Hayffie story√

22.část

"Vstávej šípková růženko."třese mi někdo s ramenem.

"Nikam nejdu. Chci zůstat tady a umřít!"

"Effie jestli ihned nevstaneš dojdu pro studenou vodu."řekne Katniss.

Otráveně otevřu oči. U mojí postele stojí Johanna a Katniss. Johanna mě popadne za ruku a odtáhne do koupelny.

"No tak šup."řekne.

Stojím v koupelně a nevím co mám dělat. Co se to děje? Proč mám ze všeho divný pocit?! Asi se pozvracím.

"Mám ti snad pomoc?!"šťekne Johanna nervózně.

"Ne, ne. Já to zvládnu. Dej mi chviličku."říkám, sklopím prkénko u záchodu a sednu si na něj. Položím si hlavu do dlaní.
"....Skočila..."
"Dnes večer....budeme tam včas...."
"Vzala by sis mě?"
"Až přijde čas princezno."
Vzala by sis mě? Vzala by sis mě? Vzala by sis mě? Vzala by sis mě?

Jak jsem mohla být tak slepá?! Haymitch žije!!! A včera mě požádal o ruku!! A dnes je svatba!!

"Já se budu vdávat..."zašeptám.

"No konečně! Už jsem si myslela, že ti to budu muset vyzvonit."usměje se."Katniss!!! Už jí to došlo!!"

"Super!"odvětí Katniss.

"Tak jak se cítíš nevěsto?"sedne si přede mě Johanna do dřepu a položí mi ruku na rameno. Na tváři se mi objeví široký úsměv.

"Hele víš co. Dej si sprchu a trochu se vzpamatuj a pak přijď zpět do pokoje."

Přikývnu. Johanna odejde a já si vlezu do sprchy. Tak se mi to přeci jen nezdálo. Haymitch tam opravdu byl. Chci ho vidět!

Vylezu umytá ze sprchy, rozčešu si vlasy a v ručníku přejdu do pokoje. Johanna s Katniss se o něčem baví. Je tu připravený velký make-up stůl se zrcadlem a židlý postavenou před ním. Na stole jsou všelijaké stíny, řasenky, rťenky...
Tohle jsem neměla ani v Kapitolu. Pomyslím si. A pak si všímám těch nejůžasnějších svatebních šatů. V podstatě to jsou skoro obyčejné sametové šaty, ale ramínko je jen přes jedno rameno a přes ramínko až k trupu se táhne květinová mozaika. Všímám si jak na šaty dopadá sluneční světlo a jak se krásně lesknou. Poznávám v tom Cinnovu práci.

"Ach."vydechnu.

"Sedni si Eff. Ať můžeme začít."ukazuje Katniss na židly. Sedám si a obě se pouští do práce. Katniss mi obtáhne oči černou linkou a 'ocásek' linky obtáhne z obou stran bílou tužkou na oči. Rty mi zvírazní jemně červenou rťenkou. Na tváře dá slabou vrstvu tvářenky. Johanna mi zatím vytváří opravdu spletitý účes, který nedokážu popsat, ale vypadá úchvatně! Čím víc se blíží ke konci mých úprav tím víc jsem nervózní. Když Johanna řekne, že je čas na šaty propadám panice a utíkám do koupelny kde se zamknu.

"Effie"klepe Katniss na dveře.

"Já to nezvládnu Katniss..."

"Effie u oltáře na tebe bude čekat ten nejúžasnější člověk na svěťe, který tě miluje a ty miluješ jeho. Zvládneš to. Stačí tam dojít a říct ano a pak už to bude jako procházka růžovým sadem. Slibuju."

"Co když zapomenu říct ano nebo ho řeknu moc brzy."

"No a?! Komu to vadí. Jsi nevěsta."

"Haymitch..."zašeptám.

"Ano Haymitch. Bude tam čekat. Věří ti. Já ti věřím. Věříš si?"

"Ne, ale zvládnu to. Já to zvládnu! A když ne. Komu na tom záleží."

"Tobě a Haymitchovi Effie."zasměje se Katniss.

"Já vím."odemykám dveře a jdu si obléct šaty.

Jemná látka mi sklouzne po těle a přilehne ke mě jako druhá kůže.

"Vypadáš nádherně."řekne Johanna.

"Fantasticky."opraví jí Katniss.

"Zachvilku přijde Peeta a odvede tě. My se jdeme převléct a budeme tam čekat. Nezapomeň je to ten v bílém obleku."mrkne na mě Johanna.

"Zvládneš to."sevře mi Katniss ruku a odejde za Johannou.

To čekání mi přijde jako věčnost. Konečně se otvírají dveře a stojí tam Peeta v černém obleku.

"Vypadáš nádherně Effs."

"Děkuji."

"Pojď. Haymitch čeká."

Musíme dojít až na Louku kde je vše připravené. Spousty hostů sedících na židlých a uprostřed je ulička, kterou musím projít a pak už budu u něj. Napořád. Až projdu tou uličkou, která se mi zdá zatraceně moc dlouhá, už budu jeho Effie a on bude můj Haymitch. Navždy.