Horns [Black Butler ff]

Prolog

Jmenuji se Mitsuko Carves (viz obrázek) a je mi už 19 let. Bohužel, kvůli určitým komplikacím před mými narozeninami, už nejsem člověk. Jsem takový poloviční démon, nedokončený experiment dalo by se říct. Ani sama nevím, proč z toho tak moc nešílím. Mý rodiče zmizeli, když mi bylo 11 a v domě jsem zůstala se služkou a na krku jsem měla několik továren na zbrojní průmysl. Ta služka po mém incidentu radši utekla. Můj problém je, že se pořád nedokážu proměnit. Musím přijít na to jak, ale prý potřebuju pomoct. Nechci s tím ale nikoho otravovat. Jo a ještě jeden problém tu je. Před týdnem jsem přišla o dům a o všechno ostatní. Bohužel. Takže teď si žiju na ulici s vyhladovělím břichem a čekám až budu moct někomu něco vzít.

Po pár týdnech začalo v noci mrznout. Musím najít místo, kde můžu zůstat. Po chvíli jsem se dostala z města a rozešla jsem se po jedné bahnité cestě směrem... Někam. Zabalila jsem se do mé děravé deky a dál šlapala vedle cesty. Bohužel se mi ten výlet dobře protáhl. Už byla tma a jen měsíc mi rozjasňoval moji cestu. Má oční víčka už pomalu také upadala ke spánku. Nakonec jsem to vzdala a sedla jsem si ke stromu, co byl u cesty. Zabalila jsem se do deky a přivřela oči.

Po chvilce jsem opět otevřela oči, kvůli bahnu, které na mě cáklo. Rozespale se rozhlédnu. Nějaký projíždějící kočár mě ohodil bahnem. Jen jsem si povzdechla a zpátky se zakryla dekou,,Jste v pořádku?" vykoukla jsem z deky. Přede mnou stála silueta muže,,A-ano." lechce jsem se kvůli mrazu klepala, ale co. Ten muž si ke mě kleknul a pohlédl mi do očí. Jeho krásné rudé oči se lehce rozzářili,,Vezmu vás do bezpečí, nebojte." vzal mě opatrně do náruče a já se lehce usmála,,D-děkuju." hlesnu tiše a po chvilce mu usnu v náruči.

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

Doufám, že se ten prolog líbil :3

a ano, píšu o Sebastianovi, ano jeblo mi, prosím nedivte se ;-;

Lau UwU