Jít za svým snem 2 (HP FF)

Kapitola čtvrtá - spojení

Zelené oči se pomalu otevřely a mladý muž s hlasitým povzdechem natáhl ruku k nočnímu stolku, aby si nasadil brýle, které tam večer odložil. Trhl sebou, když sáhl do prázdna. Zběsile zamrkal, jak se snažil dostat svůj rozmazaný zrak pod kontrolu. Když konečně zaostřil a rozhlédl se okolo, oddechl si. Jak jeho mysl začínala pomalu fungovat, uvědomil si, že vlastně včera zůstal u Severuse, v jeho komnatách v Bradavicích. 

Za tu dobu, co byli se Severusem partneři, se v tomto pokoji probudil jen párkrát. Obvykle totiž přespávali u Harryho, což mu vůbec nevadilo, alespoň měl důvod se znovu přestěhovat do své ložnice s velkou postelí, ale většinu času v ní byl stejně sám. Povzdechl si, když si uvědomil, že víkend končí a on se vrátí domů, zatímco Severus jako ředitel koleje musí zůstávat i v noci na hradě, kdyby ho jeho svěřenci potřebovali. Chtěl by, aby se Severusem mohli trávit společně víc času, ale profesor lektvarů nechtěl, aby jeho studenti rozebírali jejich milostný život víc, než je nezbytně nutné, a Harry to chápal, takže svou přítomnost na hradě omezoval na minimum.

Musel si přiznat, že ta smršť dohadů a pomluv, kterou rozpoutali novináři, když je tenkrát nachytali na večeři v jedné příjemné italské restauraci na Příčné ulici, docela stačila. Zamračil se, když si celé to fiasko vybavil. 

Po tom nečekaném narozeninovém polibku, který Harry vyhodnotil jako potvrzení zájmu ze Severusovy strany, se rozhodl, že Severuse získá, a taky se mu to podařilo. Po pár týdnech, kdy se jejich přátelská setkání změnila v namlouvání a pomalu se utvářející vztah a kdy se scházeli čím dál častěji, se spolu začali cítit tak uvolněně, že jim i na veřejnosti začala unikat zamilovaná gesta. Tedy, musel být Harry upřímný alespoň sám k sobě, byl to především on, kdo už se nedokázal zcela ovládat, ale Severus se tomu, že ho mladší muž v restauraci lehce pohladil po ruce nebo ho jemně políbil na ústa, když se loučili, nijak zvlášť nebránil. Něžně se pousmál, když si na ty první opatrné polibky vzpomněl. Ovšem Rita Holoubková se tenkrát opravdu předvedla, povzdechl si a úsměv mu z tváře zase zmizel, když si na ty obří titulky v novinách vzpomněl. 

Byla to jedna ze zkoušek, kterými jejich vztah musel projít, jako by nestačila jejich ne zrovna přátelská minulost a spousta nedorozumění, ještě se do toho museli zapojit novináři. Otřásl se při vzpomínce na tu příšernou hádku, kterou spolu svedli, když se Severus snažil od sebe Harryho odehnat. Pro jeho dobro, samozřejmě, ale to mu tenkrát nedocházelo. 

Harry byl po té hádce v koncích. Myslel si, že když se mu povedlo Severuse získat, má vyhráno, že ho starší muž miluje, stejně jako on jeho, ale asi to nebyla pravda, začal si bolestně uvědomovat, když Severus odešel a tvářil se pevně rozhodnutý v jejich vztahu nepokračovat. 

Nejvíc mu tehdy pomohla Hermiona, jeho nejchytřejší kamarádka. Nebyl si jistý, jak by to bez její pomoci všechno dopadlo. Když se totiž jednoho pátečního večera, poté, co se to všechno stalo, složil a všechno jí a Ginny řekl, pohladila ho po zádech a vysvětlila mu, že ho Severus odhání právě proto, že ho miluje. 

Harry se pousmál, když si vzpomněl, jak jí tenkrát pozorně naslouchal a jak se jeho srdce plnilo nadějí, že není vše ztraceno. Rozhodl se bojovat a i tuhle bitvu nakonec vyhrál, když se mu povedlo Severuse přesvědčit, že je mu úplně jedno, co si o jejich vztahu myslí úplně cizí lidé, a že ti, na kterých záleží, jejich vztah podporují. Což byla pravda, protože i Ron, k Harryho naprostému překvapení, po počátečním šoku uznal, že to mohlo být horší. Možná za to mohla Ginny a její nenápadně nápadná zmínka o Malfoyovi, uchechtl se Harry, když si vybavil, jak Ron v tu chvíli zbledl. 

Posadil se v posteli a zaposlouchal se. Snažil se zachytit každý, byť úplně tichý, zvuk v okolí, aby zjistil, kde je Severus, ale kromě praskání ohně v krbu neslyšel vůbec nic. Zamračil se. Pokud si dobře vzpomínal, tak Severus včera neříkal, že by měl na ráno něco v plánu. Podíval se na hodiny a zasténal, když zjistil, že je teprve půl sedmé. Vždycky si ráno rád přispal, když měl tu možnost, ale pokaždé, když trávil noc se Severusem, se vzbudil ve chvíli, kdy místo druhého muže vychladlo a jeho vůně vyprchala.