Zase ty, Weasley?! ✔️ FW

15. Pozvání na ples ☆

Asi zešílím nervozitou a zároveň puknu radostí.
Brumbál nám právě na snídani oznámil, že škola čar a kouzel v Bradavicích, po 10 letech, pořádá Silvestrovský ples. Aaaaa, to je úžasný. Myslím, že moje kamarádky mají stejné pocity jako já. Pištíme tady přes celý pokoj, možná nás slyší až obrazy na chodbě, ale to mě teď vůbec nezajímá.

"U Merlinových starých kalhot! Chápete, co to znamená? Že nás musí pozvat nějakej kluk!" ječela Chrisstine. No počkat, to mi vůbec nedošlo. Zarazila jsem se. Pozve mě Fred? Nebo se ho mám zeptat sama? To by bylo trapný. Musím mu poslat sovu. A nebo radši ne.

"Takže, dneska je sobota. To znamená, že dnes jdeme do Prasinek a míříme do pobočky k Madame Malkinové. Musíme si přece vybrat společnský hábit" plánovala nám den Bethany.
Kruci, to je další věc, která mi nedošla. Měla bych se uklidnit, ale je to můj první ples tak trochu nevím, co a jak.

Hned obědě jsme vyrazili do malé vesničky pod Bradavickým hradem. Pozemky byli zasněžené a my se v závějích brodily až po kolena. Jako blesk z čistého nebe mi zátylkem projela prudká bolest a vzápětí mi po krku začal ztékat studený sníh. Otočila jsem se, a jak jsem předpokládala, stály tam dvě zrzavé palice a děsně se chechtaly. Holky vedle mě jen strnule stály a čekaly, co udělám. Já začala řvát.

"Vy rudohlavý paka! Nesnáším vás! Víte, jak to studí?! Tak to ne hoši, tohle chce odplatu. Holky? Palte!" zaječela jsem. Moje kamarádky na nic nečekaly a strhla se prudká bitva. Takovouhle sněhovou válku Bradavice ještě nezažily. Přestali jsme až po tom, co jsme trefili Filche přímo do obličeje, když vyšel před Hrad.

Než se vzpamatoval, byli jsme už dávno v Prasinkách. První, kdo promluvil, byl George.
"No holky, jste fakt dobrý. Tohle by chtělo někdy zopakovat" mrkl na nás. Holky po něm hodily celkem hnusné pohledy, protože byly promočné až na kost. Najdenou si ale George odkašlal a tvářil se vážně.

"Ehm, Beth? Nechtěla by jsi jít se mnou na ples?" vysoukal ze sebe nervózně. Beth se přestala šklebit a na její tváři se objevil překvapený výraz.

"Tak za prvé, jak víš, jak se jmenuju? A za druhé, nejsi náhodou z Nebelvíru?" bylo první co z ní vypadlo. George se zatvářil ublíženě.
"Protože většinou kluci ví, jak se jmenuje holka, která se jim líbí. A ano, jsem z Nebelvíru" pronesl tiše s pohledem upřeným do země. Fred se tvářil úplně stejně překvapeně jako my ostatní. George očividně ze spánku nemluví.

Beth se vzpamatovala a potutelně se usmála.
"Tvoje pozvání přijímám, mám ráda exoty."
Georgeovi se rozzářila tvář.
"Díky, budu se těšit" a s úsměvem od ucha k uchu se vydal k Taškářovi, kam měla dvojčata původně namířeno.

"Páni" vydechl Fred "takhle jsem ho ještě nikdy neviděl, asi se mu opravdu moc líbíš" pronesl směrem k Bethany která se začervenala jako rajče.
"Tak, a my jdeme k Madame Malkinové" zavelela Killie a vydala se tím směrem. My ostatní jsme ji následovaly ale Fred mě zadržel.

"Hele, nechtěla by jsi jít na ples se mnou? Nebude mi vadit když odmítneš, ale jen jestli nemáš někoho jiného s kým by jsi šla..." nadhodil. Moje pusa se roztáhla do velikého úsměvu. Tak v tohle jsem doufala celý den.
Bez odpovědi jsem mu skočila kolem krku. Holky zase zíraly jako sovy na stromě.
Fred se uchechtl. "Budu to brát jako ano"

Poté se s námi rozloučil a vydal se za svým bratrem. A my konečně mohly jít pro společenské hábity. Mudlové tomu říkají plesové šaty.