Hayffie story√

25.část

Drhnu náš stůl v kuchyni, aby jsme měli kde jíst. Nevím kde je Haymitch a radši ani nechci věďet co dělá. Najednou se mi někdo zezadu přilepí na zadek. Samozřejmě je to on.

"Díky, kvůli tobě mě teď bolí ruka."

"Proč kvůli....Argh ty jsi nechutnej."

"Kdyby jsi tam na mě nerajtovala nemusel bych být."

Otočím se na něj. Jemně ho políbím na rty.

"Ne."odstrčí mě od sebe."Já musel taky sám tak ty můžeš taky."

"Urgh..."zavrčím.

Domyju stůl a Haymitch mě na něj vysadí. Roztáhne mi nohy a natlačí se na mě.

"Ne, ne, ne teď jsem ho umyla." Ale to už mě líbá a stahuje kalhoty. Trhnutím ze mě strhne kalhotky. "Další."zaupím.

Haymitch do mě vnikne až po kořen. Zalapám po dechu.

"Tentokrát ten stůl myješ ty."vzdychnu. Políbí mě a zrychlí.

Silně mi tiskne boky jako by se bál, že mu co každou chvíly uteču. Což je samozřejmě blbost. Proč bych utíkala když mám tak úžasného manžela.

"Haymitch pusť mě. Bolí to."

"Promiň."povolí stisk.

Konečně! Slastně vyjeknu a opřu se o jeho tělo. Musím zhluboka oddychovat abych nabrala dech. Haymitch ze mě vyklouzne a obleče si kalhoty.

Seskočím ze stolu, omotám ruce kolem jeho krku a políbím ho. Polibek mi oplatí.

"Miluju tě Eff."

"Já tebe taky Haymie."

"Neříkej mi tak."

"Proč?"

"Připadám si jako šťeně."

"Tak se hned nečerti Haymie."usměju se.

Povzdychne si.

Sehnu se pro kalhoty a obleču se.

Zrovna v tu chvíly někdo zazvoní u dveří. Jdu otevřít. Stojí tam dva mírotvorci.

"Bydlí tady Haymitch Abernathy?"

"Ano."

"Potřebujeme s ním mluvit."

"Haymitchi!"zavolám.

"Copak?"

"Máš tu návštěvu."

"Koho?"vchází do chodby."Ach pánové. Děje se něco?"

"Půjdete s námi. Byl jste obviněn z vraždy."

Vyděšeně na něj kouknu. Je stejně zmatený jako já.