4.

290 25 0
                                    

Pohled Asahiho
Přinesl jsem mu jídlo a on všechno snědl. Jen co dojedl si lehl a spal. Je tak roztomilý. Nedalo mi to a já jsem ho pohladil po tváři. Potom jsem vzat tác s teď už prázdným talířem a odešel. Talíř jsem umyl a uklidil. Ze své tašky jsem si vytáhl deku a ustlal jsi na pohovce. Lehl jsi a chvíli přemýšlel, co se Nishimu tak mohlo stát. Přemýšlel jsem dlouho až jsem usnul.
Ráno mě probudilo lehké šimrání ve vlasech. Když jsem otevřel oči, uviděl jsem Nishiho, jak mě hladí. Hned jak zpozoroval, že jsem vzhůru tak se odtáhl a zašeptal ,,promiň."

Pohled Nishinoyi
Ráno jsem se vzbudil v 7:00, tak jsem se šel podívat ven z pokoje. Našel jsem Asahiho ležícího na gauči. Vypadal tak uvolněně, ne jak předtím, jak byl nervózní. Nedalo mi to a já si k němu sedl a začal ho hladit ve vlasech. Pochvíli se vzbudil. Hned, jak jsem si toho všimnul jsem dal ruku pryč a zašeptal omluvu. Jeho odpověď mě ale trochu zaskočila: ,, neomlouvej se, ono je to docela příjemné." Celý den utíkal pomalu. Odpoledne nás přišli navštívit Suga s Daichim. Suga mi slíbil, že další den přiveze i Ryua. Byl jsem rád, že ho uvidím. Večer jsem zase ulehl do postele a usnul.

Pohled Asahiho
Nishi šel spát a já také. Asi ve 2 hodiny ráno mě něco probudilo. Dokud se to neozvalo znovu, jsem neměl ponětí co to je. Byl to křik, Nishiuv křik. Hned jsem doběhl za ním. Ale zaskočilo mě že spal. Začal jsem s ním třást dokud se neprobudil. Hned jsem mu začal šeptat uklidňující slova.

Pohled Nishinoyi
Viděl jsem ho zase, mluvil na někoho. Když jsem přišel blíž zjistil jsem, že mluvil se ... MNOU!! Byl jsem ještě malý, šli jsme někam do opuštěného domu. Ne, já už do toho domu nikdy nechci! Neměli jsme tam chodit. Ale my jsme byli malí, tak jsme tam šli. Zase, všechno se odehrálo tak rychle, ale stejně jako tehdy. Viděl jsem ho. Jeho bezvládné tělíčko ležet na zemi pokrytou krví. Najednou jsem se probudil. Asahi už mě objímal a uklidňoval ,, Nishi, všechno je v pořádku, byl to jen sen"
,,NEŘÍKEJ MI NISHI!!" Zařval jsem po něm. A pak jsem se rozvzlykal. Asahi mě obejmul a já se mu vybrečel na hruď.

Pohled Asahiho
Jak na mě zakřičel, jsem se trochu lekl, ale hned se rozvzlykal. Tak jsem si ho přitáhl k sobě a pevně objímal. Po chvíli usl tak jsem ho položil na postel a chtěl odejít. Jenže mě chytil za ruku ,, prosím, zůstaň tu se mnou, prosím" a tak jsem si k němu lehl. On se ke mě hned přitulil a pochvíli začal klidně oddychovat. Potom jsem usl taky.

Mission failed Where stories live. Discover now