She is only mine

Útěk

Bylo ráno a zjistila jsem, že mě Shawn musel přenést do postele, protože jsem usnula na zemi. Dveře byly zavřený, ale ne zamknutý, což byla pro mě výhoda na útěk. Rychle jsem se oblíkla a potichu jsem prošla až k hlavním dveřím, které ovšem vrzaly, takže jsem se bála, aby mě nikdo neslyšel. Bohužel jsem nepočítala se Simonem, který mě vítal a chtěl si hrát, ale já nemohla. Ano bylo mi ho líto ho tam nechávat tomu vrahovi, ale nemohla jsem nic dělat. Co nejrychleji jsem běžela přes zahradu až k hlavní bráně, která byla zamčená a celý plot byl ostnatý a hrozně vysoký. Byla jsem znovu v pasti. Nevzdala jsem to a hledala dál jakoukoli škvíru, kterou bych mohla prolézt. Když už jsem to chtěla zabalit a jít zpět do domu, tak jsem slyšela, jak někdo jede s autem a rychle se schovala za vysoký keř. Byli to tři Shawnovo bodyguardi, kteří odjížděli a nechali za sebou otevřenou bránu. Konečně mi přeje štěstí pomyslela jsem si. Běžela jsem, jako by mě honil hladový medvěd. Běžela jsem po cestě co jeli oni, ale najednou se vedle mě objevilo černý auto ve kterým byl Shawn. V rychlosti mě zatáhl do auta a jako vždy na mě začal křičet a dal mi facku. Bylo to na mě moc . Brečela jsem. Prosila ho, aby mě pustil. Slibovala jsem mu, že to nikomu neřeknu co se stalo. Nic nepomohlo. Svázal mě a držel pevně, abych nemohla nic udělat. Vrátili jsme se zpět do domu a někam mě vedl, do nějaké místnosti, kterou jsem ještě neznala. Byl to rudý pokoj se spousty visacími věcmi , jak na stropě, tak na zdi, ale také ležely na prosklených stolečkách. Nikdy před tím jsem něco podobného neviděla. Hrubě mě hodil na postel a otočil mě na břicho, nohy mi přivázal k posteli a přikázal mi, abych dala ruce před sebe, aby mi je mohl přepnout k čelu postele. Musela jsem být na čtyřech. Sundal mi no spíš roztrhal veškeré mé oblečení, které hodil někam na zem a řekl mi ,, teď přijde tvůj trest za to, že jsi utekla, za každou ránu mi poděkuješ". Vzal nějakou věc a začal. Když mě poprvý uhodil, tak to jen štíplo. Každou další ranou jsem to měla radši a radši. Unikaly mi vzdechy. Moc se mi to líbilo a Shawn to poznal. Přidal na intenzitě a teď už to bolelo. Tekly mi slzy, chtěl jsem konec, ale ten se neublížil. Nejhorší na tom bylo, že jsem mu za to musela poděkovat. Bohužel nejhorší část přišla, když bez varování ho do mě strčil a přirážel tvrdě. Když skončil rozvázal mě a chtěl mě obejmout nebo něco  podobnýho, ale já jsem mu to nedovolila. Teď jsem se ho bála ještě víc. Moc jsem brečela, všechno mě bolelo. Nemyslela jsem si, že je tohohle schopný. Chtěla jsem běžet co nejdál od něj, ale podlomily se mi kolena a tak mě vzal a odnesl do pokoje, kde mě nechal samotnou bez jakéhokoli slova nebo omluvy.