Zase ty, Weasley?! ✔️ FW

29. Svatba ☆

U Merlina, chystám se na svatbu vlastnímu tátovi! Nemůžu tomu uvěřit. Sice je to trochu divný ale úžasný!

Před dvěma dny přijeli Vera s tátou a Finnem do Doupěte. Jak už jsem říkala, táta si bude brát Veru tady. Myslím, že to je správná volba.

Paní Weasleyová od rána pekla a vařila. Vždy, když se jí někdo zeptal, jestli nechce pomoct odpověděla stejně.
"Ne! Nepotřebuju pomoct, zvládnu to sama. Vy obstarejte zbytek."

Venku vyrostl pomocí kouzel velký bílý stan. Škoda, že tady nemohou být moji příbuzní. Tohle je čistě kouzelnická svatba. Má rodina z tátovy strany jsou mudlové a z máminy strany bych je asi radši nezvala.

Fredovi to náramě slušelo. Bílá košile mu krásně obepínala svaly na těle a černý motýlek to všchno tak způvabňoval. Já měla šaty, které jsem měla i na Silvestrovském plese. Modré, se stříbrnými třpytkami.

"Jsi ještě krásnější než na plese" vdechl mi Fred do mých černých vlasů, které jsem měla stáhnuté to volného drdolu. Lehce jsem se začervenala.

"Ty taky nejsi k zahození" dloubla jsem do něj loktem. Naoko rozlobeně se zamračil.
"Tak teda díky za kompliment" odfrkl. Já se zahihňala a vtiskla mu polibek na tvář.

"Tak já zase jdu. Musím připravit nevěstu" mrkla jsem na něj a nejelegantněji, co šlo na vysokých podpatcích, jsem odešla do domu.

Vyšla jsem po schodech nahoru a do druhých dveří vlevo. Tam se měla nacházet nevěsta. Sice tam byl člověk, ale jako nevěsta nevypadal.

"Rone? Co tady, u Merlina, děláš?" hleděla jsem nechápavě na malého zrzka.
"To bych se měl já ptát tebe! Tohle je můj pokoj, tady já bydlím!" utrhl se na mě a já si uvědomila zásadní věc.

Vera říkala první dveře vlevo, ne druhé. Nahrnula se mi krev do tváří.
"Eh, jo. Promiň" omluvila jsem se Ronovi a rozpačitě vyšla na chodbu. Ted už jsem zamířila do správných dveří.

Otevřela jsem je a nahlédla dovnitř. V ten moment se mi otevřela i pusa. V místnosti stála Vera ve svatebních šatech. Byl to snad nejkrásnější pohled na světě. Nebyla jsem schopna slova.

Vera se otočila ke dveřím, ve kterých jsem stála a usmála se. Měla dlouhé modré šaty (které mimochodem ladily s těmi mými) se závojem ve vlasech. Vlasy měla spletené do různých krucánků.

"Zavři tu pusu, vlítne ti tam drak" pobídla mě Vera se smíchem.
"U Merlina, Vero. Jsi naprosto nádherná!" vykřikla jsem a rozšířila jsem oči. Nevěsta se začervenala.
"Ale prosím tě, za to tobě to sluší, Emily" prohlédla si mě a já zase zrudla. Ach jo.

"Víš, chtěla jsem se tě na něco zeptat" zvážněla jsem a Vera naklonila hlavu na stranu jakože poslouchá. Hluboce jsem se nadechla.
"Můžu ti říkat mami?" zamumlala jsem tiše.

Žena na mě nejdřív koukala dost překvapeně ale pak se jí do očí nahrnuly slzy.
"Jistě, zlatíčko. To víš, že můžeš. Pojď ke mě" odpověděla brečivě a nabídla mi náruč.
Já jí, jakéhokoliv dalšího pobídnutí, vpadla do náruče.

~~

Obřad proběhl výborně. Finn v obleku vypadal sladce, ale nezdálo se, že by byl moc nadšený. Jakmile táta Veru políbil, natočil se ke mě Fred a udělal to samé. V tu chvíli jsem věděla, že právě s ním jednou budu stát u oltáře.