Inspirace mého srdce

18.

Trvalo mi opravdu dlouho než mi všechno došlo, Marinette byla opravdu modelka, ano byla, z neznámého důvodu jí přestala být přesně v době, kdy přijela sem do města. Stala se z ní barmanka a nakonec odkoupila všechny podíly na klubu, aby ho udržela nad vodou. Neberu to jako podvod, prostě to pověsila na hřebík a začala podnikat jinde a podle všeho dost úspěšně. Taky kdybych mohl tak o tom nikde nemluvím a otevřu si třeba hotel. To že v tomhle oboru skončila mi potvrdil její bývalý zaměstnavatel v Japonsku a i její matka. Ta také mimo jiného říkala něco ve smyslu, že je pro jejich rodinu mrtvá dík tomu co provedla. Už o ní nikdy nechtějí slyšet, vidět její fotografii natož jí samotnou. Svým činem  prý pošpinila tradiční japonskou rodinu a tohle je její trest. Neměl jsem se k ní jak dostat a ještě divnější než tohle byl fakt, že mě otec nechtěl vidět. Dostal jsem od něho svobodný život a pokud s ním nechci navázat spolupráci, nepřeje si mnou být rušen. Co je to za blbost? Celé roky jsem ho musel poslouchat, najednou se objeví Kagami, jemu přeskočí v hlavě a já se můžu klidně zfetovat a ožrat, aniž by mi cokoliv řekl. Dokonce nechal propustit Nathali, která to neunesla a před pár dny se pokusila o sebevraždu, která jí bohužel vyšla. Asi vždycky když člověk získá co chce, přijde o všechno na čem mu ze srdce záleželo. 

Hledal jsem jí, opravdu dlouho, nechal jsem si najmout i soukromé očko, které našlo poslední stopu k baru ze kterého odešla toho večera chvilku po mně. Ani možnost, že chodí po Paříži s blonďatou parukou nepřicházela v úvahu. Jediné co očko tvrdil a byl si tím jist, že nemohla opustit zem. Nikdy nebyl její pas zaznamenán, takže pořád tady někde je. Tu fotku, kterou měla jako tmavovláska zarámovanou jsem si nechal zvětšit a v životní velikosti dát do ložnice. Ten pohled z té fotky mě přinutil se změnit, prošel jsem si léčbou, kurzem na zvládání komunikace s médii, přehodnotil jsem celkově svůj život a udělal z něho lepší. Opět jsem začal pravidelně chodit za svojí maminkou na hřbitov a nosil jí čerstvé květiny, které tolik milovala.

"Kéž bych věděl kde bych tě našel." opakoval jsem si stále v duchu.

Upnul jsem se na práci, vybudoval jsem si odnož z otcovi firmy a začal si vydělávat vlastní peníze. Návrhy mi sice stále dodával otec, ale postupem času jsem zjistil, že jsou jiné než otec dříve navrhoval. Byly daleko lepší, bylo z nich cítit mládí a odhodlanost tvořit cokoliv jiného a hlavně přizpůsobovali se mi. Pokaždé když jsem změnil svůj osobní styl oblékání, nebo si nechal udělat bláznivý účes, okamžitě přišly na focení návrhy, které tomu dokonale odpovídaly. Otec takový nikdy nebyl, což znamenalo, že si musel najít někoho, kdo navrhuje přímo pro mě a mému otci se to líbí natolik, že to schvaluje a posílá mně.

Zrovna jsem přistál v Řecku, čekala mě tady dosti neobvyklá přehlídka plavek. Dnes to bylo už pět let co jsem utekl od oltáře s Kagami. Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. Kolik peněz stálo se Kagami zbavit, nechat zlikvidovat všechen materiál, aby se nikdo o té nepovedené svatbě nedozvěděl. Tolik smluv mlčenlivosti co bylo podepsáno, v tolika kopiích, ale stálo to za ten klid. O to horší je, že už pět hled hledám dívku, dok které se moje srdce zamilovalo. Nebudu dělat ze sebe svatouška, stále střídám holky, žádný vztah jsem od té doby nenavázal, ale už žiji daleko víc ukázněný život než dříve. Nějak už jsem se vzdal naděje, že bych jí ještě někdy mimo tu krásnou fotku viděl. Kdyby jen věděla, že zachránila před zhoubou jednoho egoistu, který si ožralý na veřejnosti před ní hladil rozkrok. Snad sleduje alespoň média a ví, že jsem se změnil.

"Kámo razíme na after párty, jdeš taky?" poklepal mi na rameno Nino.

"Hele dneska ne." kluci se zasmály a nešetřili urážkami na mé jméno.

"Klasika, Agrest je posledních pár let za slušňáka." rýpnul si Nino a odešel s partou kluků.

Ještě ten večer jsem se tajně vrátil zpět na hotelový pokoj a odtud si objednal okamžitě soukromé letadlo do USA. Měl jsem v plánu dorazit do země dřív než můj otec a každá hodina dobrá, projdu si v klidu město a zabydlím se.