neznámý

II.

Další den ráno, jsem se probouzela a v pokoji bylo až moc světla. Podívala jsem se na hodiny a bylo přesně osm hodin ráno. Zaspala jsem! Snažila jsem se co nejrychleji vstát z postele, obléct se a upravit se. Nejrychleji jak jsem dokázala jsem běžela do práce. Po příchodu jsem se Hance omluvila a ona se začala smát a řekla "to je v pohodě, stejně tu ještě nikdo není! v zadu máš udělaný kafe a trochu se ještě uprav" jen jsem se na ni usmála. Šla jsem do zadu a v klidu si vypila kafe, namalovala jsem se a učesala si vlasy, kolem pasu jsem si obvázala černou zástěru a šla dopředu za Hankou. Docela se to v kavárně začínalo plnit, okamžitě jsem ji šla pomoct. Když jsme měli všechny zákazníky obsloužené Hanka mi pošeptala "ten hezkej kluk u toho stolu u okna se po tobě furt kouká, bež za nim a dej s ním řeč" koukla jsem na ni a spustila "ne to přece nejde, vždyť ho ani neznám" Hanka se tak šibalsky pousmála a já se vydala za tím pohledným klukem. Byl opravdu krásnej, hnědé vlasy a měl asi skoro 2 metry. Došla jsem za ním a řekla "dáte si ještě něco?" a usmála jsem se na něj. Řekl "ano tenhle drink" a ukázal rukou na nápojový lístek. Najednou jsem ho přestala vnímat a dívala se jen na jeho tetování na ruce, došlo mi že to tetování je hodně podobný tomu záhadnému klukovi ze včerejšího večera. Jen jsem mu odpověděla "jo jistě, donesu vám ho". Šla jsem zpátky k Hance a řekla ji ať mu připraví ten drink, že si odskočim a budu hned zpátky. Vzala jsem si z kabelky cigarety a zapalovač. Posadila jsem se před kavárnu a zapálila si. Otevřeli se dveře, já to nijak nevnímala. Ozvalo se  "můžu si přisednout" jen jsem odkývala. Přisedl si ke mně ten pohledný kluk. Nemohla jsem z něj spustit oči, byl tak neodolatelně krásnej a v jeho očí byla taková jiskra. Jen při pohledu na něj jsem se rozechvěla. Zeptala jsem se ho "jak se jmenuješ?" on mi těmi nejsladšími rty odpověděl "Dominik, jak se jmenuješ ty?" odpověděla jsem mu "Nikola" pousmál se a potáhl si z cigarety. Řekla jsem mu "už se musím zas vrátit do práce, těšilo mě Dominiku" on odpověděl "rád bych tě poznal víc, nechceš zajít někam po práci". Chvílu jsem přemýšlela, ale dalo se mu jen těžko odmítnou a tak jsem odpověděla "dobře, končím tady v 6" pousmál se. Oznámila jsem to Hance a ona mě okamžitě začala objímat.

Bylo 16:45 a nikdo tu nebyl ani jeden zákazník tak jsem řekla Hance ať jde za svým přítelem ona mi začala děkovat. Řekla mi "zvládneš to tu co když zas přijde víc lidí" protočila jsem oči a řekla "to je moje omluva za ten příchod, už běž  a užij si to se svým přítelem"

V 17:50 jsem byla už hodně nervózní přešlapovala jsem z jedné strany kavárny na druhou a u toho si kouřila cigaretu. Říkala jsem si "co když nepřijde, o čem se s ním budu bavit, vždyť ho ani neznám" koukla jsem na hodiny a akorát bylo přesně šest. Myslela jsem si že už nepřijde. Šla jsem do zadu pro své věci. Uslyšela jsem dveře vyběhla jsem do předu. Stál u dveří byl tak nádhernej! Řekla jsem "kam chceš jít?" a on...