Jít za svým snem 2 (HP FF)

Kapitola první - rozhodnutí

Zelené oči se pomalu otevřely a mladý muž s hlasitým povzdechem natáhl ruku k nočnímu stolku, aby si nasadil brýle, které tam večer odložil. Rozhlédl se po svém malém pokoji a zamračil se. Od té doby, co se Ginny odstěhovala k Hermioně a nehrozilo, že nečekaně vpadne do jeho ložnice a vynadá mu, to s úklidem zrovna nepřeháněl. Ale dnes byl pátek a obě jeho kamarádky měly přijít na večeři, takže by udělal dobře, kdyby uklidil alespoň ten největší nepořádek. 

Vylezl z vyhřáté postele a jen v trenýrkách začal sbírat oblečení rozházené po pokoji, aby ho s sebou vzal do koupelny. Když se shýbal pro svoje černé tričko, vyvstala mu v mysli vzpomínka na jeho dnešní sen. Nacházel se v něm ve sklepení bradavického hradu, v soukromých komnatách tamního mistra lektvarů. V krbu hořel oheň a osvětloval místnost mihotavým světlem svých plamenů, které se odráželo na povrchu křišťálových sklenic s červeným vínem. Nepamatoval si, o čem ve snu hovořili, ale i při vzpomínce cítil to napětí mezi nimi. 

Chlad v místnosti ho upozornil, že se poněkud zamyslel a ustal ve své ranní snaze o úklid. Zatřepal hlavou, aby si pročistil myšlenky a rychle sebral poslední svršky válející se po podlaze. 

Když konečně stál ve sprše a po nahém těle mu stékaly stružky horké vody, nechal svou mysl, aby se vrátila zpět k jeho snu. Viděl se stát naproti muži, kterého miloval, hledět mu do očí, které se stále přibližovaly. Cítil na svých rtech polibek, jako by se skutečně stal. Velké ruce sklouzly po jeho bocích a přitáhly ho blíž k pevnému tělu. 

Udeřil hlavou do kachliček před sebou, když si uvědomil svoje vzrušení. Takhle to dál nešlo. Věděl, že jestli s tím nic neudělá, tak brzy zešílí. Možná měla Hermiona pravdu a měl by ho zkusit někam pozvat, ale on se bál. Bál se odmítnutí a toho, že ztratí i tu nepatrnou špetičku naděje, kterou někde v koutku svého srdce pečlivě opatroval. Ale pokud to nezkusí, tak sice nic neztratí, ale ani nezíská. Povzdechl si. Tohle dilema ho pronásledovalo už od toho rozhovoru, kdy se před Hermionou s Ginny tak neopatrně prořekl, a to bylo už několik týdnů. 

Ztracený v myšlenkách dokončil svoji ranní sprchu a vydal se do kuchyně. Vzpomínal na ten večer, kdy se nahlas přiznal, že miluje Severuse Snapea. Obě jeho přítelkyně ho překvapily. Čekal, že budou znechucené a že ho budou přesvědčovat o nevhodnosti jeho výběru a snažit se ho odradit, ale ony byly spíš pobavené. Pousmál se, když si vybavil Ginnyinu poznámku, že Malfoy by byl horší. Občas je nechápal, ale zbožňoval je, obě. 

Uvařil si kávu a posadil se ke stolu. Zapomněl nakoupit a tak byl dnes bez snídaně. Povzdechl si, když si uvědomil, že po práci bude muset jít do obchodu a pak rychle domů, aby stihnul uvařit večeři dřív, než holky přijdou. Občas nostalgicky vzpomínal, o kolik to bylo jednodušší, když Ginny bydlela s ním, ale vždycky si rychle uvědomil, že ačkoliv on to teď má o něco těžší, Ginny je konečně opravdu šťastná. 

Rychle dopil kávu a vyrazil do práce, odhodlaný projednou přijít včas a skočit si do bufetu pro něco k snídani. Po cestě znovu přemýšlel nad Severusem, jak mu začal říkat alespoň ve své mysli. Uchechtl se, když si uvědomil, že se špatně přemýšlí o někom, kdo vás každou noc navštěvuje ve snech, jako o profesorovi. Snažil se porovnávat pro a proti, aby se rozhodl, zda bude lepší nedělat nic a utápět se ve svých představách, nebo zda má zkusit Severuse někam pozvat a riskovat odmítnutí, které by jistě nebylo zrovna citlivé. 

Celý den se mu ta otázka honila v hlavě. Nebylo tedy divu, že zapomněl na čas a domů se přihnal se značným zpožděním. Samozřejmě bez nákupu. 

Prudce se zastavil ve dveřích do kuchyně, kde spatřil Ginny s rukama omotanýma kolem Hermionina krku, těsně přimknutou k druhé dívce, obě zcela ponořené v dlouhém polibku. V tu chvíli si uvědomil, jak jim závidí. Nechtěl nic jiného než moci s někým sdílet podobné chvíle. A bude pro to muset něco udělat. V tu chvíli se rozhodl, že se mu buď podaří získat lásku svého života, nebo aspoň zjistí, na čem opravu je, a bude doufat, že jednou potká někoho jiného, kdo bude stát o jeho srdce.