Horns [Black Butler ff]

Starý známý...

Unaveně se protáhnu. Konečně mám všechno hotové. Spokojeně si svléknu uniformu a navléknu se do něčeho pohodlného. Zítra bude Štědrý den a další den bude Vánoční ples. Takže zítra místo klidného dne budeme všechno připravovat. Ale stejnak se těším. Bude zábava. Potichu vyjdu na chodbu a zavřu za sebou. Přejdu k oknu, co je na konci chodby a otevřu ho. Oglédnu se. Dobrý, nikdo tu není. Je tu hrobové ticho. Opatrně vylezu a chytnu se něčeho, co je nademnou. Podívám se pod sebe a trošku se oklepu. To je docela výška. Vyskočím a chytnu se střechy. Rychle se vyškrábu nahoru a stoupnu si. Zamrkám. Dneska strašně moc září hvězdy a měsíc, takže je vidět. Vyjdu až úplně nahoru a sednu si doprostřed té velké střechy. I když je noc, tak je tu krásný výhled. Začnu si tiše broukat jednu melodii, co mi hraje v hlavě prakticky furt. Tohle lezení na střechu jsem dělala odmala. Jakmile mě nikdo nemohl najít, tak jsem byla na střeše a pozorovala jsem svět.
Po chvíli už na mě dopadla únava, tak jsem se rozešla ke konci střechy. Jen klid. Zhluboka se nadechnu a začnu lézt dólů. Jak nečekaně mi to ujede a nestihnu se udržet. Rychle se aspoň chytnu okna a pokusím se udržet. Ruka mi bohužel znovu sjede. Pevně zavřu oči. V tu chvíli mě ale někdo zachytí. Zamrkám a podívám se nad sebe.,,Sebastiane! Tak ráda tě vidím." pousměju se a s jeho pomocí vylezu nahoru. Přepadnu oknem dovnitř a snažím se uklidnit. Sebastian se na mě zamračí,,Co jsi tam dělala?" zabručí a zvedne mě na nohy. Podrbu se na hlavě,,No... Něco jsem tam hledala" šeptnu a pohlédnu mu do očí, které mě probodnou,,No dobře, dobře. Byla jsem prostě na střeše." zabručím a rozejdu se do pokoje. Sebastian mě chytne za ruku a pohlédne mi do očí,,Už tam nelez, ano?" usměje se. Pousměju se a pokývu hlavou,,Dobře." usměju se a rozejdu se do pokoje. Je tu tak krásné ticho. Zastavím se u svého pokoje a počkám na Sebastiana. Stoupnu si na špičky a políbím ho na tvář,,Dobrou noc." usměju se a odejdu.

Probudí mě pohlazení po vlasech. Lehce sebou cuknu a otevřu oči. Naskytne se mi pohled na spokojený trošku ďábelský úsměv,,Vstáváme. Čeká tě vaření." usměju se a pomalu si sednu,,Dobré ráno." protáhnu se a podrbu se ve vlasech. Sebastian mi na klín dá oblečení,,To je teda servis." zasměju se a pohlédnu mu do očí. Vždycky mě uklidní... Zamrkám a vsatnu. Začnu ho tlačit ke dveřím,,Mockrát děkuju, ale teď chci soukromí, ano? V kuchyni budu za pár minutek." usměju se a zabouchnu za ním dveře. Poté, co se převléknu a dokončím ranní hygienu se objevím v kuchyni. Ihned zastavím Barda, který se tu zase oháněl plamenometem. Pošlu ho do sálu, aby pomohl ostatním s přípravou na ples. Chvilku protestuje, ale pak odejde. Vítězně se usměju a začnu vařit.

Můj pohled spadne na hodiny,,Za půl hodiny začnou přicházet hosté." znervózní Mey-Rin. Pousměju se,,Ale no tak." zasměju se. Sedíme všichni společně u stolu. Sebastian se zvedne, aby nám mohl říct co a jak. Ale já ho předvěhnu,,Sebastiane, běž připravit Pánovi šaty. Finny a Bard se dojdou převléknout. Já a Mey-Rin připravíme nápoje" rozkážu a všichni až na Sebastiana se dají do práce. Sebastian mě probodne pohledem. Nasadím sladký úsměv,,Copak?" šeptnu. Ten jen zavrtí hlavou a odejde. Zašklebím se. Vyhrála jsem.
Upravím si vlasy v zrcadle a přeběhnu ke hlavním dveře. Dostala jsem za úkol vítat hosty. Nasadím úsměv a začnu je vítat. Mey-Rin a Finny roznáší pití a Bard roznáší různé jídlo, co jsem připravila. A Sebastian samozřejmě chodí jako pejsek za Pánem. Zkontroluju seznam hostů. Už chybí jen dva hosté. Sutcliffe a Trancy. To poslední příjmení mi něco připomíná. Na to se vedle mě rozlítnou dveře a vstoupí dovnitř osoba celá v rudém,,D-dobrý večer." pousměju se. Osoba jen kývne a začne se rozhlížet,,Omlouvám se, ale jak se jmenujete?" šeptnu. Probodne mě pár zelených očí,,Grell Sutcliffe." zabručí. Odškrtnu si-. Počkat. Je to chlap nebo ženská? Skloním hlavu prostě to příjmení zaškrtnu. Ve tváři vypadá jako chlap, ale má to na sobě šaty. Zvednu hlavu, ale to už tu není. Na rameni mi přistane ruka,,Tak jak to jde?" usměje se na mě Sebastian. Usměju se,,Jde to dobře. Chybí tu akorát jeden host... Trancy" zamumlám. Sebastian se zamračí,,Co se děje?" šeptnu a nakloním hlavu na stranu,,Večer ti to řeknu." zabručí. Usměju se a pokývu hlavou. Otevřu dveře konečně poslednímu hostu,,Dobrý večer." usměju se. Je to nějakej skrček bloňdatej. Podívám se vedle něj a trochu se zaseknu. Ale ne,,T-trancy, že ano?" usměju se a odškrtnu si je,,Užijte si ples." šeptnu. Odejdou a podívám se na Sebastiana, který okamžitě odejde za Pánem. Odfrknu si a dojdu si pro tác se sklenicemi. Začnu do nich nalévat víno,,Dlouho jsme se neviděli." šeptnu hlas za mnou,,Nazdar pavoučáku." uchechtnu se a podám mu sklenici,,Jak to jde s proměnou?" zabručí. Probodnu ho pohledem,,Ani nemluv. Proč jsi zdrhnul?" zabručím. To on všechno zavinil. Claude. Měl mě proměnit v démona, ale vykašlal se na mě uprostřed rituálu. Takže jsem na půl démon a na půl člověk. Claude se mi omluví a nakonec si s ním přiťuknu,,Tak na dnešní únavný večer." uchechtnu se,,Je vidět, že humor máš furt stejný." usměju se,,Takže... Ty teď žiješ jako služka?" nadzvedne obočí a já kývnu hlavou,,A ty jsi taky sluha." uchechtnu se a Claude pokrčí rameny,,Hold to je tak." uchechtne se. Přijde k nám ten blonďáček,,Neflákej se tu a pojď." zabručí a Claude s ním někam odejde,,Ty ho znáš?" cuknu sebou. Sebastian stojí vedle mě a mračí se,,Ty seš teda strašidlo." zabručím a uklidním se. Sebastian jen něco zamrmlá,,Ano, známe se. A?" uchechtnu se a vezmu tácek do rukou. Sebastian mě chytne za rameno,,Drž se od něj dál." šeptne. Pokývu hlavou,,Dobře. Ale jen kvůli tobě." usměju se. Sebastian se pousměje a pustí mě. Rozejdu se mezi dav rozdávat pití.

Většina hostů již odešla. Pán ještě řeší nějaké věci s hosty. Omluvím se u Mey-Rin a vyjdu na zahradu. Sice je zima, ale je to lepší než opilý hosté. Sednu si na schody a otevřu flašku, kterou jsem vzala v kuchyni. Spokojeně se napiju. Uslyším otevření dveří a pak kroky až ke mě,,Promiň Sebastiane, už jdu zpátky." zabručím a zakloním hlavu, abych se podívala na jeho mrzutej obličej. Zamrkám,,Claude!" vyheknu nadšeně. Claude si sedne vedle mě,,Myslela jsem, že už jste odešli." šeptnu a pousměju se. Nabídnu mu flašku a zavrtí hlavou,,Alois se furt motá kolem Ciela, tak ho aspoň pohlídá Sebastian." zabručí a já se zasměju,,Nevím proč, ale díky tomu malýmu spratkovi teď vypadáš jak nějaká chůvička." zasměju se a vezmu si flašku zpátky. Napiju se. Pohlédnu na jeho ruku, která se blíží k té mé. Naschvál uhnu,,Nic takovýho. Podělal sis to sám." zabručím a spokojeně se uculím. Claude se nejdřív zamračí, ale nakonec pokrčí rameny. Uslyším hudbu zevnitř. Přivřu oči a začnu tu melodii poslouchat. Tak moc jsem měla ráda hudbu,,Řekni mi oravdu. Proč jsi zmizel?" šeptnu a podívám se na něj,,Protože se objevil ten spratek, co chtěl upsat duši. Bylo to snazší. Ale netušil jsem, že mě najdeš." uchechtne se,,Takže dokud tady bude ten spratek, tak budu takhle." šeptnu. Claude pokýve hlavou. Uslyším za námi otevření dveří a rychlé kroky. Spíš běh.,,Claude!" vypískne ten blonďatej spratek. Uchechtnu se a vstanu. Otočím se a mé oči se setkají se Sebastianovými. Rychle skloním hlavu a odejdu s flaškou dovnitř. Dám ji na linku. Už tu skoro nikdo není. Claude s tím spratkem taky odejdou. Pán odejde a já začnu s ostatními uklízet. Je tu strašný bordel.

Prokřupu si záda. Hotovo! Odložíme věci na úklid a pustíme si tam hudbu. Sednu si na ty obrovské schody a opět se napiju z další flašky. Sebastian sejde dólů a nabídne mi ruku,,Je libo tanec?" usměje se. Zamrkám,,Neumim tančit." zabručím. Sebastian mě chytne za ruku a vytáhne mě na nohy,,Povedu tě." šeptne a natiskne si mě na sebe. Skloním hlavu a začnu tančit tak, jako on. Pousměju se. Nejde mi to. Motají se mi nohy. Sebastian mě chytne za bradu a zvedne mi hlavu,,Věř mi." šeptne. Pousměju se a pevně se ho chytnu. Pohlédnu mu do očí a začneme jakžtakž tančit. Furt mi to nejde. Po chvilce hudba skončí a já se odtáhnu,,Tak... Děkuju za tanec." pousměju se a sednu si zpátky na schody,,To bylo úžasný." vypískne Mey-Rin. Podrbu se na hlavě,,No... Nejde mi to." uchechtnu se. Sebastian si sedne ke mě,,Tak začneme cvičit." navrhne. Zavrtím hlavou,,To je dobrý, jsem jenom služka." usměju se a začnu pít další flašku. Sebastian jen nad tím zavrtí hlavou. Odložím flašku,,Už půjdu spát. Dobrou noc." usměju se a odejdu společně s další flaškou do pokoje. Tam se převléknu a sednu si na postel. Spokojeně dopiju flašku. Vyruší mě zaklepání na dveře,,Je otevřeno." zabručím. Samozřejmě dovnitř vejde Sebastian,,Potřebuješ něco?" usměju se. Sedne si na kraj postele a ukáže mi další dvě flašky. Ušklíbnu se a jednu mu vezmu,,Děkuju." uculím se a začnu pít. Tohle je trochu víc silný. Přivřu oči. On snad do toho něco dal. Je mi divně. Kleknu si a přiblížím se k Sebastianovi,,Copak?" ušklíbne se. Zašklebím se a chytnu ho za límec. Přitáhnu ho k sobě a spojím naše rty v polibek. Po chvíli se odtáhnu a Sebastian mě pohladí po tváři,,Myslíš na to samý, co já?" ušklíbne se. Uchechtnu se a začnu mu rozepínat košili,,Samozřejmě, že jo." Zašklebím se.

°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Tak a tady vám to utnu vy úchylové
👀💗
Možná se dočkáte pokračování v další kapitole (a nebo ne)
Každopádně doufám, že se líbilo 💕