem Chloe hlas: „odkdy vy dva spolu spolupracujete a tykáte si?" a on ji odpověděl: „vlastně odteď a z nějakého důvodu ji věřím" já se usmála jsem a zavolala Nikovi a on se téměř hned ozval: „copak se děje sestřičko?" „já budu potřebovat tvoji pomoc Niku" „Dobře co se stalo?" „Jde o školu je tady tělo a mám pocit, že je legenda a zvláštních vlcích funguje" „Myslíš, že to byl ten speciální druh?" „přesně tak" „tím pádem je to na nás a Eliáš o tom vědět nesmí" to jako by bratra přivolalo a uslyšela jsem jeho hlas: „o čem?" „vyřiť ať pomůže tím, že dá pozor na Kola, Rebeku, Vicki, Elenu, Damona, Stefana, Katharinu, Finna, Caroline, Enza, Daniela, Lexi, Bonnie, Jeremyho, Alaricka a taky na kamarády toho Lucifera a hlavně na sebe" „dobře Viky slyším tě a co se děje?" „jde o legendu vlkodlaků Alfa" „no bezva ... zavolej všechny až přijdou ke Stefanovi a Damonovi domů. Bonnie zapečetí byt a dáme na sebe nějak pozor" s tím jsme se rozloučili a já řekla svým přátelům aby následovali Stefana, když se Lucifer zeptal kam jde Chloe s Ellou odpověděla jsem, že jdou do bezpečí: „pomohl si mi takže proto ti pomůžu teď já, máš mé slovo, že jsou v bezpečí" „dobře, děkuju, ale říkala si že ten vlk zabije všechny tak proč jsem tady?" „no říkal si, že si ďábel a každá pomocná ruka se hodí ... s nikým jako ty jsem se nesetkala za celých 1000 let s toho vyplývá, že jsi pokusný králík" „no bezva to se mi ulevilo" sarkasticky se usmál „jako ďábel můžeš využít smrt ve tvůj prospěch" dodal Nik, který vešel „och Niku přišel si" „samozřejmě že jo" „jinak co si myslel tím, že můžu obelhat smrt?" „přijdeš na to časem" „dobře a to je ten ďábel o kterým si mluvila??" „jsem si jistý, že to moje sestra myslela tak, že se s ničím a nikým nemažu umím být nelítostný a krutý přesto jsem zázrakem citlivá bytost" „jo bratře znáš mě jako boty" usmála se jsem se.
Krátce na to se v místnosti náhle zaschlo v délce byli vidět páry očí: „kolik si říkala, že jich tady je?" „já nevím viděli jsme jenom tu mrtvolu" „no podle těch očí nejmíň 3" dodal Tyler s lehkou panikou „no musíme vymyslet plán" „pšt, poslouchají nás" „tak to je super, jak se máme domluvit?" podívala jsem se pohledem na Nika a bylo mu jasný, na co myslím upíří rychlostí se rozběhl směrem k nim a rozsvítil světlo: „zdravím pánové ... a dámo" „co jste zač?" „ty co vás roznesou na kopytech" „v tomhle městě je spoustu zajímavých lidí" „jo to souhlasím" hrdě řekl Lucifer a vyndal křídla „wau" řekl Klaus a podíval se na mě: „ty si to věděla?" „neměla jsem o tom tušení" na to Nik kývnul a jeden z vlkodlaků prohlásil: „co je tohle za město" „město nadpřirozenosti" ozval se známí hlas „Finne zbláznil si se? Tady nemáš být!!!" zařvala jsem na bratra co se objevil za vlkodlaky „vždy a navždy no ne?" „nikdy to pro tebe nic neznamenalo, tak proč si tady teď? Tohle je sebevražda" „to si nemyslím, vy jste tady taky" „ale já jsem hybrid... to platí i o Nikovi, Tylerovi i Masonovi a Lucifer, je jeden z nejmocnějších tvorů co kdy příroda stvořila" „ale já jsem původní upír" „no a?" „nemůže mě zabít kousnutí vlkodlaka" „jsi idiot víš to? Ano tohle kousnutí že může zabít ... jenže ne pan všechno svedu mi nevěří ... co když tě zabijí?" „dobře nechte toho klábosení" ozvala se jediná dívka mezi muži, chtěla jsem se ještě na něco zeptat, ale Finn jak kdyby přišel o rozum se na ně vrhnul „oficiálně prohlašuju, že náš nejstarší bratr, přišel úplně o rozum, jak vysvětlíme že se nechal zabít?" bez váhání řekl Klaus, když sledoval Finna jak jde sám proti přírodě. Snažila jsem se ho zastavit stůj co stůj a proměnila jsem se ve vlka, abych pravdu řekla bolelo to jako čert, když mě Niklaus sledovat připojil se ke mně to samí Tyler a Mason, zatím co jeden z nich kousnul Finna v tu chvíli jsem byla naštvaná hlavně na něho, vím že to není nejrozumnější bratr, ale že by byl až tak blbý se mi nechtělo věřit ... když jsem se proměnila zpátky chtělo se mi brečet a však můj smutek zaslepila touha po pomstě: „tohle byl můj bratr ... a vy jste se rozhodli napochodovat do mého města a zabít ho?" „poslouchej on nás napadl" ozval se vlkodlak „jo tak tohle ti nepomůže moje sestra zuří a to znamená jediné" přidal se Nik, když byl zase na svých „jak se dokáže proměnit?" „jsme to nejmocnější co kdy příroda vytvořila, mám-li být upřímná co naše matka stvořila" „tohle vám udělala vaše matka?" zeptal se Lucifer a já mu přikývla: „přesně tak tohle nám udělala ta blonďatá svině" „takhle o ni nemluv" „opravdu Finne? Umíráš, ale pořád se ji budeš zastávat?" „milovala nás" „ne mýlíš se ... milovala Tebe, Kola, Eliáše, Freyu i Rebeku, ale mě a Nika nenáviděla" „není to pravda" „vážně? ten řetízek co mi dala? Měl mě chránit, přitom mě jenom oslaboval" přidal se Nik „má pravdu" přikývla jsem „no můžu ti bratra zachránit" ozval se nejednou jeden z nich „co tím myslíš?" „jsem schopný ho zachránit, pomocí oměje" „jo a kdo ho utrhne?" zeptal se Mason „no já myslel, že někdo z vás" „jo tak to nepůjde, oměj nám vadí to stejně jako vám" „tak někdo z tvých bratrů?" „ne, ty do toho netahej nevěřím, že by si jim neublížil" „proč mi nevěříš?" „to má být vtip? Podívej se na Finna a ani nevím jak se jmenuješ" „Jsem Derek a tohle je Erika, Scott a Isaac" „fajn těší mě, než se rozhodnu jestli chci bratra zachránit mám otázku" „ptej se" „Alfa si jenom ty je to tak?" „jo" „to si je všechny proměnil?" „ne mě ne, mě kousnul někdo jiný" ozval se Scott „super Niku tohle je vážný ..." „co tím myslíš?" „myslím tím, než tihle je jenom začátek a co když se zapletou mezi moje kamarády" „mluvíš o Hayley že jo?" „není ti podobný aby sis zapamatoval jméno, jedině že ... o můj bože... ty ..." v tom mi zacpal pusu abych to nedořekla „doporučuju ti si to nechat pro sebe" když mě pustil sladce jsem se usmála a nechala jsem to tak. Přesto, že nikdo v místnosti nepochopil náš rozhovor nikdo neřekl ani slovo „chceme ho vůbec zachránit?" zeptala jsem se s podívala se na Finna „nevím, stejně by básnil o tom, jak jsme zabili Esther a blah, blah, blah" přidal se ke mně bratr „takže mě necháte umřít?" ozval se Finn v křečích „jo, přesně tak" odsekl mu hrubě Nik „páni to je dost krutý, ani já bych nenechal bratra umřít" řekl Lucifer „jo, upřímně já taky ne, jenže tohle je zrůda a ne náš bratr. Když jsme proudili matku, rozhodl se, že nás nechá zabít pomocí projovacího kouzla a všichni by jsme byli mrtvý, co se naší matky týká málem nám zmařil celý plán jak se ji zbavit chystal se ji to říct a však mu Eliáš zlomil vaz a jemu pak nezbylo nic než se připojit, protože jsme si dali slib a skrz ten ho nemůžeme nechat umřít Klausi" začala jsem s vysvětlováním „řekla si mi Klausi? Dobře? Kdo tě praštil do hlavy?" „já ani nevím, proč jsem ti tak řekla a co jsem řekla?" „dobře tohle začíná být děsivý i na tebe, takže toho nechej sestřičko" „nemám tušení o čem to mluvíš, Finn je nejlepší ze všech a zaslouží si žít" „co to plácáš" zamyslel se: „Esther?" „cože kde je Esther?" „uvnitř tvojí hlavy" „super a co chce?" „no to nevím, ale asi zachránit Finna" „no tak to je super, ale já ho nechci zachránit a co vůbec děláš v mojí hlavě matko?" „víš dcero z dá se, že sice si se podílela na moji smrti, ale pořád máš mojí moc, což znamená, že se ti můžu dostat do hlavy" „vypadni" „ne dokud mu nepomůžete"
Chytla jsem se za hlavu a pak netrpělivě zařvala: „zavolej Caroline, HNED!!!" „jasně" on okamžitě vytočil Caroline a kupodivu přišli všichni přátelé „co se stalo s tím zůstat v bezpečí?" „no potom co málem zabili Finna, který mimochodem se tady jenom tak objevil jsme uzavřeli dohodu a myslím si, že máme mír" „myslíš?" zarazil se Stefan „máme mír, mimochodem jsem Derek" „dobře jsem Stefan a jinak jak ho dokážete zachránit?" „my ne ... jenom Derek a to jenom protože je původní upír" „zajímavé, takže já bych umřel?" přidal se Damon „přesně tak Damone" odsekl Kol. když se Derekovi povedlo postavit Finna na nohy řekl: „doporučuju aby si se pár dní nehýbal bude se to hojit docela dlouho" „jak si to udělal?" zeptala jsem se opatrně „to je moje tajemství, každopádně doufám, že máme mír a nesetkám se s dalším útokem" „máš moje slovo" řekl Eliáš a já se přidala: „taky ti dávám svoje slovo" a jako poslední se přidal Kol: „máš naše slovo, že od teď žijeme v míru" „no páni tihle Mikaelsni drží slovo za každou cenu, já bych řekl že mír platí a pokud něco někdo udělá skončí jejich rukou a taky se chci přidat, že vydejte v mírové cestě" přidal se Nik a následovala ho Rebeka: „jo, vítejte v míru" „v první řadě znova nikoho z vás nemám v úmyslu napadat zachránil si mi život, takže oficiálně schvaluju" přidal se nakonec Finn a možná si i zvyknu na jeho přítomnost kdo ví, ale v první řadě musím přijít na to, jak se zbavit propojení s matkou.