Vždycky to byl Sirius!

6.

*Cvak* ozval se zvuk blesku fotoaparátu, který mě probudil.

„Do prčic Jamesi, vážně?!" ihned jsem vystartoval z postele.

„Já ti říkal že nebyla poslední." ušklíbl se. „Mimochodem, před 10 minutama začíná snídaně, tak dělejte, hr-"

„Opovaž se to slovo doříct, jinak hodím šavli na místě!"

„No jo, tak pohněte. Já s Péťou půjdeme napřed."

Sirius se taky vyhrabal z postele. Jen jsem si rychle udělal něco s vlasy a protože jsem na sobě měl pořád ty džíny a mikinu ze včerejška, převlékl jsem se.

Když už jsme došli k velké síni, uviděli jsme Jamese a Petera jak stojí uprostřed dveří.

„Hej, Jaimee, co se to tu děje? Plná síň hned tak po ránu a v neděli?" spolu se Sirim jsme se procpali kolem nich a já to uviděl.

Všude po síni bylo snad milion fotek, a i přes to to byla jen jedna a ta samá. Fotka, kterou včera vyfotil James, na které jsem já a Sirius...

„Do prdele Pottere, co to má kurva znamenat?!" otočil jsem se na něj.

„Přísahám na svůj život, že s tím nemám nic společného!" zdvihl ruce v obranném gestu „Čestné Pobertovské!"

„Ale tak-" podíval jsem se na své oblečení. A když jsem si uvědomil, že ty kalhoty co jsem měl včera jsou na pokoji, popadl jsem Siriuse za ruku. „Jdeme!" dotáhl jsem ho zpět do naší ložnice a pohotově vyhledal džíny, které jsem měl včerejší noc na sobě.

„Co se stalo?" ptal se zmateně, zatím co jsem převracel všechny kapsy u kalhot, mikiny, a jeho polštář s peřinou.

„Je pryč! Ta fotka mi musela vypadnout! Víš jak debilně to vypadá?!" plácl jsem sebou do postele a zabořil obličej do polštářů.

Do vteřiny se matrace ještě víc prohla, když si ke mně přisedl Sirius a začal mě hladit ve vlasech.

„No nemysli si, vím jak debilně to vypadá. Ale jen mi dva známe pravdu, a co je na tom, co si myslí ostatní, když mi dva víme své! No ne? Takže teď půjdem na tu snídani, a budeme se bavit tím, jak nemálo hadů má obarvenou hlavu na křiklavě zelenou."

Je to pravda, jen my dva známe pravdu. Možná že bych i chtěl, aby to bylo tak jak to na té fotce vypadá, ale rozhodně nechci, aby to věděli ostatní... vyhrabal jsem se z polštářů a zářivě se na něj usmál.

„Máš pravdu." podotknul jsem a vyrazili jsme bok po boku na snídani.

Sirius

Došli jsme opět k velké síni, kde bylo snad ještě víc lidí než před tím a já se to rozhodl neřešit.

„Tak co, Blacku? Už sis sklidnil tvého nového přítele?" zařval na nás Malfoy a celá síň propukla v hlasitý smích.

„Ty jedna zavšivená, zablešená, fretko!" vytáhl jsem hůlku a namířil ji na něj.

„Klid Siri, on ti za to nestojí." sklopil moji ruku Remus „Závidíš, co? Já vím, né každý má takové štěstí. Tak si hleď svého, a jak ty sám říkáš "uvědom si jak se chovat k lepším"!" ušklíbl se na něj a já se nestačil divit co právě řekl. „Vidíš ten jeho výraz? Fretka jedna špinavá!" zašeptal mi do ucha zatím co ukazoval na Malfoye.

Když jsme došli ke stolu, tak jsme se společně s Jamesem a Peterem začali smát. Malfoy se tvářil tak... vyděšeně, arogantně, znechuceně a ublíženě zároveň? Jo tak nějak...