Dlouhé prázdniny (Billdib)

Zvědavá Mabel

Nemůžu si vzpomenout, jak dlouho jsem strávil prozkoumávání stropu, přičemž jsem neustále přemýšlel nad okamžikem, kdy mě Bill uchopil do náruče, jemně odhrnul pramínek vlasů z mé tváře a na jeho jemné rty. Nemohl jsem usnout, ta touha, strach a pokušení. Neustále připomínající myšlenky o Billově zákeřnosti. Cítil jsem jak každou minutou narůstá chtíč obejmout jej a niky nepustit, ale nic nevydrží věčně. Když nad městečkem začalo vykukovat slunce a probouzet každý květ k životu, konečně mě přemohla únava. 

Nejdřív to začalo na malé vokále, ale pak to sílilo, příšerně písklaví a křiklaví tón drásající uši. S každou další setinou se nesnesitelný zvuk zvýšil, už se ani nedal vnímat lidským chápáním, nýbrž.....

We will, we will rock you
We will, we will rock youBuddy, you're a young man, hard man
Shouting in the street, gonna take on the world someday
You got blood on your face, you big disgrace
Waving your banner all over the place.....

Cože Queen, ale ty mám nastavené jako budí...., aha Zapoměl jsem vypnout budík, který jsem nastavil, abych neprospal celý prázdniny. Brrrr, příště si nastavím něco mírumilovnějšího, že by Good Old Fashioned Lover Boy? Nebo snad Don't Stop Me Now? 

Po dlouhém uvažovaní si volím tebe Adame Lamberte+zbytek přeživších z Queen.

_________________________________________________________________

Mabel byla tak hodná, že když viděla jak jsem zřízenej a bez života, sáhla po nejsilnějším kafi na zemi, které obsahuje nejmíň 120% kofeinu a bezpochyby jej štípl Stan na cestách. Ani jsem neměl chuť něco sníst, jen jsem se těšil na nehorázně hořkou chuť nejdůležitějšího nápoje na Zemi.

,,Tak, jak se spalo?" Zajímá se Mabel.

Jen jsem na ni s kávou v ruce a kruhy pod očima pohlédl.

,,Dobře chápu." A mohl by si, teda až se aspoň částečně probereš dojít pro Tučíka?" Prosebně zaškemrala.

,,Jo, mažeš se spolehnout." Odpovím jí.

Mnozí z vás si říkají, jak může Mabel nechat Tučíka bez hlídání, na zahradě přímo u lesa, plného nebezpečnými tvory? Víte, po tom incidentu s pterodaktylem, se Mabel rozhodla Tučíka pod záminkou obézního a nepohledného bratra přihlásit na karate, takže je to teď nejnebezpečnější prase na světě. No nic, tak ho půjdu vyzvednout a doufat v neukopnutí hlavy. Pomalu otvírán dveře a jsem připraven na nával prudkého světla, ale naštěstí je pod mrakem. Rozhlédnu se po zahradě a skoro jsem si nevšiml objektu ležícího přímo přede mnou na zemi. Krásná růže s žlutými okvětními lístky a malým psaníčkem položeného hned vedle. Skloním se pro ni a opatrně ji i se psaníčkem zvednu, následně zabořím svůj nos do žlutého květu a vnímám její sladkou vůni a billovo voňavku. Odtáhnu růži od obličeje a vzpomenu si na psaní, které dřímá v mé druhé ruce. Po otevřením musím pátrat, jestli se jedná vůbec o dopis a né o prázdný papír, ejhle na konci stánky bylo přece jen něco napsaného.

                                   Promiň

                                                      Bill

Aniž bych jsem přemýšlel zavítal na mé zcela pobledlé tváři úsměv.

,,Co ti trvá tak dlouho?" Pokřikuje ze vnitř Mabel.

,,c-co..že?" Nepřítomně odpovím.

 ,,Co je to?Ty máš nějakou tajnou ctitelku. Viď? Kdo to je? Jak vypadá? Jak se chová?" Než jsem stihl jakkoliv zareagovat vytrhla mi z ruky papírek a upřela na něj dychtiví výraz po odpovědích. Když se její zorničky stáhly a vzrušující výraz se proměnil ve vyděšený, vzal jsem si papírek zase zpátky.

,,Bill? Ten Bi.." Než to stihla doříct dal jsem ji ruku před pusu a odtáhl za chýši.

,,Co to sakra  děláš?"

 ,,Hele, já vím, že se bojíš, ale nemusíš se bát, po divnogedonu přišel skoro o všechnu moc."

,,Skoro?"

,,Hhhh, Mabel, prostě mi věř."

,,Ale to musíme říct strejdům, co když už vyprchalo ochranné kouzlo?"

,,Ne, Mabel, prosím, já potřebuji abys jim to neříkala je to moc důležité, prosím."

,,A co když se ti něco stane? To si do smrti neodpustím."

Chytl jsem ji za ramena a upřel jsem svůj zrak do jejích očí:,, Prosím."

,,Hej kde jste dětska?" Shání nás Stan.

Mabel se odtrhne a odpoví: ,,Tady."

Oba jsme se vydali ke strejdovi.

,,Děje se něco, vypadáte nějak přešle." Podíval jsem se po Mabel a ta jako by se nic nestalo spustí:

Néé, nic se neděje, jen Dipper celou noc sepisoval do svého nového deníku poznatky o nějakejch přiblblejch.....nůžko.......kaktusech."

Stan jakoby před chvílí nic neslyšel, navázal na myšlenku kterou nám asi chtěl zdělit než Mabel spustila o těch nůžko-kaktusech.

,,Mě i Forda napadlo, co kdybychom vyrazily společně na ryby, nebo nějakou lochnesku?"

Mabel zas rozzářená: ,,Jasně, to je skvělej nápad." 

,,Tak proč ne." Na ryby moc nejsem, ale se strýci si vždy užijeme mnoho srandy.