Unknown in the night |POZASTAVENO|

5. Kapitola

,,Takže za necelý měsíc a půl sou vánoce jak všichni víme. Proto se ředitel rozhodl uskutečnit vánoční ples." všichni si začali mezi sebou šeptat a učitelka pokračovala. ,, Bude se konat tady ve areálu školy. Budete oblečeni elegantně, kluci v obleku a holky v šatech, ne jako minulý rok v plavkách, že Kime." upřela pohled na třídního sportovce, který se schoval za Maxe. ,, Bude se konat 14.12. o 18:00 tak nezapomeňte přijet. A ještě něco, když ste tá nejvíce schopná třída, výzdobu zařídite vy." dokončila svůj monolog paní učitelka a všichni si začali mrmlat a nadávat, proč právě oni musí dělat výzdobu.

,,Marinette? Tady máš papír, po konci hodiny rozděl prosím tě úkoly, kto má co dělat na tú výzdobu, ano?" podala modrooké dívke papír a konečně se začalo normální vyučování.

Po hodině se k Marinettiny a Alyiny lavice sešla celá třída, aby se dozvěděli kto má jaký úkol.

,,Fajn takže, kluci Kim, Ivan, Nino a Agreste, vy do areálu donesete židle, stoly a DJ pult, za kterým doufám budeš hrát ty Nino." řekla a podívala se na Nina, který řekl že to je samozřejmé, nenechá přece nějakého debila hrát. ,,Dobře, Max a Nathaniel vy máte na starost světla. Já, Alya, Lila a Myléne máme výzdobu a posledně Chloe, Sabrina, Juleka a Rose, vy máte občerstvení. Rozumíme?" zeptala se všech a všichni přikyvli.

Až na Lilu. ,,A to mám jako vyzdobit celou sálu? A navíc, nemusím tě poslouchat, ne člověka, kterému ráno očividně vybouch fén," škřípavie se zasmála a pohodila vlasy. Marinette zaškrípala zubama.

,,Proč bys to nedělala? Jseš ochrnutá nebo co? A nebo nic neříkej, z té tvé tlamy by vyšla zase jenom lež." řekla směrem k Lile Chloe a založila si ruce na prsou. Marinette se překvapeně a děkovne usmála na Chloe a tá na ní mrkla.

,,Takže když všichni souhlasili, 13.12. se všichni sejdeme dolů aby sme to vše udělali." všichni zamrmlali na souhlas a vybrali se ven na přestávku.

,,Vážně vypadáš, jak kdyby ti ráno vybouchl fén." zasmál se blonďák, opírající se o dveře a sledoval jak si Marinette ukládá věci do tašky. Zůstali tady jen oni dva.

,,Ty zase jak kdyby ti vybouchl každý den, takže bych držela svou tlamičku být tebou." ušklebila se na něj a pozadím se opřela o lavici, aby nemusela stát. Mohla si i sednout, ale byla lenivost sama takže.

,,A tys zase každej den milejší a milejší." pousmál se svým stylem.

,,No jo, na tebe určitě."

Uchechtl se a odrzil se od dveří. Měl nasměrováné rovno k ní. Její srdce se rozbouchalo o něco víc a víc se namáčkla na lavici. Přiblížil se k ní a ona se opřela jednou rukou o stůl.

Nahnůl se k ní tak, že dýchali stejný vzduch a koukal jí do očí a jí do nosu udeřila vůně jeho drahé kolínské. Přiblížil se ke jejímu uchu a zašeptal. ,,I když máš to ptačí hnízdo na hlavě, stále si roztomilá Chengová." a kousl jí jemně do ušního lalůčku. Pak se rychle sebral a odešel ven ze třídy.

Marinette chvíli ani nedýchala a snažila se vstřebat co se právě stalo. To jí právě Agreste řekl že je...roztomilá? A kousl jí? Proboha a ta jeho vůně! Do řitky ne! Nemůžeš Marinette, je to fuj. Agreste je fuj. Vždyť ho nenávidíš, tak zklidni hormon! Agreste se s ní jen zahrává, nic víc v tom nebylo, je to idiot, který si chtěl na ní jen zvýšit ego tým že mu podlehla. Počkat! Ona mu nepodlehla! Ani nikdy nepodlehne! Sklapni už!

Dala si facku. Dost silnou.

Zakroutila hlavou a radši šla ven na přestávku.

***