Mortality

六

Bakugou se začal měnit i před zraky svých přátel a spolužáků. Přestal křičet, celkově už nebyl tolik výbušný. Byl pobledlý a unavený. Všichni viděli, že se něco děje, ale báli se zeptat. V podstatě to nechali na Izuku. Nejsou slepí, všimli si jak často jsou spolu. Nepřipisovali tomu žádnou váhu, přeci jen to jsou přátelé z dětství. Jejich vztah není možná zdravý, ale nějaký tam je, tedy, podle nich. Izuku a Katsuki však ví své.

'Moc na sobě pracuje.' Říkají všichni. Proto to neřeší už ani z části.

,,Kacchan? Nevíš kam jsem si dal tu novou limitovanou figurku All Might?" Zeptal se v šeru pokoje Izuku. Přehraboval se úplně všude. Bakugou zato ležel naprosto spokojeně v posteli. Jen ho mlčky sledoval a přemýšlel. Má mu říct, že už hodinu na tu figurku přímo kouká, nebo ho nechá dál hledat, aby si pak přišel ještě jako větší idiot? Těžká otázka. Kam se na to hrabe 'být či nebýt'.

,,Ne, nemám nejmenší tušení." Odpověděl mu. Rozhodl se. Neřekne mu to. Prostě si počká jak se to vyvine. Hlavně, aby nezačal brečet, jako naposledy, kdy brečel, že ztratil pyžamo kostýmu All Might, které měl na sobě. Ano, Midoriya byl napůl v polospánku, když z něj toto vypadlo.

Bakugou se nikdy nenudí. Izuku se o všechnu zábavu postará. I když si toho sám není vědom.

Midoriya zaskučel a začal vyhazovat obsah menší skříňky na zem. Už teď to u něj v pokoji vypadá jako po tornádu, teď tomu ještě ke všemu nasadil korunku.

Bakugou se usmál a zavřel oči. Idiot. A to je to prej jeden z nejchytřejších studentů. To tak.

,,Co kdybys šel do postele?" Navrhl Bakugou. Nemá co objímat a deka se po chvíli stává nepohodlná. Izuku je takový druh mochi. Sladký a měkký. Měkký, ale jen v některých situacích. Jindy dokáže být i tvrdý, samozřejmě. Který budoucí hrdina ne, že?

Midoriya si zoufale sedl doprostřed pokoje na zem. Okolo něj není po podlaze ani památky, je to jen on, papíry a oblečení. ,,Nemůžu ji najít!" Skoro až zakňučel.

Katsuki si povzdech. Proč že s tím iidiotem chodí? Momentálně nechápe, čím ho tehdy tak očaroval. Velkou roli v tom sehrál jeho smaragdové oči, zbytek je pro něj nějak rozmazaný. Kdo by si také chtěl pamatovat, že na něj zakřičel velmi nevhodná slova, přirazil ho ke zdi a prudce políbil? On ne, zato Midoriya ano. Tuhle část na tom má nejraději. Jeho časovaná bomba, Katsuki, se mu vyznal a přitom to byl stále on. Byl nadšený. Konečně mu bylo sděleno, že ho jeho dobrý přítel z dětství nenenávidí. Byl to pro něj lepší pocit než výhra v loterii. Ne že by sázel, ještě nemůže, navíc, vše utratí za figurky a polštáře životní velikosti.

,,Už pěknou chvíli tu figurku máš na poličce, blbe." Zabručel blondýn. Stále nechápe, jak se do něj mohl zamilovat. Oba jsou tak rozdílní. Člověk by si pomyslel, že si Izuku najde pěkné a milé děvče, no, a skončil v pokoji s karamelkou. Bakugou si zase měl najít křehkou a svůdnou dívku, kterou by mohl chránit. To se mu v podstatě povedlo, jen to není dívka, mezi nohama mu něco přebývá.

Midoriya zvedl pohled na poličku a zaskučel.

,,A teď už pojď, sakra, do tý postele!" Zabručel Kacchan a hodil po svém šprtovi polštář.