My Perfect? Life

Kolik Ještě?

Po vystoupení z výtahu šel každý svou cestou. Minho šel do kanceláře a připravil si nějaké papíry, zatím co han rovnou ke kávovaru. „Idiot." řekl naštvaně Han. „Nejdřív se ke mě chová jak kdyby mě balil a teď jak kdyby mě nesnášel."
„O kom mluvíš?" vystrčil spoza rohu hlavu Innie.
„Fuj já se lekl, to mi nemůžeš dělat!" vyjekl Han držíc ruku na hrudi a dýchajíc jak kdyby uběhl deset kilometrů. Innie se zasmál.
„Mluvíš o šéfovi že?"
„Možná............ " protahoval Han.
„Taky jsem si toho všiml, chová se divně, takhle se nikdy nechoval, určitě se mu líbíš!" drkal I.N. loktem Jiho. „To asi těžko Ine a i kdyby, nejsem gay." hodil na Innieho vražedný pohled Ji.
„Pfff, říkáš ty!"
Jejich hádání by pokračovalo dál kdyby-
„Můžete mi vysvětlit kde mám to kafe? Čekám tady snad už půl hodiny a stále nic, jste k ničemu a to jste tu druhý den, brzo půjdete pěkně domů." spražil je naštvaným pohledem Minho.
„Jo asi jsi měl pravdu." špitl Innie a vypařil se jak nejrychleji to šlo. „Už je hotové." řekl Han podávajíc šéfovi hrníček. „A úsměv by nebyl?" přidal Min. Jisung se usmál - no, spíš vycenil zuby jak psychopat. „No tak, máš tak krásný úsměv a ty uděláš toto?" naklonil hlavu Min a zvedl obočí. Hanovi spadl ušklebek a zarazil se. Koukal se na něj, ten se jen nervózně usmál.

~Minhova mysl : fuck. ~

Han si nemohl pomoct a usmál se nad jeho nervozitou. „Páni." řekl Minho jak kdyby se měl roztéct. „Co?" nechápal Han. „Nic Vaše Výsosti veveří tlamo." ušklíbl se Min. Kolik ještě od něho dostanu nadávek? Už dost! „Nepřeháníte to trochu?" rozzuřil se Han a pokračoval: „Nejdřív se ke mě chováte jak k vašemu nejlepšímu kamarádovi a teď mi tu nadáváte? Navíc to vy jste chtěl abych se usmál! To je další věc, dáváte mi lichotky aby jste mě pak mohl urážet?! Co to k sakru je!?"
„Dobře Hane, hlavně se uklidni, vysvětlím ti to. Víš já -"
Minho by pokračoval když v tom Hanovi zazvonil telefon. Hana nezajímali "lži" Minha. Tak to zvedl.

Volá : Mamka❤️

M: Ahoj zlatíčko, snad neruším ale musím ti oznámit velikou novinku! Tvoje dlouholetá kamarádka za tebou jede. Zapomněla jsem ti to říct a vzpomněla si až teď. Mohl by jsi ji vyzvednout z letiště? Ona to tam nezná.

J: Počkej.. Ty myslíš -?

M: no přeci Shin Ryujin.

*Ji se zastavil. Ryu? Holku kterou snad odjakživa.. miloval?

J: Hned Mami neboj, papa.

M: Dobře, věděla jsem že budeš mít radost, pa!

Konec hovoru

Han si dal mobil do kapsy. „Beru si volno šéfe, je to důležité." řekl při odchodu. „Já ti ho ale nedám." Minho doufal že to Hana zastaví, bohužel nezastavilo.

Minhův POV

Já se na to vykašlu! Kdo je sakra ta Ryujin? Snad s ní Han nic nemá. Musím mu to říct. Všechno.

~Mezitím na letišti~

Han už netrpělivě vyhlížel zda se neukáže někde její svítivě růžové vlasy. Támhle je! „Ryu!" mával zběsile svojí rukou. „Hannie!!!" běžela k němu.
„Ryu, tak rád tě vidím, vypadáš úžasně."
„Díky, ty taky." usmála se, stejně tak i Han.
„Je mi líto ale budeš muset jet semnou autobusem, já auto nemám." řekl trochu poníženě Ji. „Stále?"
„No jo, no jo." ještě jednou se oba zasmáli a šli na autobusovou zastávku.

Když dorazili domů Han nechal Ryu si vše prohlédnout. „Wow, máš to tu nádherné, a útulné." řekla s údivem.
„Děkuji, tady si polož věci a támhle je ložnice, mám jen dvoulůžkovou postel takže budu spát na gauči."
„Mě by nevadilo kdybys spal-"
Ryu byla přerušena Hanovým telefonem. Jako prvně Mihno. Tentokrát ale volal někdo jiný než mamka.

Volá : Innie

I: Ji! Kde jsi? Je tu hrozný rozruch!

J: Teď jsem doma. Co se tam děje?

I: Z ničeho nic je tu hrozný frmol , nikdo tu nestíhá, musíš okamžitě přijít a začít roznášet desky a papíry, jinak přijdeš o práci.

J: Dobře už letím.

Konec hovoru

„Je mi to líto Ryu ale musím okamžitě do práce jinak o ní přijdu. Snad to chápeš."
„Jasně, jen jdi, zapnu si telku." řekla.
„Díky, jsi nejlepší." dodal Han a s klíči v ruce běžel ke dveřím.
„Pa!" křikl a zavřel.
.
.
.
.
Pak ještě otevřel aby jsi došel pro mobil, ale potom už vážně jel do práce.